Mrkev, celer nebo petržel z vlastní zahrady můžete mít celou zimu. Jde to, jen je třeba vědět, jak ji uskladnit

Jak uchovat zeleninu po celou zimu? Jde to, ale je nutná péče
Zobrazit fotogalerii (5)
09.10.2020 - 18:20  

Z logiky přírody vyplývá, že se lidstvo po staletí učí od svých předků. Přesto ale často zapomínáme na dovednosti a znalosti, které naši předci běžně využívali - často proto, že jim zkrátka nic jiného nezbývalo, a my již máme i jiné možnosti. Jedním z takových momentů je i uchovávání vlastnoručně vypěstované zeleniny na zimu tak, abychom o úrodu nepřišli. Jak na to?

Základem uchování zeleniny v dobrém stavu je již její sklizeň. Pokud ji chceme uložit a využívat po co nejdelší dobu v čerstvé podobě, je nezbytně nutné dbát na opatrné vyjmutí ze země bez poškození kořene. Právě i drobné oděrky nebo rýhy, způsobené při vyrývání, výrazně zkracují čas, po který zůstane mrkev, celer nebo i další druhy kořenové zeleniny bez plísní a hniloby.

Po vyrytí je nutné zeleninu pečlivě přebrat, omýt a nechat přirozeně osušit. Kořeny a bulvy je poté vhodné ještě jednou prohlédnout, abychom odhalili i dříve skrytá poškození; k uskladnění vybereme jen bezvadné kusy. Totéž platí i v případě, že zeleninu koupíme od jiného pěstitele.

Důležitá je důkladná příprava

Vzpomeneme-li si na sklepy našich babiček, v každém z nich bylo možné najít dřevěné bedýnky plné písku. A právě tento materiál je nejvhodnější použít pro účely skladování kořenové zeleniny. Ještě před jejím konečným uložením do písku je ale třeba opatrně oříznout nať, a to přibližně jeden centimetr nad samotným kořenem. Větší zbytky natě by mohly způsobit zahnívání zeleniny, při nižším řezu pak hrozí poškození kořene, a tím i jeho znehodnocení.

Opatrně do písku…

Takto připravená zelenina je již vhodná k uložení do písku. Opět je důležité s kořeny a bulvami zacházet opatrně. Jednoduché zapíchnutí mrkve do vyšší vrstvy písku zvyšuje riziko jejího poškození, a proto volíme buď cestu podobnou procesu sázení, tedy vytvoření důlku, vsazení a přihrnutí kořene pískem (což ale nebývá snadná záležitost), nebo do připravené bedýnky vsypeme nejprve přibližně polovinu připraveného materiálu, do kterého mrkve opatrně částečně zapíchneme a následně zbytek písku obsypeme kolem ukládané zeleniny. Je třeba přitom dbát na správnou výšku pískového lože, které nemá zakrývat horní část kořene se zbytky natě.

S bedýnkou do sklepa

Stejně důležité jako prvotní příprava je následné uložení plných zeleninových bedýnek na místo, vhodné k jejich co nejdelšímu uchování. Nejlepší jsou pro tyto účely právě vlhké a chladné sklepy, kde teplota v zimě překračuje bod mrazu jen o 4 - 6 stupňů Celsia. I v takto ideálních podmínkách je ale nezbytná pravidelná kontrola uskladněné zeleniny a případné odstranění kusů, které se viditelně kazí.

Přitom ale kořeny z písku nevyndaváme, pouze pohledem zhodnotíme stav částí, které vyčnívají nad povrch. Důležité je také písek čas od času navlhčit, aby zůstávaly podmínky stále co nejlepší. Při takovéto péči a v popsaném prostředí může vlastní zelenina vydržet čerstvá prakticky po celou zimu a rodina tak nejen výrazně ušetří, ale také má jistotu, že jde o opravdu zdravé jídlo.

Jde to i jednodušeji

Kromě bedýnek s pískem některé hospodyně doporučují i jednodušší variantu, která ale většinou neposkytuje tak dlouhou trvanlivost zeleniny. Mrkev, petržel i další je možné po omytí ve velmi slabém roztoku hypermanganu uchovávat (opět ideálně ve sklepě) jen ve skleněných lahvích.

Co se zbytkem?

Jedním z prvních popsaných úkolů je třídění zeleniny před jejím uložením. Co tedy udělat s kusy, které k uskladnění vhodné nejsou? Samozřejmě přichází v úvahu mnoho moderních možností, jako je sušení a následné uložení v nepropustných, nejlépe skleněných obalech, mražení (které ale většinou vyžaduje opravdu velký mrazák) nebo samozřejmě co nejrychlejší konzumaci.   

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru