Martina Formanová: Miloš miloval evropské uzeniny, české okurky a samozřejmě plzeňské pivo

Miloš Forman byl držitelem dvou Oscarů za nejlepší režii, tří Zlatých glóbů a ceny BAFTA ve stejné kategorii
Zobrazit fotogalerii (5)
 

Narodil se v Československu a Čechem zůstal až do své smrti přesto, že prožil většinu svého života za "velkou louží". Jméno Miloše Formana zná celý svět, ale jsou věci, o kterých vědí jen jeho nejbližší. Manželka slavného režiséra Martina poodhalila alespoň kousek ze soukromí muže, který naši zemi proslavil tak jako málokdo další.

Miloš Forman se narodil v roce 1932 ve středočeské Čáslavi. O jeho životě i práci hovoří mnohé publikace. S jeho příběhem se můžeme seznámit také ve snímku Heleny Třeštíkové Forman vs. Forman. Ovšem jsou věci, které znají jen jeho blízcí. Možná ne tak "bombastické" a šokující, možná však o to více zajímavé. Jak na „svého Miloše“ a zvláště na jeho vztah k rodné zemi vzpomíná jeho žena Martina?

Dětství nebylo idylické

„Je obecně známé, jak jeho dětství poznamenala válečná léta - oba rodiče zahynuli v koncentračním táboře a výchovu tehdy malého Miloše převzali příbuzní,“ poznamenala Martina Formanová úvodem.

Hoří, má panenko, Lásky jedné plavovlásky, Černý Petr, ale také Amadeus nebo Přelet nad kukaččím hnízdem, Lid vs. Larry Flint. To je jen zlomek z mnoha snímků, které Miloše Formana proslavily po celém světě.

Až po létech se budoucí virtuózní režisér dozvěděl, že jeho otcem ve skutečnosti nebyl matčin manžel Rudolf Forman, ale pražský architekt Otto Kohn. Jeho vztah k rodičům se tím ale nezměnil a stále až do své smrti na ně s láskou vzpomínal, stejně jako na rodnou vlast. 

Alespoň kousíček vlasti - třeba na talíři

Svoji původní vlast si ale pan Miloš Forman podle vyprávění jeho manželky připomínal nejen ve vzpomínkách na svoje mládí, rodiče i známé, kteří zůstali v Čechách, ale také v běžném životě. 

„Kdybych vám ukázala Milošovy večeře - speciálně posledních pár let miloval, když jsem sehnala nějaké evropské uzeniny, k tomu špenát a samozřejmě Plzeňské pivo, hořčici jsem měla českou a v New Yorku jsem našla obchod, kde jsou k dostání české kyselé okurky. Vždycky, když jsem letěla do Prahy s novou knížkou - nevím, nakolik Miloš čekal na moji novou knihu, ale vím, že netrpělivě čekal, že přivezu české uzeniny... Nedávno jsem  přemýšlela o tom, kolik jsem v posledních letech vařila českých jídel. Je možné, že to bylo právě to, co bylo pro něj důležité a co posilovalo náš krásný vztah.“    

Nostalgie a hledání

Ve spojených státech Miloš Forman žil i pracoval dlouhých padesát let až do své smrti v roce 2018. Seznámil se zde se svojí manželkou Martinou, narodila se tady jeho druhá dvojčata, synové Andy a Jim. Přesto jej neopustila touha vrátit se do rodné vlasti.

„Řekla bych, že s přibývajícím věkem vzpomínal nejen na rodnou Čáslav, ale i na Českou republiku obecně stále častěji s velkou nostalgií po letech, která zde prožil se svými rodiči. Naštěstí se k němu dostaly dopisy, které si rodiče psali z koncentračních táborů - v tomto byli Němci asi poměrně zodpovědní. Ty dopisy jsme si četli a Miloš se tak ve vzpomínkách vracel do mládí.“

Místo posledního odpočinku

„Místo, kde Miloš teď leží, si vlastně vybral sám. Je to krásná krajina, která mu vždycky připomínala místa jeho mládí. Tím, že si celá dlouhá léta myslel, že se nikdy nebude moci vrátit domů, podvědomě hledal místo, kde by se cítil jako doma. Takové místo našel ve Warrenu v Connecticutu,“ vysvětluje paní Formanová.

Sama přiznává, že i ona si toto místo zamilovala. „Myslím si, že je v pořádku, že je právě tam. Vždyť jsme tam prožili spoustu hezkých let a zároveň je tam kus jeho domova. To je, myslím, jasná odpověď na dotaz, jestli Miloš na svoje kořeny nezapomněl. Ostatně i v momentě, kdy jsem nechávala dělat náhrobek, nechala jsem tam jako jeho rodiště napsat Čáslav i s háčkem a čárkou, přesně tak, jak to má být...“

-Zdeňka Nezbedová-