Putin s Bidenem připomínají jadernou kubánskou krizi. Jsme nejblíže třetí světové válce?

Jaderná válka byla na spadnutí v roce 1962. Může se současný konflikt vyeskalovat až tak daleko?
 

Eskalující konflikt na hranicích Ukrajiny má přesah do celého světa. Americká diplomacie a tajné služby očekávají útok Ruska na nezávislý stát dle jejích slov kdykoliv. Už je tomu několik desítek let, kdy se tak otevřeně otevírá potenciální střet dvou světů, dvou formujících mocností. Kdy naposledy jsme byli nejblíže třetí světové válce, která by měla pravděpodobně katastrofický dopad na celou planetu?

Vladimir Putin dlouhodobě hovoří o tom, že rozpad Sovětského svazu byla jedna z největších proher Ruska. Zdá se, že poslední dny ukazují, jak rád by alespoň částečně tuto geopolitickou křivdu napravil. Přes sto tisíc ruských vojáků kolem hranic Ukrajiny znervózňují svět. 

Z bílého domu se ozývají velmi konkrétní obavy a zároveň tvrdá rétorika, že pokud se Putin a jeho vojska pustí do boje, můžeme očekávat válečný konflikt, jenž Evropa dlouho nezažila. Nejblíže se katastrofickému střetu mocností civilizace obávala v roce 1962. Tehdy chybělo jen málo, aby se rozpoutala jaderná válka světového dosahu. 

Válka v médiích, válka na bitevním poli

Poslední útok jadernou zbraní se uskutečnil v hluboké historii. Američané tak ukončili válku s Japonskem a dvěma bombami v podstatě vymazali dvě města z povrchu zemského. Zopakovat něco takového je dnes opravdu šílená představa. 

Nikita Chruščov se rozhodl vyrovnat síly ve strategickém rozmístění jaderných zbraní a málem z toho vzešel konflikt, jenž mohl zcela změnit svět, ve kterém dnes žijeme. Americká CIA předala tehdejšímu prezidentovi USA - J. F. Kennedymu - špionážní snímky, které jasně dokazovaly, co Sověti na Kubě provádějí. 

Za šest dní tak Kennedy vyhlásil námořní blokádu ostrova a celý prostor byl kontrolován americkými plavidly a letadly. Sovětské ponorky a nákladní lodě, které pravděpodobně převážely vojenský materiál, se však i v tento vyhrocený moment nezastavily. Válka tak byla opravdu na spadnutí. 

Zcela pochopitelně se do vyjednávání vložila Organizace spojených národů, ale také Papež Jan XXIII. Velký podíl na klidu zbraní měl generální tajemník OSN U Thant. Chruščov totiž přijal jeho zprostředkovatelský návrh a nařídil sovětským lodím jiný kurs. 

Vše dobré nakonec

Nejvyhrocenější moment studené války nakonec vedl k nejklidnějšímu období ve vztahu mezi oběma světovými giganty. Obě strany byly spokojené. Zřídilo se přímé telefonické spojení mezi prezidentem USA a hlavním představitelem Sovětského svazu a začalo se nahlas hovořit o jaderném odzbrojování. 

Období, kdy byl svět nejblíže jaderné válce, tak skončil v relativním míru bez jediného výstřelu. Doufejme, že v historii lidstva se taková situace stala naposledy a za žádných okolností už nebude použita zbraň tak ničivých rozměrů.

Nejasná budoucnost

V současnosti je situace poněkud méně přehledná a v kontextu použití jaderných zbraní snad i méně hysterická. Pokud ovšem Rusko podnikne invazi na Ukrajinu, jak otevřeně referují v USA, je otázka, kam až se může potenciální válečný konflikt vyhecovat. Masivní vojenský střet by otevřel cestu pekelnou vzhledem k tomu, jakým vývojem si prošla síla současných zbraní a jen těžko si představit, jak by vypadal svět, pokud by se znovu někdo dostal do situace, že vydá rozkaz k odpálení jaderné zbraně. Biden, Putin a Lavrov tak možná stojí před kapitolou dějin, kterou ještě neznáme a doufejme ani nikdy nepoznáme… 

Zdroj: ustrcr.cz, ceskatelevize.cz

KAM DÁL: Čech, který zemřel při atentátu na prezidenta. Koho Antonín Čermák zachránil a proč se stal politickou špičkou v USA?

 


Zdraví

Hobby