Začátek tohoto příběhu najdete zde
První nápadník byl ze Strakonic, byl to Rom a přinesl si s sebou plnou kabelu salámů a různých uzenin. Po delší debatě Pavlína usoudila, že ani on ji ničím neoslovil, a tak i s tou plnou kabelou jednou provždy zmizel.
Pokus číslo dvě. Dalšímu nápadníkovi už raději jela na kole naproti na půl cesty. Zůstala stát nad schody a po nich přichází asi stopadesát centimetrů veliký muž s úplně holou hlavou a v ten moment mu řekla: to by teda nešlo! Zůstal překvapeně stát. Asi to bylo drzé, ale věděla, že by ho vedle sebe nesnesla.
Nápadník číslo tři. Tomuto nápadníkovi později říkala kohout. Vizáží mu byl velmi podobný. Za půl hodiny povídání přepadával popelník jeho vajgly a čas, který mu zbyl mezi tím, mluvil jen o sexu. Již ta představa byla příšerná a nepřijatelná.
Nápadník číslo čtyři byl z jižních Čech, přivezl si čtyři piva, a když je v půl hodině vypil, lahve si pečlivě uložil zpět do tašky a dodal: budu mít jízdenku zpět o čtyři koruny levnější! V té době byla zálohována láhev od piva korunou.
Nápadník číslo pět - vizáž ruského človíčka, který koktal slova mezi češtinou a slovenštinou a v mezičase vykládal, jak v noci myslí na hlasatelky TV. To bylo to pravé pro Pavlínu!
Prý hledá lásku, věrnost a čistotu vztahu. Hned ho vyhodila. Nechtěl to vzdát, za týden se objevil znovu a vzal si na pomoc kamaráda. Byli posilněni alkoholem, a protože Pavlína dokázala být občas i energická, vzala koště a vyhnala je doslova v mžiku za vrata. Tím pochopil nejen on, ale i jeho parťák, že zde nejsou vítáni.
Nápadník číslo šest byl sympaťák, avšak jen do okamžiku, než jí začal vyprávět, jak mu dělá moc dobře mačkat se v tramvaji na ženy. Že je až na vrcholu blaha. Někteří chlapi jsou skutečně přes inzerci na seznámení na palici či na zastřelení bez výstrahy.
Nápadník číslo sedm byl z Dobříše. Bavil se jen o majetku a hádal se pořád se synem své bývalé družky, která zemřela, o auto a pár starých krámů. Jiné téma na rozhovor nikdy neměl. Pavlíně z toho šla hlava kolem, až to auto viděla i v posteli. Takže to seznamování rychle vzdala.
Přichází finále.
Nápadník číslo osm - to byl gól! Přesně na branku! Hříčkou náhody bylo, že v půl deváté večer zazvonil telefon s neznámým číslem, a i když není slušné volat takto pozdě, telefon zvedla. Světe, div se! Posílali si esemesky jako střely do půl třetí do rána.
Druhý den přijel na návštěvu. Bylo úsměvné, že držel v ruce jednu květinu a mezi řečí podotkl, že je cesta drahá. Byl inteligentní, ale jak časem Pavlína poznala, i umíněný, urážlivý a nadřazený. To všechno ale člověk nepozná hned, nýbrž až časem.
První neshoda s panem podplukovníkem od armády v důchodu nastala při ucpání odpadu. Když se mu to nepodařilo zprůchodnit během dvou dnů, urazil se, zabalil si svých pár věcí a odstěhoval se neznámo kam. Po týdnu se vrátil bez důchodu a pohublý.
Domácí česká strava má cosi do sebe a on si to uvědomil. Papal velmi rád, v noci často vykřikoval „HAM, HAM, PÁNÍČEK MÁ HLADÍČEK.“ Život šel dál, než se opět urazil. Přesto s ním Pavlína vydržela deset let, ale tento poslední pokus jí vzal i zbytek iluzí a víry ve správného muže. Takoví muži jsou ženatí a chytré ženy je neopouštějí, ale doslova si je hýčkají.
Co bylo dál
Časem se odcizili a Pavlína proplakala celé noci. Nebyla to pohoda, šlo jen o výměnný obchod. On přinesl důchod, ona mu vařila. Pochopila, že takhle se již dlouhodobě žít nedá a řekla si, že bude hledat cestu, aby se jejich vzájemný život změnil k lepšímu, a protože se napravila, chtěla začít u sebe. Nezačala ale zrovna dobrým způsobem, protože si řekla, že bude každý den chvilku tancovat při rádiu, aby zhubla, jelikož ženy lety vždy přiberou pár kilo navíc. Co se mělo stát, to se stalo. Na dlaždicích, které si sama před pár roky pokládala, při prvním otočení spadla tak nešťastně, že si zlomila krček, nemohla se zvednout a půl hodiny trvalo, než dosáhla na telefon, aby si přivolala pomoc.
Sanitka ji odvezla do nemocnice
Jak vše dopadlo? Jak žije Pavlína dnes? Posuďte sami v poslední části tohoto příběhu.
Klíčová slova: povídka
