Neprávem opomíjení vesmírní dobyvatelé: Tato jména možná neznáte, přesto jsou hrdiny jako Gagarin či Armstrong

První ženou, která uskutečnila výstup do vesmíru, byla Světlana Savická
 

Absolvovali drsný výcvik, prošli si vším tím, čím jejich slavnější kolegové, přesto si jejich jména na rozdíl od Gagarina, Těreškovové či Neila Armstronga pamatuje málokdo. Pro objevování vesmíru však často byli větším přínosem než jejich známější předchůdci. Znáte je?

Když se kohokoliv zeptáte, kdo byl prvním člověkem, který se podíval do vesmíru, všichni odpoví, že sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Ten ke svému kosmickému letu odstartoval 12. dubna 1961 v lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur. Obletěl Zemi, aby po 108 minutách opět přistál na zemském povrchu. Stal se národním hrdinou a miláčkem davů.

Vybavíte si i jméno druhého muže, který se do vesmíru podíval? Byl jím sovětský kosmonaut German Titov, který byl zároveň nejmladším letcem, který kdy překročil hranice vesmíru. Při letu, který se uskutečnil 6. srpna 1961, mu bylo teprve 25 let a 11 měsíců.

Pojmenovaný po hrdinovi od Puškina

German Titov letěl sám, na oběžné dráze Země strávil 25 hodin. Během této doby si vyzkoušel ruční řízení lodě a pracoval s otevřeným hledím skafandru. V kosmu i jedl, byť jen jídlo z tuby, spal, a dokonce i trochu cvičil. Přistání modulu zajistil automatický program, který Titova katapultoval. Ten na padáku málem přistál na jedoucím vlaku. Je po něm pojmenován kráter Titov na odvrácené straně Měsíce.

Zatímco Rusové poslali do kosmu už dva muže, Američanům, kteří s nimi o dobývání kosmu soupeřili, se ve stejné době dařily pouze suborbitální lety. První let po balistické křivce uskutečnil 5. května 1961 Alan Shephard, po něm ještě Guss Grisom. Ačkoliv se oba dostali do vesmíru, prvním Američanem na oběžné dráze Země byl až John Glenn, který proto někdy bývá označován za prvního amerického astronauta.

Americký Gagarin

Glenn se stal miláčkem davů, neboť měl dar výřečnosti a charisma. Brzy po svém letu nicméně NASA opustil a věnoval se politické kariéře, kandidoval neúspěšně i na post prezidenta USA. V roce 1998 se na přímluvu svého přítele a tehdejšího prezidenta USA Billa Clintona stal členem posádky raketoplánu Discovery, který devět dní kroužil kolem Země. Glennovi bylo tehdy 77 let a dodnes je nejstarším astronautem ve vesmíru. V poslední době ho však věkem předstihlo pár vesmírných turistů. Například sedmasedmdesátiletá Wally Funková, která se mohla stát jednou z prvních amerických astronautek, nebo devadesátiletý představitel kapitána Kirka ze seriálu StarTrek, herec Willaim Shautner.

Všichni vědí, že první ženou ve vesmíru byla sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová. Její let byl však jen dílem propagandy. I když byla Valentina parašutistkou a prošla základním výcvikem, důvody, proč byla pro let nakonec vybrána právě ona, byly čistě politické. Byla uvědomělou komunistkou, navíc pohlednou a skromnou. O fungování vesmírných lodí však neměla nejmenší ponětí. Dalo by se říci, že byla spíše první vesmírnou turistkou. Do řízení lodi Vostok 6 během letu nijak nezasahovala. Ve vesmíru se pak potýkala se silnou nevolností, bolestmi hlavy a únavou. Při přistání navíc zaujala špatnou polohu a hledí její helmy zavadilo o hranu poklopu, přistála tak s obličejem plným modřin. Přesto se stala národní hrdinkou.

První skutečná kosmonautka

Druhou ženou ve vesmíru byla opět Ruska, Světlana Savická. Ta na rozdíl od Těreškovové vystudovala na Moskevském leteckém institutu stavbu letadel a zároveň se učila létat. Zvládla i vyšší sportovní pilotáž a třikrát skočila na padáku ze stratosféry. Stala se dokonce absolutní mistryní světa na vrtulových letadlech. Do kosmu se poprvé podívala 19. srpna 1982 na lodi Sojuz T-7 spolu se dvěma mužskými kolegy. Během letu se od nich dočkala gentlemanství i sexistických vtípků.

Ještě významnější však byl její druhý let, který se uskutečnil 12. července 1984. Američané nedlouho předtím oznámili, že do kosmu pošlou druhou ženu, tou první byla v roce 1983 Sally Rideová, která zároveň vystoupí do volného prostoru. Sověti si toto prvenství rozhodli opět urvat pro sebe, a tak nominovali Savickou na dřívější misi, jejíž součástí byl i výstup do volného vesmíru (EVA). Trval 3 hodiny a 35 minut a Světlana při něm spolu s velitelem letu Vladimirem Džanibekovem, který se do kosmu dostal celkem pětkrát, učinila několik pokusů se svářením a řezáním kovů. Je zatím poslední Ruskou, která výstup do volného vesmíru provedla.

Neznámý kolega Armstronga s Aldrinem

Kdo byl prvním člověkem na Měsíci? Ano, Američan Neil Armstrong, který na něj vkročil 21. července 1969. Druhým mužem byl jeho kolega a pilot mise Apollo 11 Buzz Aldrin. Chvíli se dokonce mluvilo o tom, že prvním mužem na Měsíci by měl být právě Aldrin, nakonec byl ale vybrán Armstrong, údajně pro svoji skromnost. Zároveň tomu nahrávala i konstrukce lunárního modulu, jehož venkovní průlez se otvíral dovnitř a doprava, pro vpravo sedícího pilota, tedy Aldrina, by bylo obtížné z něj vylézt před velitelem Armstrongem.

Vzpomenete si na jméno muže, který na ně mezitím čekal ve velitelském modulu, jenž kroužil kolem Měsíce? Byl to Michael Collins. Ten měl být už členem posádky mise Apollo 8, ale kvůli operaci páteře se jí nemohl zúčastnit. V roce 1970 odešel z NASA, jeho noha se tak měsíčního povrchu nikdy nedotkla, ač byl sakra blízko. Později byl jmenován generálem v záloze a zapsán do Národní letecké síně slávy. Zemřel loni 28. dubna na rakovinu ve věku 90 let.

Posádka Apolla 12

Ještě menší zájem veřejnosti než Collins vzbudila posádka Apolla 12, která jako druhá v pořadí přistála na Měsíci dne 19. listopadu 1969. Ačkoliv astronauti splnili cíle mise, vztyčili v místě přistání americkou vlajku, odebrali vzorky hornin a instalovali sadu vědeckých přístrojů, málokdo si vybaví jména členů posádky této mise.

Charles „Pete“ Conrad byl přitom třetím mužem na Měsíci a jeho kolega a pilot lunárního modulu Alan Bean čtvrtým. Ve velitelském modulu na ně pak čekal Richard Gordon. S takovou nespravedlností se však museli potýkat i někteří další dobyvatelé vesmíru.

Zdroje: New York Times, Kosmonautix, Wikipedie

KAM DÁL: Byl Armstrong jen herec, co Big Pharma a další? Největší konspirační teorie, které vám nasadí brouka do hlavy.


Životní styl

Zdraví

Hobby