Hvězdy chudého Žižkova: Marvan se hrdě hlásil k žižkovským Pepíkům, Burian vysedával po hospůdkách a balil holky

Burian si život na Žižkově užíval. Hrál za něj i fotbal
Zobrazit fotogalerii (4)
07.10.2020 - 16:00  

O Žižkově se vždy tvrdilo, že to byla drsná, chudá, ale poctivá čtvrť. Život v ní sice nebyla žádná procházka růžovým sadem, ale obyvatelé byli tak nějak opravdovější, přímější a silnější. Nelze opomenout ani fakt, že na Žižkově žila pěkná řádka umělců, kteří si tuto tehdy ještě periferii Prahy zamilovali celým srdcem.

Ať už se jedná o herce Jaroslava Marvana, komika Vlastu Buriana nebo třeba spisovatele Jaroslava Seiferta, všichni tři muži celý svůj život Žižkov milovali, adorovali ho a do posledních dní vzpomínali na život v drsné pražské části s úsměvem na rtech.

Jaroslav Seifert o něm psal ódy

Každý z nich v žižkovských ulicích prožil tolik lumpárem a dobrodružství, že by to naplnilo několik knih. Třeba takový Jaroslav Seifert toto místo velebil ve svých vzpomínkách velmi často. Ve své poezii Žižkov líčil jako idylické místo, které je to nejlepší pro život. Proto není divu, že se žižkovský rodák dočkal pocty v podobě pomníku.

Vlasta Burian tam balil holky

Dalším milovníkem Žižkova byl komik Vlasta Burian. Ten se tam přestěhoval s rodiči z Liberce, aby navštěvoval obchodní školu na Perštýně. Měl se totiž stát po tatínkovi obchodníkem. Burian se však spíše než do studia zakoukal do žižkovských hospůdek, které měly své nezaměnitelné kouzlo. Tenkrát tam totiž vystupovali nejrůznější herci, komici a umělci, kteří měli co ukázat. Burian je miloval a pozorováním jejich vystoupení trávil spoustu času. Další výhodou Žižkova byla celá řádka malých biografů, jejichž pravidelným návštěvníkem Burian v doprovodu sličných slečen také byl. Málo se ví, že herec podlehl také vášni pro operu, která v té době v Praze hýbala dějinami. 

Další Vlastovou vášní byl sport, především pak fotbal. Patřil mezi šikovné brankáře a svůj um ukazoval v mužstvech Union Žižkov nebo Viktorie Žižkov. Později pak zazářil i ve Spartě.

Jaroslav Marvan zůstal hrdým Žižkovákem celý život

Poslední z trojlístku slavných umělců žijících na Žižkově, na které dnes vzpomeneme, je slavný herec Jaroslav Marvan. Ten se na tomto legendárním pražském místě přímo narodil, prožil zde dětství a celý život se hrdě hlásil mezi žižkovské Pepíky. 

Není divu, začátkem roku 1900, v době jeho narození, byl Žižkov opravdovou pražskou periferií, spíš považovanou za drsnou vesnici v okolí kopce Bezovce. Marvan se hlásil k tamnímu obhroublému humoru a také k partičkám kluků, kteří provedli nejednu rošťárnu. Jak vzpomínal ve zralém věku, on prostě tu žižkovskou atmosféru miloval.

Stačilo pár kaček a mohli jste jít do biografu, na tancovačku nebo vzít děvče do nějaké příjemné hospůdky za kulturou. Marvan toho díky svému staršímu bratrovi notně využíval. Jeho bratr Josef byl totiž znám jako velmi vážený student, což mu to otvíralo dveře tam, kam se jiní nedostali. Toho využíval i jeho mladší bratr Jaroslav. Jenže pak přišla první světová válka a Josef v ní padl. Jaroslav se s tím nikdy nevyrovnal.

I ze zdravotního hlediska měl prý život na Žižkově na Marvana pozitivní vliv. Až do svých sedmdesáti byl neuvěřitelně vitální, stále zdravý a zvládal neuvěřitelné množství rolí. Herec vždy žertoval, že je to právě žižkovským vzduchem.

Tatínek si z něj sice přál mít pošťáka, ale život mezi žižkovskými kumpány mu předurčil jiné cíle. Chtěl hrát divadlo, být vidět a stát se středem pozornosti. Maminka měla naštěstí pro jeho touhy pochopení a snažila se ho podporovat. 

Žižkovští ochotníci mu říkali Jári a i v době, kdy byl již slavný, na něj vzpomínali jako na jednoho z nich. Na obyčejného kluka ze Žižkova, který byl čestný, pravdomluvný a uměl si jít za svými sny. Jári Marvan zůstal hrdým Žižkovákem celý svůj život a Žižkov nikdy nepřestal milovat jeho. Jejich spojení mělo smysl.

KAM DÁL: Herec, který uměl zahrát vše: Životní role Jaroslava Marvana, které tak milujeme


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru