Jejich manželství nestálo poslední měsíce za nic. „Pořád jsme se hádali, často o úplných nesmyslech. Přitom na zásadních věcech jsme se shodovali bez problémů. Bylo to fakt na hlavu, takový podivný stav, kdy je vám všechno jedno, ale na druhou stranu z toho nechcete vyskočit,“ začíná své vyprávění pro Čtidoma.cz paní Vlasta.
Hlavně daleko od sebe
Z jejího hlasu je patrné, že je se vším srovnaná. „Jediné, co mi vadí, je, že děti ještě nejsou dospělé. Dceři je deset, synovi osm. Blbý věk na to, aby se rodiče rozcházeli. Na druhou stranu k tomu všechno směřovalo.“ Dovolená v Egyptě měla být jakýmsi tmelem, který dá rozhádané partnery zase dohormady.
To se ale nestalo. „Nebyla šance. Vlastně jsme si vymýšleli záminky, aby byl jeden s dětmi a druhý si dělal, co chtěl. Ale zase je zajímavé, že jsme se v pohodě dokázali domluvit kdo, kdy a jak. Jak jsem říkala - když šlo o podstatné a důležité věci, nebyli jsme ve sporu.“ V Egyptě se tedy vůbec nic nezměnilo. Alespoň na první pohled.
Věděla jsem, jak to dopadne
Hned několik hodin po příjezdu totiž začala Vlasta pokukovat na pohledného barmana. „Byl místní. Mohlo mu být kolem pětadvaceti, silný, udělaný chlapík. Takové jsem měla vždycky ráda, imponovali mi. Nic jsem neplánovala, ale brzy jsem věděla, že tohle neskončí dobře. Nebo dobře - ono jak se to vezme,“ uculuje se.
Večer se se svým "objevem" sešla, slovo dalo slovo a po pár drincích s ním odešla k němu domů. „Byla to pořádně divoká noc. Hodně dlouho už jsem nic takového nezažila. Ráno jsem jen musela přemýšlet, jak tohle vysvětlím. Nakonec jsem se ale rozhodla, že se ani o nic pokoušet nebudu a prostě řeknu pravdu.“
Už mi šlo jen o děti
Asi nikdo se nemůže divit, že manžel neskákal do stropu radostí. „Jasně, byl naštvaný. Ale bylo mi to jedno. Nějak jsem dospěla do bodu, že jsem přestala řešit, jestli spolu zůstaneme, nebo půjdeme od sebe. Šlo mi jen o děti, aby z toho neměly trauma. Takže jsme na sebe naštěstí neřvali před nimi.“
Nakonec to dopadlo tak, že Vlasty manžel z Egypta odletěl ještě dříve, než jim oficiálně skončila dovolená. „Chtěl se okamžitě odstěhovat. Nechala jsem ho být. Fakt nevím, co čekal, že se stane. Dnes se stýkáme jen kvůli dětem a je to tak v pořádku.“
KAM DÁL: Iva (65): Udělala jsem malou chybu, dcera mi teď nechce půjčovat vnučku. Opravdu musím za tohle trpět do konce života?
