Ceny potravin v únoru meziročně stouply o téměř 24 procent. Přitom téměř všude ve vyspělé Evropě vidíme opačný trend. „Česká republika je specifická. Politici hodlají zavést kontroly marží apod. To je přece nesmysl. Toto není na Českou obchodní inspekci, ale na antimonopolní úřad,“ vysvětluje ekonom Vladimír Pikora.
V Česku chybí větší konkurence
Podle něj není problém na straně zemědělců, ani zpracovatelů. „Problém je na straně maloobchodu. Chybí větší konkurence. Zřejmě máme málo řetězců. Já vlastně obchodníky chápu. Když je někdo ochoten koupit zboží draze, tak proč by to obchodník prodával levně? Až budou všichni nakupovat v Polsku, začne boj o zákazníka. Dnes o zákazníka bojují jen tím, že mu dají kartičku řetězce a lákají ho na klubové ceny. To je evidentně málo. Už ho asi považují za uloveného navždy,“ kroutí hlavou odborník, který webu Čtidoma.cz poskytl exkluzivní rozhovor.
Jak si v České republice žijeme? Vidíme demonstrace proti vládě s hesly „proti chudobě“. Můžeme u nás mluvit o chudobě?
Můžeme mluvit o chudobě ve Francii? Průměrný Francouz je bohatší než Čech. Do důchodu chodí dříve, bude mít větší důchod atd. A podívejte se na ty brutální boje ve francouzských ulicích. Stačilo jim říct, že budou chodit do důchodu trochu později. Kdyby slyšeli naše návrhy, kdy vláda mluví o odchodu do důchodu v 68 letech, to by se zbláznili. Čech se má hůř než průměrný Západoevropan. Ale z globálního pohledu se máme pochopitelně jako prasata v žitě.
- Hlavní ekonom investiční skupiny Comfort Finance Group.
- Zde připravuje ekonomické analýzy a pracuje na prvním komplexním srovnávači dluhopisů na českém trhu.
- Přednáší na VŠE v Praze.
- Předchozích 15 let působil jako hlavní ekonom, jednatel a spolumajitel v nezávislé analytické a konzultační společnosti Next Finance.
Jak to myslíte?
Procházel jsem slumy v Ghaně, Etiopii a dalších rozvojových zemích. Tam člověk vidí chudobu. Takovou chudobu my v Evropě neznáme. Problémem Čech je, že sousedíme s Německem, a to je skoro ve všech tabulkách mezi pěti nejlepšími. Tak se prostě srovnáváme s tím nejlepším, co na planetě máme. Logicky se cítíme upozaděni, ale není tomu tak.
Jak jste vlastně zmíněné demonstrace proti chudobě vnímal vy osobně?
Že se lidé bojí, že zchudnou. To je jiná otázka. A tady mají bohužel pravdu. Každý, komu nenarůstají příjmy o inflaci či více, zchudnul a chudnout bude. Naše životní úroveň padala rychleji naposledy v roce 1993. Kdyby Francouzům padala životní úroveň jako nám, to bychom teprve něco viděli. Já se vlastně divím, jak je možné, že jsou Češi tak klidní. Jak ovce chodí do práce a ani neceknou. A ti, co se odvážili, dostali nelichotivé nálepky. Průzkumy ukazují, že se lidé bojí veřejně říct, co si myslí. Mohli by to odnést v práci. A tak mlčí, i když máme jednu z nejvyšších inflací v Evropě.
Bude ještě hodně bolet, než si budeme moci říct, že jsme inflaci porazili?
Ano. Myslím, že nás čekají dvě fáze boje s inflací. V té první fázi, která bude trvat přibližně do konce letošního roku, to bude snadné. Inflace bude reagovat na vysokou srovnávací základnu. Vzpomeňte si, jak byl před rokem drahý benzín a hlavně nafta. Mnoho podobných inflačních tlaků vyvanulo a ceny se vrátily tam, kde byly před útokem na Ukrajinu. V této fázi bude inflace brzdit snadno a rychle.
Předpokládám, že teď přijde to složité „b“...
Bohužel to tak je. Ve druhé fázi přijde problém. To se inflace dostane někam do rozmezí 5 až 7 % a najednou se inflaci přestane chtít klesat. Celá ekonomika bude nastavena do módu, kdy všichni očekávají vysoký růst cen, který tlačí na růst mezd, a všechny smlouvy budou v sobě obsahovat inflační doložky. V tuto chvíli bude inflace kvůli vysokým úrokovým sazbám klesat, ale už se jí moc nebude chtít. Návrat pod 3 % bude extrémně pomalý.
Kde je problém, co brzdí rychlejší pokles inflace?
Myslím, že vše zbrzdí vývoj ve světě, kde se podle mě ukáže, že bylo v minulosti poskytnuto mnoho úvěrů na projekty, které krásně fungovaly, když byly úrokové sazby pod 1 %. Jakmile vyskočily nad 3 %, začaly vznikat problémy. Očekávám proto, že budou mít banky ještě potíže a centrální banky světa se budou muset rozhodovat mezi tím, zda budou bojovat s inflací, nebo budou podporovat bankovní sektor.
Co „vyhraje“?
Předpokládám, že bankovní sektor je pro centrální banky důležitější než inflace. Proto globálně významné banky začnou snižovat své úrokové sazby dříve, než se ještě před měsícem myslelo. A to znamená, že tu inflace bude déle, než se všeobecně očekávalo.
Co očekáváte od vyspělých ekonomik, pokud jde o letošní rok? Velké technologické firmy se rozhodly propouštět, bude to mít zásadní vliv?
Technologické firmy nejsou hybatelem trhu práce. I když jsou velké, mají obvykle méně zaměstnanců než firmy průmyslové. Pár dobrých programátorů dokáže neskutečné množství práce. Tomu se tisíce dělníků nevyrovnají. Proto si nemyslím, že IT firmy ovlivní globální trendy. To by mě více zajímaly automobilky. Ostatně o ty se – pod tlakem čínské konkurence a evropské regulace – bojím. Myslím, že jsme si dobrovolně pod tíhou zelené ideologie zničili to nejlepší, co jsme měli.
KAM DÁL: Kde se vyplatí pracovat, když Češi chudnou? Rozdíly jsou obrovské.
