Praha bývala centrem obchodu s otroky. Daně z prodeje lidí plnily státní pokladnu

Za vlády Boleslava I. i II. ovládal Prahu trh s otroky
Zobrazit fotogalerii (3)
02.10.2020 - 12:00  

Obchod s lidmi? Jistěže je to nepřijatelné a nemůžeme s tím souhlasit. Pro většinu lidí jde o nepochopitelnou záležitost. A přece se s otroky obchodovalo i v Praze. Jakou cenu měl takový otrok a odkud toto "zboží" pocházelo? 

Z dobrodružných a historických filmů známe scény, kdy jsou lidé prodáváni na trhu jako zboží. Pro mnohé je to nepříjemný pohled, i když vědí, že jde jen o herecké výkony. Jenže ony takové trhy skutečně existovaly a lidé byli (a bohužel na některých místech stále ještě vlastně jsou) jen těla, která jsou schopná práce. Že se to u nás nemohlo stát? Uprostřed Evropy? Ale jistě že ano, v době vzniku přemyslovského státu to nebylo nic neobvyklého - naopak…

Evropské centrum trhu s otroky

Praha se v době vlády Boleslava I. i II. a vlastně již dříve stala dokonce jakýmsi centrem trhu právě s otroky. Přemyslovský stát té doby byl velmi rozlehlý a procházelo jím mnoho obchodních cest. Není proto divu, že se hlavní město tohoto státu v centru Evropy stalo také jakýmsi jejím hlavním tržištěm. A nešlo jen o zboží křesťanského, ale i muslimského světa. O této skutečnosti píše například Dušan Třeštík v knize Přemyslovský stát kolem roku 1000.

Hlavní příjem do státní kasy

Příjem z obchodu s otroky, tedy daň z něho, byl dokonce jedním z nejvýznamnějších pro tehdejšího panovníka. Ten byl ostatně jedním z jeho organizátorů. Otroci byli násilím získáváni v oblastech vzdálených panovnickému centru, hlavně na východě státu. Na obchodu s otroky byla jednoduše založena státní ekonomika.

Ze zápisků židovského kupce

O čilém obchodování s otroky píše ve své zprávě o cestě po Evropě také Ibráhím ibn Jákúb, židovský arabsky mluvící kupec z Pyrenejského poloostrova, který svoji objevnou cestu podnikl právě v 10. století. Z jeho zápisků pak dodnes vědci mohou získávat důležité a vzácné informace o tehdejším životě. A právě Ibráhím ibn Jákúb popsal i pražský trh. Dozvídáme se tak právě o otrocích, tedy lidech, s nimiž se zde bez ostychu obchodovalo.

Muž za 300, žena za 600

Obchodníci kupovali i prodávali ženy i muže, přičemž podle zmiňovaného kupce stál muž v té době kolem tří set denárů. Pokud chtěl někdo koupit mladou ženu, musel si na obchod připravit i dvojnásobnou sumu. Pro porovnání ve stejné době bylo možné za jeden denár pořídit třeba deset slepic, pšenici, která jednomu člověku tehdy vystačila na celý měsíc, nebo žito pro koně na 40 dní. Z toho je docela jasně vidět, že otrok rozhodně nebyl levným zbožím, které si mohl koupit každý.

Zboží z celé Evropy i z dáli

Nemůžeme si ale představovat, že by pražský trh nabízel pouze otroky. Na prodej zde bylo mnohé zboží - jak je zřejmé - prakticky z celé Evropy i z Východu. Kupující tady našli jak drahé kovy, tak i koření, které se jim cenou často vyrovnalo nebo ji i předčilo, med, drahé i ty méně luxusní látky, zvířata, předměty denní potřeby - a pak také lidi. Kdo kupoval málo levnějšího zboží, nemusel ani platit stříbrnými denáry, ale velmi zvláštním platidlem, nad kterým se pozastavil i zmiňovaný Ibráhím ibn Jákúb. Šlo o čtverečky řídce tkaného plátna. Neumíme si to představit? Jistě že ne. Doba, zvyky, podmínky, to vše bylo docela jiné. I když se může zdát tato doba leckomu romantická, jen málokdo by v ní ale chtěl žít.

KAM DÁL: I drobné podzimní opomenutí se na jaře může vymstít. Na co nezapomenout, když máte dům a zahradu?

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru