Při strašném masakru v Beslanu umíraly děti, ale ruské úřady o něm lhaly. Ani dnes není jisté, jaká byla celá pravda

O život přišlo 333 lidí, včetně mnoha dětí
Zobrazit fotogalerii (3)
03.09.2020 - 07:00  

Bylo 3. září roku 2004. V tělocvičně základní školy v Beslanu už třetím dnem trpěla nevinná rukojmí šílenců, kteří se v boji za uznání Čečenska samostatným státem neštítili těch skutečně nejhorších a odpudivých zločinů - vražd a týrání malých dětí. Čím se provinily a proč právě ony měly trpět? Spolu s dětmi bylo ve škole i větší množství rodičů, kteří je sem přišli první školní den vyprovodit. Pro mnoho z nich šlo o poslední hodiny jejich životů.

3. září roku 2004 zemřelo v beslanské škole v Severní Osetii 333 lidí, z nichž velké množství tvořily děti. Dalších více než 800 lidí bylo zraněno a ostatní rukojmí, jichž bylo celkem 1 128, si ponesou psychické následky po celý svůj další život. Není třeba mluvit o tom, že šlo o jednu z největších tragédií v dějinách nejen Ruska.

Pravda se mezi lidi dostávala těžko

Je a nebo vlastně není zajímavé, že ani tolik let od nesmylného a krutého útoku na beslanskou školu se musejí obyvatelé přibližně sedmatřicetitisícového města, kde k hrůzám došlo, i ostatní lidé ptát, jak to vlastně tehdy bylo? Oficiální verze, kterou stát prezentuje, se totiž v mnoha bodech výrazně rozchází se svědectvím přeživších rukojmí i očitých svědků masakru.

Úřady o plánech čečenských separatistů pravděpodobně věděly

Jedním bodů, o nichž se dodnes vedou spory, je zpráva, že úřady předem tušily, že se k podobné akci schyluje. Ještě před samotným útokem se měly k představitelům severoosetijského Regionální ho úřadu pro boj proti organizované trestné činnosti a jeho veliteli a také na místní pobočku ministerstva vnitra dostat zprávy, že se v Beslanu připravuje teroristický útok na jeden z důležitých objektů. Úřady ale žádné kroky nepodnikly a desítky ozbrojených teroristů bez odporu vjely do regionu, dostaly se do Beslanu a vstoupily do školy…

Úřady hlásily mnohem menší počty rukojmí

Druhý den po útoku na beslanskou školu tiskový mluvčí prezidenta Severní Osetie Lev Dzugaev podle webu svoboda.org sdělil novinářům, že teroristé vězní 354 rukojmí. V té době už ale seznamy, sestavené příbuznými vězněných lidí, čítaly přes osm set jmen. Seznamy měly úřady k dispozici. Když teroristé tuto informaci ve zprávách zaslechli, vběhl podle svědectví přeživších lidí jeden z nich, Vladimir Chodov, do sálu, kde bylo drženo velké množství dětí, a vykřikl: „Jestli si myslí, že je vás tady tři sta, tak my to zařídíme tak, aby vás tady tolik zůstalo!“ Od té chvíle byli zajatí lidé v ještě horší situaci. Teroristé je přestali pouštět na toaletu, nedostávali jídlo ani vodu a byli nuceni pít vlastní moč.

Proč úřady o počtu zadržených lhaly? Podle novinářky Jeleny Milašiny, která se tragédií dlouhodobě zabývá, mohla být důvodem obava, že pokud by se lidé dozvěděli pravdu o počtu rukojmí, z nichž mnohé byly děti, mohla by společnost o to spíš vyžadovat jejich okamžité osvobození bez ohledu na vyjednávání a další postupy.

Úřady s teroristy nehovořily

Podle oficiálních informací z kakceláře Vladimira Putin v průběhu všech tří dnů teroristé nechtěli vyjednávat. Ale výpovědi mnoha zadržených svědčí o docela jiném průběhu. Ti tvrdí, že teroristé během svého řádění ve škole se několikrát snažili iniciovat vyjednávání. Jeden z nich dokonce měl přislíbit propuštění až 150 dětí v případě, že se do školy dostaví požadovaní lidé k vyjednávání. Mělo jít o prezidenta Severní Osetie Alexandra Dzasochova, prezidenta Ingušska Murata Zjazikova, poradce preizdenta Ruska Aslanbeka Aslachanova a dětského lékaře Leonida Rošalja. Teroristé také poskytli číslo telefonu, jehož prostřednictvím bylo možné se s nimi spojit. Po ukončení akce štáb uváděl, že telefon nefungoval, což se také nezakládalo na pravdě.

Naděje byla zmařena

Také jeden z vůdců čečenských separatistů Aslan Maschadov a předseda vlády samozvané republiky Ičkeria Akhmed Zakayev byli připraveni jednat s teroristy o propuštění rukojmí. Jako záruku své vlastní bezpečnosti si stanovili podmínku: že až do Beslanu je doprovodí korespondentka novinářů Anna Politkovská a Andrej Babicky. Novináři souhlasili a chystali se odletět na setkání s Maschadovem a Zakayevem, ale Babického zadrželi policisté na moskevském letišti a Anna Politkovská byla v letadle otrávena neznámou látkou, pravděpodobně čajem nebo vlhčeným ubrouskem.

Úřady lhaly, že teroristé neměli žádné požadavky

Vladimir Putin na setkání s příbuznými obětí rok po teroristickém útoku tvrdil, že teroristé “nic nevyžadovali”. Zdálo se tak, že nebylo o čem vyjednávat. Útočníci ale měli jasné požadavky, jejichž ústředním bodem bylo stažení ruských vojsk z Čečenska a zastavení nepřátelských akcí. Prostřednictvím rukojmí teroristé předali videokazetu pro Vladimira Putinovi od Šamila Basajeva. Federální média následně oznámila, že kazeta byla prázdná, ačkoliv to nebyla pravda.

Útok na školu začal poté, co byla zvenčí ostřelována

Podle oficiální verze vyšetřování byl konečný útok na školu speciálními silami a armádou zahájen poté, co ozbrojenci odpálili dvě podomácku vyrobené bomby v tělocvičně, kde byla většina rukojmí. První z bomb byla upevněna v basketbalovém koši, druhá pod parapetem. Podle svědectví pozůstalých rukojmí však došlo k první explozi na opačném konci haly, 18 metrů od místa, které bylo vyšetřováním naznačeno, a po celé hale proletěla obrovská ohnivá koule, jako by to byl výstřel z plamenometu. Jak vyplývá ze svědectví svědků, nevybuchlo ani jedno výbušné zařízení teroristů.

Našly se zbytky plamenometů

Vojenský expert tvrdí, že k výbuchům došlo v důsledku ostřelování školy ze střech dvou sousedních domů. Vyšetřovací komise našla na střechách zbytky plamenometů. Následně během útoku - jak podle očitých svědků, tak podle experta - bylo na školu několikrát vystřeleno z těžkých zbraní. Zejména tanky střílely na budovu jídelny, ve které v té době bylo asi 300 rukojmích.

Většina lidí, kteří zahynuli, zemřeli při závěrečném útoku

Oficiální zpráva z vyšetření tragédie hovoří o tom, že všech 333 rukojmí zahynulo v důsledku výbuchu bomby umístěné teroristy v tělocvičně. Podle zprávy vojenského experta Jurije Savelyeva většina rukojmí ale zahynula během útoku armády a ve zcela jiném křídle školy, než o kterém se hovořilo. Toto křídlo školy pak bylo podle příbuzných obětí zbořeno hned v noci z 3. na 4. září, aby se zahladily stopy po dopadlých granátech.

Nové vyšetřování nebylo nařízeno

Mnoho závěrů obsažených ve Savelyevově zprávě bylo schváleno Evropským soudem pro lidská práva, který nařídil ruské vládě provést nové vyšetřování okolností teroristického útoku v Beslanu. Zpráva byla také zaslána osobně Putinovi, ale ani on, ani jeho spolupracovníci nereagovali. Ruská vláda vyšetřování znovu neotevřela…

KAM DÁL: Akce Albrecht I. se na počátku války stala osudnou až pro tisíce Čechů. Čekal je koncentrační tábor i smrt.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru