Odpalte atomové hlavice, zněl rozkaz. Rus u červeného tlačítka řekl ne a prožil nejhorších osm minut života

Stanislav Petrov zachránil svět před jadernou katastrofou
  |   osobnost

V noci 28. září roku 1983 začaly v bunkru Serpuchov 15 svítit varovné kontrolky. Systém oznamoval, že ze Spojených států bylo odpáleno pět raket letících na Sovětský svaz. Důstojník Stanislav Petrov, který měl v tu dobu neplánovaně službu, měl reagovat tak, jak říkala sovětská doktrína. Na útok odpovědět okamžitým odpálením vlastních jaderných hlavic. Petrov si ale řekl, že to neudělá.

Mezi Sovětským svazem a Spojenými státy panovalo v té době napětí. Nebylo to tak dlouho, co paranoidní Sověti sestřelili dopravní letadlo Korejských aerolinií. Nešlo o náhodný odpal rakety, velké civilní letadlo sestřelila na přímý rozkaz stíhačka, na palubě zemřelo 269 lidí. Američané do Evropy rozmístili rakety Pershing II, ze kterých měli Sověti velké obavy. Vše se v té době v Rudé armádě točilo kolem problému těchto raket.

Sověti reagovali tak, že vyvinuli systém Oko, který je měl před raketami včas varovat. Byl napojen na družice Kosmos, které sledovaly dráhy balistických střel. Byly poruchové a nespolehlivé, nicméně to se v Sovětském svazu nesmělo nahlas říkat, oficiálně byl systém stoprocentně funkční.

Osm minut čekání na konec světa

Petrov vzal tu noc službu za kolegu, původně měl být doma. Když mu Oko začalo hlásit, že se na jeho zemi řítí balistické rakety, nezpanikařil. Věděl dvě věci. Pět raket není dostatečný počet na to, aby s nimi Američané začali válku a napadli Sovětský svaz. Druhá věc, které si byl vědom, byla, že systém Oko není spolehlivý a celá věc může být falešný poplach.

Operátoři pozemních radarů nebyli schopni vypuštění raket potvrdit, měl jen systém Oko a velmi málo času na rozhodnutí. Konkrétně to bylo osm minut. Pokud by byl útok skutečný, za osm minut by jaderné hlavice dopadly někam do Ruska. Petrov jen tak seděl a dlouhé minuty čekal na jakékoliv další potvrzení, že rakety skutečně letí. Sám své šance viděl tak půl na půl, jistý si rozhodně nebyl. V protokolu později uvedl, že prostě nechtěl být tím, kdo začne třetí světovou válku. Těch osm minut prožíval obrovský stres, který se dá těžko popsat.

Pochvala, odchod, zhroucení, mezinárodní ceny

Po osmi minutách se nestalo nic. Systém špatně identifikoval mraky, od kterých se odrážely sluneční paprsky. Rakety nevzlétly, Sovětský svaz nebyl ohrožen. Ohrožena ale byla Petrovova kariéra. Nadřízení sice oceňovali, že Petrov nespustil třetí světovou válku a dokonce obdržel pochvalu, nicméně současně nebylo možné přiznat, že Oko nefunguje dobře a že osud světa visí na tom, kdo má zrovna v bunkru službu.

Příliš mnoho generálů a vědců by se ocitlo v ohrožení, takže nakonec byl Petrov převelen na méně zodpovědnou pozici a nakonec odešel předčasně z armády. Jeho příběh se dostal na veřejnost až v 90. letech, kdy o něm promluvil Petrovův velicí generál Votnicov.

Muž, který zachránil svět jen tím, že osm minut nedělal nic, se ovšem nervově zhroutil. Své ženě údajně nic neřekl celých deset let. Dostal několik mezinárodních ocenění a byl o něm natočen jeden celovečení film s názvem Muž, který zachránil svět. Petrov zemřel v roce 2017 na zápal plic. Jeho dcera Jelena převzala další z cen Budoucnost života, kterou mu v roce 2018 udělilo OSN.

Zdroj: www.historyonthenet.com

KAM DÁL: Špion Fuchs to hrál na obě strany, byl odhalen, ale zemřel jako vážený občan.


Životní styl