Putinova taktika na Ukrajině není nic nového. Už to tady bylo a nejde jen o 2. světovou válku

Ideologický základ, kterým je určována podoba politického systému v Rusku v období Putinovy vlády, bývá označován jako putinismus
  |   zajímavost

Ruská federace v čele s Vladimirem Putinem rozpoutala válku na Ukrajině. Sám ruský diktátor téměř před rokem představil důvody, které ho nutí jednat. Hledání záminky rozpoutat válečný konflikt se tak stalo znovu tématem, který z historie moc dobře známe.

Vladimir Putin uznal podepsáním dekretu nezávislost Doněcké a Luhanské republiky. Separatistické regiony se tak v podstatě staly zástupným spouštěčem válečného konfliktu, který se v rámci Evropy dá v posledních letech srovnat pouze s druhou světovou válkou. 

Mocenské důvody ruského diktátora Putina před invazí na Ukrajinu byly jednoznačné, propaganda však hovořila řečí, jakou známe i z minulosti. Jaké události stály na počátku nejkrvavějších válečných konfliktů? 

První světová válka: Atentát na Ferdinanda

28. června roku 1914 navštívil následník rakousko-uherského trůnu Ferdinand d'Este se svou chotí Žofií Chotkovou Sarajevo. Během jízdy městem byli nejdříve napadeni šesticí atentátníků bombovým útokem, který ovšem přežili. Osud ovšem chtěl, aby se právě v tento den na tomto místě odehrála událost, jež stála na počátku mezinárodního konfliktu, který vyeskaloval v první světovou válku. 

To, co se nepodařilo kolegům, dokončil Srb a člen organizace Mladá Bosna Gavrilo Princip výstřelem z pistole. Následník trůnu se svou ženou zemřeli a vývoj událostí skrze červencovou krizi a vyhlášení války Rakouska-Uherska Srbsku spustilo domino v napjaté atmosféře Evropy. Atentát je tak historicky vnímán jako jeden z nejdůležitějších momentů a spouštěčů následující první světové války, při které zemřelo přibližně 16 milionů lidí. 

Druhá světová válka: Přepadení vysílačky v Gliwicích

Adolf Hitler a nacistické Německo hledalo dlouho cestu, jak začít masivní válečný konflikt, který by naplnil šílené vize antisemitistického diktátora. V roce 1938 se ještě naivně svět tvářil, že Mnichovskou dohodou zachránila Francie a Velká Británie mír v Evropě, ale 1. září 1939 bylo všem jasné, že se Hitler vysmál západním státníkům do tváře.

S odstupem času je jasné, že motivace nacistické Třetí říše mířila k brutálnímu rozšiřování hranic a svého vlivu, ovšem i Hitler potřeboval skrze propagandu najít záminku, kdy naoko své kroky před svým národem a světem obhájil. Nepřipomíná vám to kroky Vladimira Putina před vstupem na Ukrajinu? Rozsáhlá dezinformační kampaň, "ospravedlňování" často nesmyslných výroků. Ale i ústupky Západu, který neměl sílu prosadit si vlastní vůli.

Invazi do Polska si nacisté obhájili na základě provokace, kterou sami zinscenovali. Falešná operace ohledně přepadení vysílačky v Gliwicích je vzorovým příkladem, jak agresor manipuluje s realitou. 31. srpna, tedy ten před začátkem druhé světové války, se skupina příslušníků SS převlékla do polských uniforem. Útočníci následně v polštině vyslali rádiovým vysíláním zprávu, aby Polsko zaútočilo na německé vojáky.

U vysílačky v Gliwicích zanechali mrtvá těla vězňů z koncentračního tábora z Dachau oblečených v polských uniformách. Celá vojenská akce měla vyvolat dojem, že následující útok na Polsko je odvetou za toto "polské" přepadení. Operace pod falešnou vlajkou, jak se celá událost oficiálně pojmenovala, tak měla vyvolat dojem, že Německo není agresorem, ale naopak se jen brání agresi Polska. Co následovalo, není nutné rozvádět. Druhá světová válka přinesla zatím největší konflikt v dějinách Evropy. 

Zdroj: Česká televize, History, Prima Zoom

KAM DÁL: Hákový kříž nad Prahou. Hitlerova okupace Československa očima spojenců, kteří nás nechali napospas.