Oslnivý milenec královny a králův zrádce Záviš z Falkenštejna přišel o hlavu před zraky vlastního bratra

Záviš z Falkenštejna žil život mocného muže. Jeho konec byl ale nevalný
01.08.2020 - 11:00  

Klasické příběhy vyprávějí o mocných králích a jejich krásných milenkách. Co když to ale bylo právě naopak? Tak jako v případě královny Kunhuty, vdovy po Přemyslu Otakaru II., a pohledného a podmanivého Záviše z Falkenštejna, o jehož povaze a mravních hodnotách lze s úspěchem pochybovat. Jak to tehdy bylo?

Mladý Záviš z Falkenštejna byl pravděpodobně kýmkoliv, jen ne důvěryhodným a ctnostným mužem. Na pohled byl sice mladý Vítkovec příjemný, ale setkat se s ním a muset třeba i navíc spoléhat na jeho pomoc nebo čest rozhodně nebylo nic, s čím by se chtěl člověk v životě potýkat. Své o tom věděl i král Přemysl Otakar II., který byl v boji na Moravském poli, zatímco Záviš z Falkenštejna v klidu pobýval v zázemí bavorského hradu a čekal, jak se situace vyvine. A pro krále, jak víme, dopadla nejhůř, jak mohla. Přemysl Otakar II. padl a Záviš již začínal spřádat své plány. 

Jak využít příležitosti? 

Mladý Záviš spolu s kumpány z rodu po doznění výstřelů a posledním souboji muže proti muži okamžitě vtrhl do Čech a po cestě raboval všude, kudy procházel. Děsil obyvatele, ženy, jež zůstaly bez svých mužů, kteří padli v boji, děsil i šlechtu, a to včetně královny - teď již vdovy po králi, která jen téměř bezmocně čekala na svůj další osud. Zájemců o zemi bylo hned několik. Požádala o pomoc braniborského markraběte Otu Dlouhého, ale našla v něm jen dalšího z řady možných uchvatitelů země jejího muže, který ji dokonce i se synem Václavem nechal hlídat na Bezdězu. Odtud odjela do Hradce nad Moravicí, kam poté přijel i Záviš. I když původně neměl s královnou stejný cíl, bezohledný postup Oty Dlouhého z nich udělal alespoň zdánlivé spojence. A brzy se ze spojenců stali také milenci.

Nerovný vztah i manželství

O tom, že byl jejich vztah více než nerovný, není třeba diskutovat. A okolí jim to také dávalo jasně najevo. Nebylo to ale nic platné. Zanedlouho se slavila svatba a vdova po králi porodila potomka muži, který nechal jejího Přemysla Otakara II. v boji na Moravském poli napospas nepříteli. Navíc s jeho vdovou se sblížil příliš brzy po jeho smrti, což bylo jak proti pravidlům, tak i proti tehdejšímu pohledu na svět. Manželé ale společně útokům zvenčí odolávali až do okamžiku, kdy byl z Bezdězu propuštěn Přemyslův syn Václav, který se poté ujal vlády. Jak nový panovník naložil s mužem, který zradil otce v boji a stal se novým mužem jeho matky? Kdo by čekal pomstu, velmi by se mýlil. Václav oba přijal na svém dvoře a Záviš se dokonce stal jedním z nejmocnějších mužů království. Zkrátka jak se říká - kdo umí, ten umí… Dokázal oslnit královu matku, zvládl to i v případě krále. Jaký musel Záviš být člověk?

Klidný život na Svojanově až do chvíle...

Kunhuta zemřela a Záviš se po nějaké době odebral na svoje panství, na Svojanov, kde poměrně dlouho v klidu žil. Dokonce se znovu oženil, a opět velmi výhodně. Jeho další ženou byla dcera uherského krále Alžběta Kumánka. Pak se ale stalo něco nečekaného. Při jedné ze svých návštěv Prahy byl zničehonic zatčen a označen za zrádce. Původně přijel proto, aby doprovodil krále Václava II. na svůj hrad, kde se měly konat křtiny jeho novorozeného potomka. Netušil ale, že na něj Václav pod vlivem mnoha okolností a nových informací změnil názor. Vjel tak přímo do léčky, z níž se již nevykroutil, a to ani po přímluvách celého svého mocného rodu.

Dostal, co si zasloužil? 

Jednoho dne se Záviš konečně dostal z vězení. Byl to ale jen skutečný začátek jeho konce. Mikuláš Opavský, jeden z jeho největších nepřátel, dostal jeho osud na starost a svého úkolu ve prospěch mladého krále Václava II. se chopil s chutí a opravdu netradičně. Záviše z Falkenštejna vozil po království a u hradů, kteří Vítkovci obsadili proti právu, vždy začal připravovat Závišovu popravu. A příbuzní pochopili a raději než života příbuzného se vzdali dobytého majetku. Učinili tak všichni, až na jednoho posledního. Tím byl bratr Záviše, Vítek, který odmítl vydat Hlubokou, a tím podepsal bratrovi ortel smrti.

Možná do poslední chvíle nevěřil, že by byla poprava dovedena do konce. Možná tomu nevěřil ani sám Záviš, zvlášť po několika předchozích zkušenostech. Pravdou ale je, že kdysi mocný muž, milenec a manžel královy vdovy i dcery uherského krále, odevzdal svůj život do rukou kata právě před zraky bratra na Hluboké. Nebyl to šťastný konec života muže, který ve své době uměl okouzlit téměř kohokoliv, na koho si pomyslel. Katovu sekeru ale nezastavil.

KAM DÁL: První Čech, který překonal kanál La Manche zemřel v řece Bečva. Venclovský zvládl až druhý pokus