Bára Štěpánová: Babišovi nevěřím ani nos mezi očima. Hnutí ANO je scestný model

Když má jmenovat politika, kterému věří, padne jméno Martina Kupky
Zobrazit fotogalerii (2)
30.09.2020 - 15:00  

Život v době koronavirové není pro nikoho žádný med, tím spíš pro herce, který netuší dny ani hodiny, zda bude moci na představení, jestli se bude točit apod. Výjimkou není ani Bára Štěpánová, podle které jsou osoby samostatně výdělečně činné jednou z nejohroženějších skupin. I proto neschvaluje kupování hlasů před volbami v podobě příspěvku seniorům. Co si vůbec myslí o současné vládě a kde vidí velký rozdíl mezi námi a západním světem? Nejen o tom v našem rozhovoru tentokrát téměř výhradně o politice.

Báro, jak zvládáte současné šílenství kolem koronaviru? Pro herečku to musí být hodně stresující. Bude se točit, nebude, přijde zákaz divadelních představení, nepřijde...
Vy jste si v zásadě odpověděl a já nemám, co k tomu dodat. Je to strašně nepříjemné, nebo vlastně ne, to je slabé slovo, je to prostě hrozné, je to peklíčko.

Jak se díváte na vyplacení mimořádné částky pěti tisíc korun pro důchodce? Nemělo by tedy být to samé vypláceno samoživitelkám, maminkám na mateřské a dalším nízkopříjmovým skupinám? Proč zrovna důchodci?
Já jsem trochu háklivá na takové to politické vyprávění, jak jde o maminky, děti, sestřičky, babičky a dědečky, beru to jako takové podpásovky. Protože pokud nejsem ani maminka ani sestřička, tak ale pořád jsem občan této země a nevím, proč bych jenom kvůli tomu, že mě nejde nějak takhle hezky označit, měla být hozena přes palubu. A taky si myslím, že těch 5 000 korun kompenzace za psychickou nebo já nevím jakou újmu je prostě nesmysl.

Bára Štěpánová
- o politiku se zajímala už před revolucí, v roce 1986 podepsala Chartu 77
- od roku 1990 byla dva roky sekretářka Václava Havla

Proč si to myslíte?
Protože vidím jiné skupiny jako potřebnější. Důchodci a státní zaměstnanci měli měsíční příjem stálý a zaručený. A kdo byl ve stresu, protože měl ohrožené všechny své příjmy, byly osoby samostatně výdělečně činné. Sice dostaly na dva a půl měsíce jakousi podporu na úrovni minimální mzdy, ale od té doby se o sebe starají samy. Ty na tom byly nejvíc biti. Takže pro mě je to celé nesmysl a předvolební manipulace, kupování hlasů za státní peníze.

Myslíte si, že se může opakovat scénář, který jsme si všichni prožili před létem? Tedy totální zastavení téměř všeho...
Umím si představit, že se může dít opravdu všechno. Umím si představit, že bude konec světa… Ale jak tu situaci sleduji, tak vidím velký rozdíl mezi námi a západním světem. Je v tom, že oni vlastně nikdy nezažili takovou manipulaci lidmi ze strany státního aparátu, jakou jsme zažili my. Takže oni státu pořád důvěřují, zatímco my, nebo aspoň generace, ke které já a starší lidé patříme a zažili jsme aspoň mládí a kousek dospělého věku v socialismu, prostě tomu státu až tak moc důvěřovat neumíme. My už víme, jak stát umí manipulovat se strachem. A já se toho strašně bojím, protože strach je dokonalá věc, lidi, kteří se bojí o zdraví a o život, je strašně snadné ovládat.

Premiér Babiš dlouhodobě tvrdil, že se od nás učí pandemii zvládat celý svět. Věřila jste mu to?
Tomu člověku já nevěřím ani nos mezi očima a musím být ve velmi dobré psychické pohodě, abych byla schopná ho vůbec poslouchat. 

Když jsme u té důvěry, tak se blíží volby, za pár dnů se bude volit do zastupitelstev krajů a částečně i do Senátu. Všechny kraje zaplnily billboardy, kde se hnutí ANO bije v prsa, co všechno dokázalo. Přitom mnoho z toho jsou evidentní lži. Stala se lež normou?
Já dlouhodobě říkám, že stokrát opakovaná lež je prostě lež, což samozřejmě jde proti tomu rčení, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Ne, nestává s pravdou, stává se něčím, co jsou lidé v tu chvíli ochotní přijmout. A byť nevěřím v nějakou vyšší spravedlnost, tak si přece jen říkám, že to neustále lhaní toho člověka a jeho pohůnky prostě musí doběhnout. 

Ještě malinko jinak – je možné vůbec někomu věřit, když máme na mysli politiku? Vezměme si třeba ony volby do zastupitelstev a Středočeský kraj, kde žijeme...
Ale politici tady přece nejsou proto, abychom jim věřili. Já jim nemusím věřit, věřit chci tomu, s kým žiju, s kým se přátelím, ale nemusím věřit politikům. Protože oni tady ani nejsou od toho, aby nám zajišťovali štěstí, i když si spousta lidí myslí, že přijde pan premiér a rozdá nám peníze a my budeme všichni šťastní. To je jeho mentalita účetního, má dáti dal, on to jinak neumí. Samozřejmě, že s penězi je život jednodušší než bez nich, ale rozhodně nemusí být šťastnější. Takže nepotřebuji politikům nějak významně věřit, stačí mi, aby lidé, kteří spravují naše společné věci, vnímali tu svou činnost jako službu nám, občanům, a taky se tak k nám chovali, protože my nejsme jejich podřízení. Pak je to naprosto v pořádku.

Znáte takového politika?
Pokud jsem nějakého takové politika v poslední době potkala, tak je to Martin Kupka z ODS. Jestli je už třetí období starostou, tak to něco znamená a nedá se o něm pochybovat, protože kdyby nebyl dobrým starostou, tak už si ho prostě lidé v Líbeznicích znovu nezvolí a je to.

Když se podíváme na končící volební období současné hejtmanky Pokorné Jermanové, tak bylo provázeno mnoha skandály. Služební auto využíval její manžel, trestní oznámení na záchranářku, statisícové odměny vybraným úředníkům, zamlčování smluv externích zaměstnanců a tak dále. Koho vy osobně byste chtěla vidět na postu hejtmana či hejtmanky a proč?
Pro mě je hnutí ANO scestný model, protože všechny strany – a teď snad mluvím i o té komunistické straně – mají nějaký systém výběru lidí, nikdo to nemá předplacené, není majitelem. Prostě i pan Filip, vlastně soudruh Filip se musí chovat tak, aby v té straně uspěl. Ale v ANO je jeden člověk, bez kterého se tam nepohne list, tak to prostě nemůže fungovat dobře, protože ti politici nejsou odpovědní občanům, ale tomu svému šéfovi, který o všem rozhoduje nebo přinejmenším má tu ambici. Takže za mě ANO špatně, nechci, aby vládli kdekoli a cokoli je mi milejší. Ale jestli mám odpovědět pozitivně, koho bych na pozici hejtmana vidět chtěla, tak musím znovu zmínit Martina Kupku. Myslím, že on by uměl prokázat to, co ve svém volebním programu slibuje. A já bych ho při tom bedlivě pozorovala.

KAM DÁL: Minář chtěl být posledním spravedlivým, ale stal se Jidášem svých vlastních myšlenek.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru