Starosta Kolína Kašpar: Trestní oznámení hejtmanky Jermanové je trapné, ochranné pomůcky opravdu nebyly

Starosta Kolína chválil místní organizace i dobrovolníky, všichni v době pandemie pomáhali
Zobrazit fotogalerii (3)
15.06.2020 - 07:00  

Už šest let je Michael Kašpar u všeho podstatného, co se v Kolíně děje. Nejprve jako místostarosta, od poloviny loňského roku je v čele města. Nešetří kritikou současného vedení Středočeského kraje, kde se podle něj dějí velmi nestandardní věci, zejména pokud jde o KSÚS, netransparentní výběrová řízení či podivné uzavírání externích smluv. Vše pak vygradovalo velmi nešťastným trestním oznámením na záchranářku Veroniku Brožovou.

Pane starosto, jak v Kolíně zvládáte dobu koronavirovou?
Pro všechny byly poslední dva měsíce velmi náročné, samozřejmě nejen pro nás. Teď se snažíme dohnat i běžné věci, které jsme měli v plánu, a hlavně doufáme, že už jsme v době po koronavirové. Uvidíme, dnes nikdo neví, zda přijde druhá vlna nebo ne. Nejrůznější opatření a nařízení zásadně zasáhla do našich výdajů i příjmů, od státu dostaneme méně peněz v rámci sdílených daní, do toho se ještě přidal kompenzační bonus, na kterém se města a obce musí podílet. Konkrétně tento rok přijdeme o více než 100 milionů korun, což je zhruba deset procent našeho rozpočtu.

Michael Kašpar
- od června 2019 je starostou Kolína, když vystřídal Víta Rakušana
- je členem hnutí STAN
- původní profesí středoškolský učitel
- je ženatý, má dvě děti

Premiér Babiš slíbil, že bude městům výpadky kompenzovat částkou 1 200 korun na hlavu. Věříte mu?
Nic jiného mi nezbývá. Pro nás je to asi 38 milionů korun, což není málo a rozhodně víme, jak je využít. Zdaleka to ale neřeší celý výpadek. Redukujeme jak běžné výdaje, ale také zastavujeme investice, které nejsou nezbytné. Zásadní také je, jak tyto peníze dostaneme. Jestli někdy v prosinci, tak nám to moc nepomůže. Jen pro zajímavost, například v dubnu jsme měli v Kolíně oproti loňskému roku propad tři miliony, což ještě není tak hrozné. Ale v květnu už to bylo dvanáct a půl. 

Když jste nastupoval do funkce, říkal jste, že chcete do sedmi let město bez dluhů. Je to teď ještě reálné?
Ano, pořád se tohoto plánu držíme. Nechceme si brát žádný nový úvěr ani stávající prodlužovat. Platíme ročně asi 67 milionů, splácet budeme ještě dalších šest let. Ovšem pokud by se situace s koronavirem opakovala znovu na podzim a vše se plošně zavíralo, což si vůbec nedovedu představit, pak by to pro nás bylo devastující.

O co konkrétně letos Kolíňáci přijdou, jaké investice rušíte?
Jedním z projektů je rekonstrukce okolo gymnázia, kde měla proběhnout kompletní rekonstrukce plotů, nebude se renovovat parčík kolem sochy Masaryka, což by stálo zhruba 12 milionů. Zrušili jsme několik investic do infrastruktury, například opravu Lipanské ulice. Tady ušetříme nějakých 7 milionů. Zrušili jsme opravu atria radnice, kterou jsme měli připravenou architektonicky i památkářsky, to je dalších zhruba 6 milionů. Kolínská ulice se také opravovat nebude, zde ušetříme 4 miliony. To jsou asi ty největší investice, které nebudou.

To jsou pro město zásadní zásahy. Jak tedy jako starosta vůbec vnímáte rozhodnutí vlády, která svými rozhodnutími může za současný stav? Ať už se na to budeme dívat z jakéhokoli úhlu pohledu...
Zpočátku bylo správné vše omezit či uzavřít. Přeci jen jsme nevěděli, co je COVID-19 zač. Postupem času ale spíš vláda do všeho vnášela zmatek, než aby aktivně pomáhala. Vezměte si třeba každodenní tiskové konference, na kterých jsme se dozvídali, jaká nařízení vstupují v platnost už za pár hodin. Až později se tytéž informace objevovaly na webu vlády. Myslím, že by to mělo probíhat obráceně. Napřed jsme měli usnesení dostat my, informovat občany a až poté mohl premiér a ministři vše prezentovat na tiskovkách.

Jak jste to řešili?
Využívali jsme městský rozhlas, každý den několikrát. Někteří lidé si stěžovali, proč jede v šest ráno. Ale co jiného jsme mohli dělat, když jsme se novinky platné od rána dozvěděli ve tři v noci? Třeba když se neustále měnily hodiny, kdy mohou senioři chodit nakupovat. Ti chudáci chodili do krámu, kde je otočili, že je vše jinak. Prostě zmatek.

„Srovnání s Vítem Rakušanem se zřejmě neubráním, ale já sám se neposuzuji. Vím, že jsem nenastoupil v jednoduché situaci. Kdybych byl starostou po někom neúspěšném, kdo dělal průšvihy, měl bych roli jednodušší. Ale s panem Rakušanem stále spolupracujeme, sedíme spolu v radě a vize města je stále stejná. Budu svoji práci dělat nejlépe, jak umím. Pak je jen na lidech, jak mě zhodnotí.“

Pokud přijde druhá vlna, je v silách starostů něco změnit? Nebo jen čekáte, jaké příkazy přijdou shora, a ty musíte pokud možno co nejrychleji aplikovat?
V našich silách je minimálně to, abychom se po této zkušenosti připravili materiálně. Udělali jsme si nějaké zásoby, máme alespoň na začátek připraveny respirátory i roušky a dezinfekci. Zavedli jsme automaty, kde si lidé mohou roušky kupovat. A hlavně, na co jsem velmi pyšný, pomáhala nám celá řada dobrovolníků. Ať už z Červeného kříže, od skautů, sportovních klubů a tak dále. Máme teď celou síť skvělých lidí, kteří v případě potřeby zase rádi pomohou. Ale jak už jsem říkal, neumím si představit, že by se zase vše plošně uzavřelo. Umím si představit řešení chytrou karanténou či lokálně, vše ostatní by bylo pro ekonomiku definitivně likvidační.

Pan premiér tvrdí, že vláda městům pomáhala. Jak to bylo u vás?
Jestli pan Babiš myslí nařízení, která nám neustále chodila a nakazovala nám, co máme dělat, tak byla pomoc opravdu velká. Jinak jsme se bohužel příliš pomoci nedočkali.

A co Středočeský kraj?
Poslali nám dezinfekci. Když jsem to spočítal, tak jde o několi procent veškeré dezinfekce, kterou jsme potřebovali. Pokud jde o roušky, tak klienti některých domovů seniorů je od kraje dostali, objemově do dvaceti procent našich celkových potřeb. Takže něco ano, ale mohlo to být lepší. Ani komunikace s krajem nebyla nejlepší, spousta informací se k nám nedostala vůbec, jiné jsme zjistili náhodou apod.

Máte nějaký konkrétní případ, který svědčí o komunikačním šumu?
Dostali jsme zprávu, že nám následující den přijde 500 litrů dezinfekce. Ale s tím, že jelikož jsme obec s rozšířenou působností a máme pod sebou dalších 65 obcí, tak si prý máme vše rozdělit my tak, jak chceme. Dali nám tedy velkou nádobu plnou dezinfekce a nic víc neřešili. My jsme tedy přepočítávali na počet obyvatel, kolik které obci dát, aby to bylo alespoň trochu spravedlivé. Museli jsme zřídit výdejní místo a všechny informovat, že si mají přijet. Nemáme problém distribuovat dezinfekci do okolí, ale takto nepřipravená akce jen přidělala zmatky. A ve finále, když jsme dezinfekci rozpočítali, tak na nějaké obce vyšel třeba jen půl litru. To je spíš směšné a k ničemu. Takže jsme jim nakonec dávali z vlastních zásob. Aby to nevypadalo tak trapně, dostávaly pětilitrové kanystry.

Dost trapné je i trestní oznámení středočeské hejtmanky Pokorné Jermanové na záchranářku Veroniku Brožovou. Nebo to vnímáte jinak?
Já vůbec nevím, jestli má smysl toto komentovat. Za prvé proto, že vím, že ty pomůcky opravdu nebyly, takže kritika paní Brožové byla na místě. My sami jsme na začátku záchrance dodávali ochranné pomůcky i dezinfekci. Přijde mi tedy naprosto neuvěřitelné, že kraj pak podá trestní oznámení. Opravdu nechci být negativní, ale je to trapná fraška. Vláda tvrdila, že trestní oznámení nepodal kraj, ale paní hejtmanka, a že nebylo na záchranářku. Ale vždyť se tam jasně píše, že to je na paní Brožovou! To mi přijde šílené.

A pak přijde absurdní tisková konference paní hejtmanky...
Ano, tomuto jednání jsem vůbec neporozuměl. Místo toho, aby byli rádi, že tihle lidé stáli v první linii a pomáhali, tak se je snaží zastrašit a zadupat do země. Je to opravdu hrozné.

„Autobusové nádraží už je skoro hotové. Doděláváme další velký projekt, kterým je oprava chrámu svatého Bartoloměje, což už nás stálo 90 milionů. Rád bych dokončil opravu zámku, to je ale ještě na několik let. Máme u nás jedno z největších židovských ghett, nyní se nám naskytla příležitost odkoupit rabínský dům, který je středoevropským unikátem. Poté bychom chtěli požádat o dotaci na rekonstrukci z norských fondů. Do budoucna je také zásadní dokončení obchvatu města ze strany od Kutné Hory.“

Když zůstaneme u hejtmanství. Blíží se volby, jak hodnotíte spolupráci s krajem? Nemyslím pouze posledních pár týdnů, ale celé volební období.
Hejtmanství se stalo uzavřeným úřadem, kde se málokdo něco dozví nebo něčeho domůže. Hodně věcí tam nefunguje, což by bylo dobré změnit. Hlavně by se měl změnit dohled nad Krajskou správou a údržbou silnic. Často se opravují silnice v regionech, kde mají dobré kontakty na vedení kraje, jinde práce nejsou kvalitní a tak dále. Zásadní je, aby neprobíhala uzavřená výběrová řízení, aby se zakázky veřejně soutěžily. Je třeba mít nástroj, který mohou využívat všichni. A pak samozřejmě různé začerněné audity, ke kterým se nedostane veřejnost, ale ani opozice, začerněné smlouvy o externích zaměstnancích, ze kterých se nic nedozvíte apod.

Rozumím tomu tak, že pokud se nezmění vedení kraje, tak se možná nikdy nedozvíme, komu se vyplácejí peníze a za co?
Je to tak. Sám jsem na kraji byl místopředsedou finančního výboru, řešili jsme opakovaně, že chceme přístup k informacím. Vždy to ale dopadne tak, že se zadá audit, který pak přijde začerněný. Což je neuvěřitelný paradox. Není absolutně vůle cokoli měnit, mohu pak jen spekulovat, co se na kraji reálně děje.

A co se tam podle vás děje?
Kromě toho, co jsem popsal? Dalším příkladem je to, že jsme se ptali, jak je možné, že na hejtmanství za poslední dva roky extrémně narostlo množství externích právních služeb. Čerpá se o několik milionů více a smlouvy jsou navíc postavené tak, že právní kancelář odvede x desítek hodin týdně. To by na tom ale museli dělat čtyřiadvacet hodin denně. Takže ani tomuto příliš nerozumím.

Nebojíte se ale toho, že nemusí být vůle cokoli rozkrývat ani od některých dalších stran? Když vezmeme například KSÚS, to nezačalo paní Jermanovou, ale už za vlády jejích předchůdců...
Věřím, že současné vedení kraje je opravdu trnem v oku i ostatním. Bavili jsme se s ODS, s Piráty, Zelenými i TOPkou. Je vůle měnit, ukázat na věci, které jsou špatně. Nevím, jak to mají v komunistické straně, ale otevřeně říkám, že s nimi do ničeho nepůjdeme. A pak je tu ČSSD, tam zatím nevím, jak se k tomu postaví. Také je fakt, že paní Jermanová si momentálně dělá obrázek sama, lidé vidí, o koho jde.

Jaké jsou vaše politické ambice? Starosta Kolína je strop?
V tuto chvíli vyšší nejsou, což říkám zcela otevřeně. I na kandidátce STAN pro nadcházející volby jsem na osmém místě, což znamená, že když dopadnou podle našich představ, mohl bych jít do zastupitelstva. Ale výš nyní opravdu nechci. V Kolíně mě práce baví, mám to tu rád a jsem v pozici starosty teprve rok a nemyslím, že by bylo vhodné jít teď na kraj. Co ale říci mohu, je, že určitě chci kandidovat v příštích komunálních volbách do funkce starosty.

Ani sněmovna vás neláká?
Momentálně ne. Tím spíš, když vidím situaci, která tam je a kdo tam sedí. V Kolíně je pozitivní, že vidím reálné výsledky. Žiji zde od narození, vím, čeho chci dosáhnout. A být v pozici jednoho z pěti nebo šesti poslanců mě zkrátka neláká. Zřejmě by to pro mě bylo frustrující.

KAM DÁL: Jan Hrušínský: S Xaverem byla kdysi legrace. Pak se dostal k moci Zeman a já nevěřím vlastním uším.