Zahradníkův rok: Sklízíme jakon a poslední plody ostružiníku

Lesní ovoce je plné minerálů a dalších látek, které jsou prospěšné pro naše zdraví
Zobrazit fotogalerii (3)
  |  

Počátkem října nejpozději musíme ještě před příchodem mrazů sklidit jakon. Mohutné rostliny vytvářejí na bázi stonků dva druhy hlíz. Víte, že jsou ideální pro diabetiky?

Blíže povrchu půdy jsou u jakonu hlízy stonkové, kterými se rostlina původem z Ameriky vegetativně množí, proto stonkové hlízy ihned po sklizni uskladníme pro jarní výsadbu. Níže položené hlízy jsou vřetenovitého tvaru a právě ty jsou určeny ke konzumaci jak v syrovém stavu, tak pro tepelné zpracování. Hlízy jsou křupavé konzistence s příjemnou ovocnou příchutí a jemnou sklovitou dužninou.

Jakon je statná, vytrvalá rostlina pocházející z teplejších oblastí jihoamerických And. Byl znám již v dobách Incké říše a jako potravina je pro hlízy stále pěstován hlavně v Bolívii, Ekvádoru, Kolumbii a Peru.

"Plodina je významná především obsahem inulinu v hlízách. Jedná se o polysacharid, který je lidský organismus schopen zpracovat bez nároků na inzulín. Proto je vyhledáván především osobami trpícími cukrovkou. Nezanedbatelný je pak i obsah vitamínů a minerálních látek v jakonu," připomíná pěstitel Petr Kumšta.

Prostory pro uskladnění dezinfikujte

Ze zahrady sklízíme další druhy zeleniny, ale než ji uskladníme, je dobré zabránit skládkovým chorobám, které nás mohou o značnou část úrody připravit.

"Skládkové hniloby zeleniny mohou být způsobovány houbami Botrytis cinerea, Rhizoctonia crocorum a Rhizopus spp. Příznaky bývají různé, kořeny podléhají mokré i suché hnilobě. Na povrchu skladovaných plodin se tvoří podle druhu patogenu mycelium (podhoubí) šedé, černé i bílé barvy. Všeobecně jsou nejvíce napadány rostliny mechanicky poškozené, fyziologicky přezrálé a skladované při nevhodné teplotě a vlhkosti," radí Kumšta.

Ve skladovacích prostorách je proto nutné udržovat teplotu kolem 4 °C, vlhkost na úrovni kolem 80 až 95 procent a prostory dostatečně větrat. "Před uskladněním zeleniny doporučuji skladové prostory i nádoby dezinfikovat Savem v koncentraci 1 procenta - tj. 10 ml Sava na 1 litr vody," doporučuje pěstitel.

Počátkem října ještě dozrávají ostružiny

Úžasně vonící plody ostružiníku zdobící okraje lesů, mýtin, ale i zahrádky můžeme sklízet až do poloviny října, než je zničí mrazy. Jako všechny lesní plody obsahuje ostružina řadu vitamínů a dalších cenných látek. Ostružiny obsahují karoteny, které mají za úkol chránit citlivá semena před volnými radikály, a díky nim a vysokému obsahu vitamínu C pomáhají i našemu organismu tím, že posilují imunitní systém. Plody obsahují také barvivo antokyan, organické kyseliny jablečnou a citrónovou a jsou bohaté na na minerální látky. Jde především o fosfor a hořčík. Plody tak svým úžasným obsahem látek posilují nejen vazivo, ale i cévy, čímž působí preventivně proti procesu stárnutí a žilním chorobám.

Plody ostružin jsou chutné jen tak v syrovém stavu, jsou úžasné v ovocných salátech či jako ozdoba a součást ovocných či zmzlinových pohárů a pomáhají i proti chrapotu. To oceníme zvláště nyní při příchodu sychravějších podzimních dnů.

Uchování plodů na delší čas

Podobně jako ostatní drobné plody můžete ostružiny zamrazit. Pokud je budete potřebovat po rozmrazení jednotlivě, je nejlepší omyté a osušené plody rozložit v jedné vrstvě na nějaký tácek a nechat asi dvě hodiny zmrazit.

Pak je vyndáme a nasypeme do mikrotenového sáčku a uložíme zpět do mrazáku, a to až na půl roku. Plody také můžeme prosypat cukrem a dát zamrazit.

Když je budeme používat v kuchyni, musíme vzít najednou obsah celého sáčku nebo krabičky. Čerstvé bobule je nutné zpracovat co nejdříve od sběru, ideálně ihned.

  • Extra tip: Ostružinová šťáva na chrapot

Obsahem účinných látek je ostružina účinným prostředkem na zklidnění zánětů v krku. Štávu z ostružin jemně nahřejeme a po doušcích vypijeme. Postup opakujeme dvakrát denně po dobu dvou až tří dnů.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru