„Vše nasvědčuje tomu, že v příštích několika měsících se budou ceny potravin na našem trhu stabilizovat. Některé z nich i klesat. To se už v současné době děje. To ale neznamená, že se ceny vrátí na hodnoty před začátkem válečného konfliktu na Ukrajině. Ke konci tohoto roku a v roce příštím lze očekávat mírné zdražování. Bude se týkat například ovoce a zeleniny. Důvodem bude celkově nižší nabídka jak z domácí produkce, tak z EU a severu Afriky. Příčinou jsou vysoké teploty a sucho. Z důvodu nižší nabídky nelze očekávat pokles cen vepřového. Dalším očekáváním je, že se zastaví pokles cen mléka od zemědělců, což se příští rok projeví na mírném nárůstu cen mlékárenských výrobků. Na vývoj cen potravin v dalším období budou mít nepříznivý vliv i regulace spojené se zvyšujícím se tlakem na zemědělské hospodaření, které je blízké přírodě, a zlepšování podmínek chovů hospodářských zvířat,“ říká Petr Havel a svůj názor dále rozvíjí.
Ministr zemědělství nemá přímý vliv na cenu potravin
V rozhovoru pro Čtidoma.cz uvedl ministr zemědělství Marek Výborný, že jako ministr nemá na cenu potravin přímý vliv, pokusí se však rozklíčovat celý řetězec od prvovýroby až po obchodníky a nalézt problémy a nepřiměřené marže. Souhlasil byste s tímto názorem?
Ministr zemědělství nemá skutečně přímý vliv na vývoj cen potravin – a je dobře, že to zmiňuje. Pokud se ale týká úmyslu „rozklíčovat nákladovost a ziskovost řetězce“ výroby a prodeje potravin, potom je třeba říci, že takový úmysl je velmi obtížně proveditelný. V naší zemi působí tisíce výrobců potravin, kteří na trh dodávají desetitisíce různých potravinářských produktů. Náklady na jejich výrobu se mění v čase (například rozdíl mezi současnou a loňskou cenou obilí je 100 procent, rozdíl v cenách energií pak podle toho, jaké období zvolíme, je až v násobcích). Kromě toho je třeba rozlišovat mezi náklady průmyslových potravinářských podniků a menších výrobců, to samé se týká zemědělské výroby. Jinými slovy, ohledně rozklíčování cenotvorby potravin v ČR jsem docela skeptický, nicméně poukazovat na jednotlivé příklady podezřele vysokých cen je možné, má to svůj psychologický efekt.
Pomůže ke snížení cen potravin nižší sazba DPH?
Pokles DPH z 15 na 12 procent se sice v cenách potravin mírně projeví, ale to až při větších nákupech. Vzhledem k tomu, že do vyšší sazby DPH mají být zařazeny nealkoholické nápoje, může spotřebitel při nákupech obsahujících i nákup nápojů, zaplatit dokonce více než před změnami v DPH.
Úplná soběstačnost není řešením
Ministr zemědělství v rozhovoru pro ctidoma.cz také řekl, že bychom neměli usilovat o soběstačnost ve všech komoditách…
Souhlasím s tím, že usilovat o co nejvyšší soběstačnost ve všech základních zemědělských komoditách není reálné. Spotřebitelé by v takovém případě zaplatili často vyšší ceny. Snížila by se také nabídka potravin v našich obchodech. Je ale strategické udržet současnou úroveň soběstačnosti, například v produkci zeleniny a ovoce. Tomu je potřeba přizpůsobit dotační politiku. Bude třeba zvýšit současnou účast státu na investicích do výstavby skladovacích prostor nebo v investicích na výstavbu skleníků.
Dotacemi lze ovlivnit ceny potravin
Diskuze o dotacích jsou v současné době velmi časté. V zemědělství se diskutuje, zda dotovat velké, nebo malé zemědělce...
Pro naše zemědělství je charakteristický takzvaný duální systém, v němž největší podniky, kterých je ale malý počet, čerpají statisticky nejvyšší podíl dotací. V ČR tak na rozdíl EU platí, že pouhé jedno procento zemědělských podniků vyčerpá zhruba 25 procent veškerých zemědělských dotací. To v praxi znamená, že na drtivou většinu mikro, malých a středních zemědělců zbývá nižší podíl dotací, než v zemích EU. Je to jeden z důvodů, proč v zemědělství, ale i v potravinářství je u nás poměrně malá konkurence. To má také vliv na tvorbu cen.
Dá se tedy očekávat změna dotační politiky a bude mít vliv na cenu potravin?
Nastavení dotací je ze střednědobého pohledu jediný nástroj, kterým může ministr zemědělství zprostředkovaně ovlivňovat ceny potravin. Současné nastavení, byť obsahuje kritizovanou zvýšenou platbu na první hektary (redistribuce) je lepší než v minulosti. Zvýhodnění menších a středních zemědělců je správné. Jinak jsou ale stále podmínky celé řady dotačních programů nastaveny ve prospěch větších zemědělců. Zatímco velké podniky mají na zpracování projektů v žádostech o dotace vyčleněné zaměstnance, malí a střední sedláci musí veškerou agendu zpracovávat sami. Mnozí z nich kvůli vysoké byrokracii pak už o takové dotace ani nežádají.
Petr Havel
- Český novinář a analytik zabývající se dlouhodobě zemědělstvím, potravinářstvím a životním prostředím.
- Člen a bývalý předseda Klubu zemědělských novinářů a publicistů ČR a Mezinárodní federace zemědělských novinářů IFAJ.
- Držitel Ceny Antonína Švehly za obhajobu demokracie a selského stavu.
Vedle škrtů je třeba i zvýšit příjmy
Vláda musí v současné situaci řešit úspory, škrty se budou týkat všech resortů. Jak by podle vás měly v resortu zemědělství vypadat?
Avizované škrty dotací pro velké potravinářské podniky představují jen velmi malou úsporu, konkrétně 230 milionů korun. Další avizované škrty v takzvaných národních dotacích by se zase dotkly živočišné výroby, kterou ale chceme zachovat. I z důvodu produkce statkových hnojiv, která by měly nahradit hnojiva chemická. Pomohlo by rušení některých administrativních podmínek dotací. Pokles byrokracie by pomohl všem zemědělcům bez rozdílu velikosti. Vedle úspor by pomohlo navýšení některých příjmů, například zvýšení nájmů za pronájem státní zemědělské půdy a revize stávajících podmínek těchto nájmů. Škrtat by se rozhodně nemělo v oblasti vodního hospodářství. Evropská komise odmítla financovat část projektů na zadržování vody v krajině, zajištění pitné vody pro obyvatele. ČR tak musí tyto projekty financovat z vlastních zdrojů.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Potraviny, kterými se můžete snadno předávkovat
