Krásná Kateřina Aragonská se vdala za bratra svého prvního muže. Ten se k ní ale po letech zachoval jako hulvát

Kateřina Aragonská byla půvabná mladá žena. Ovdověla v pouhých 16 letech
Zobrazit fotogalerii (5)
02.09.2020 - 13:00  

Být tak královnou - povzdechne si možná občas většina žen při mytí nádobí nebo při žehlení. Na všechno mít služky a nemuset se o nic starat… Jenže jak víme, být manželkou panovníka přinášelo ženám často spíš utrpení a jejich povinnosti bychom jim dnes rozhodně nezáviděli. Při jejich nesplnění nebo pokud se našla jiná, mladší a hezčí žena v blízkosti krále, čekal je často osud víc než neblahý - stejně jako Kateřinu Aragonskou.

Kateřina Aragonská byla pro roli královny přímo předurčena. Narodila se v panovnickém rodě králi Ferdinandu II. a Isabele I. Kastilské. Španělská šlechtična měla ještě čtyři sourozence, všichni byli starší než ona. Byly jí teprve čtyři roky, když ji v roce 1489 její otec zasnoubil s dvouletým Artudem Tudorem, jenž měl po svém otci Jindřichu VII. získat anglický trůn.

Život, "jak má být"...

Zdálo se, že podle tehdejších pravidel je vše v naprostém pořádku. Za svým budoucím manželem Kateřina Aragonská, která se mezitím proměnila v krásnou mladou ženu, odjela v roce 1501. Bylo jí šestnáct let, když se za Artura provdala - lépe řečeno když byla za Artura provdána. Nemělo to ale být na dlouho. Po pouhých čtyřech měsících její mladý manžel podlehl vážné nemoci a stále ještě dívka se stala vdovou.

O věno šlo až v první řadě

Mohli bychom si myslet, že se Kateřina v slzách vrátila do domu svých rodičů. To bychom ale nesměli hovořit o počátku šestnáctého století a panovnických rodech. S královskou dcerou bylo v rodině ženicha očekáváno také bohaté věno, které ale Tudorovci nedostali. Není divu, že se Ferdinand II. do jeho vyplacení nehrnul, když manžel jeho dcery zemřel. S tím se ale Angličané nehodlali smířit a Kateřinu drželi v podstatě jako rukojmí. Měla se navíc stát manželkou mladšího bratra svého zesnulého manžela, Jindřicha. Ten ale byl v té době teprve desetiletým chlapcem. Pak se ale všechno téměř ze dne na den otočilo.

Kateřina ztratila svoji hodnotu

Kateřinina matka Isabela zemřela a její dcera se přestala králi Jindřichovi VII. jevit jako výhodná “investice”. A tak ji jednoduše přestal podporovat a mladá žena se ocitla bez prostředků, bez vlastního věna, bez podpory tchána, bez manžela. V těžkém období musela prosit o pomoc z rodného Španělska. Ponížení ale skončilo se smrtí jejího tchána, která ho potkala v roce 1509.

Jindřich VIII. to viděl jinak

Jeho syn Jindřich VIII. se již dříve rozhodl převzít po bratrovi slib a oženit se s Kateřinou, jakmile to bude možné. A to také chtěl dodržet - dokonce ji patrně skutečně miloval. Ke sňatku s bratrem svého zemřelého manžela ale Kateřina potřebovala souhlas samotného papeže. Toho se mladému páru dostalo až poté, kdy vdova a budoucí nevěsta prohlásila, že je stále pannou, a to i přes čtyřměsíční manželství. Jen několik týdnů po smrti krále Jindřicha VII. se tak mohla konat velkolepá svatba. Byl to ale šťastný pohádkový konec?

Láska překoná i velké problémy

Zpočátku se vše jevilo velmi dobře, mladý pár působil spokojeně. Kateřina byla intligentní a schopná žena, což byly vlastnosti, které jistě zdědila po své matce Isabele. Král její vystupování obdivoval a ona mu jeho náklonnost oplácela, jak se od takové manželky slušelo, podporou a oddaností. Velké problémy přišly záhy. Jak se ukázalo, porodit životaschopné dítě, navíc dědice trůnu, nebylo pro Kateřinu jednoduché - dokonce se to později ukázalo jako nemožné. Z celkem šesti dětí, které porodila, přežila jen jediná dcera Marie, což bylo pro jejího manžela velkým zklamáním, ačkoliv s královnou těžký osud nesl hrdinně jako pravý muž a z potratů ani smrti jen dvouměsíčního následníka trůnu ji nevinil a královské manželství se zdálo být pevné. Nic ale netrá věčně…

...a pak přišel zlom

Po osmnácti letech manželství se ale situace otočila. Následník trůnu zkrátka byl potřeba, Kateřina zjevně králi syna dát nemohla a Jindřich VIII. se rozhodl pro radikální řez - s Kateřinou se rozvede a ožení se s mladší a plodnější ženou. Jenže papež, jehož souhlas byl v takovém případě opět nutný, rozhodl jinak. Jindřich VIII. se rozhodl využít úskoky. Po tolika letech manželství královnu veřejně obvinil ze lži, když tvrdil, že v okamžiku jejich sňatku nebyla pannou, jak tvrdila. Požadoval jejich manželství zneplatnit.

Mladá náhradnice

V životě i v posteli Jindřicha VIII. se navíc již objevovala jiná žena, mladá Anna Boleynová, s níž se ještě v době platnosti manželství s Kateřinou oženil tajně v lednu roku 1533. Kateřina přestala být jeho ženou až v květnu toho roku, a to prý i přes stálý nesouhlas papeže. Manželství neplatilo, dcera Marie se ze dne na den stala nemanželskou. Jestliže vše král učinil v touze po mužském potomkovi, ani Anna Boleynová nebyla tou ženou, která by mu ho porodila. Syn se narodil až z dalšího manželství a jeho matkou se stala Jana Seymourová. Ani on se ale neměl dočkat královské koruny - zemřel v pouhých šestnácti letech. Na trůn se tak po svém otci po velkých problémech a neúnavném boji svojí matky posadila přece jen zavrhovaná první dcera Jindřicha VIII. Marie.

Místo zármutku zábava

Nástupu své dcery na trůn se ale Kateřina už nedožila. Zemřela v zavržení a nespravedlivě poníženém postavení v lednu roku 1536. Jak na její skon zareagoval muž, po jehož boku prožila velkou část svého života a který s ní později jednal tak bezohledně? Žena, kterou kdysi tolik miloval a obdivoval, mu nestála ani za to, aby obětoval den svého života na její pohřeb. Místo toho se prý veselil se svojí další mladou manželkou Annou Boleynovou… Ale pokud bychom si mysleli, že měla Anna nějaké velké štěstí, velmi bychom se mýlili. Jen o několik měsíců později, když ani ona nedala králi syna, ji nechal Jindřich VIII. popravit. 

KAM DÁL: Akce Albrecht I. se na počátku války stala osudnou až pro tisíce Čechů. Čekal je koncentrační tábor i smrt.

 

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru