VÁŠ PŘÍBĚH: Žena mě vydírá dcerou, nechce mi ji půjčovat

Po dceři se mi stýská, jsem s ní strašně málo.
Zobrazit fotogalerii (3)
21.07.2016 - 09:31  

"O svatbě se svou současnou ženou jsem od začátku pochyboval, ale vzal jsem si ji, protože jsme spolu čekali dítě a ona mi vyhrožovala, že ho v životě neuvidím, když si ji nevezmu," přiznává pětatřicetiletý Jan.

Kdo zná Jana a Terezu, muselo mu být už od počátku jasné, že tohle spojení nebude fungovat. Zatímco Jan je společenský muž, který je nejspokojenější, když jej obklopuje skupina přátel nebo krásných žen, Tereza je domácí typ, jenž potřebuje cítit partnerovu lásku, pochopení a naprostou oddanost. Přesto se ti dva do sebe zamilovali.

"Ze začátku to bylo fajn. Tereza je hodná a skvělá v posteli. Jenomže je taky strašně žárlivá, takže nezvládla moji profesi. Pracuji jako dýdžej a jsem každý den obklopený krásnými ženami. Přestože jsem jí byl věrný, nevěřila mi a začala mne stíhat," popisuje Jan vztah, který se velmi brzy změnil z idyly v peklo.

Zažili jste příběh, o který se chcete podělit s ostatními? Napište nám na info@ctidoma.cz, předmět Příběh. Vybrané příběhy oceníme malým dárkem.

Asi po půl roce známosti Tereza otěhotněla. Zachovala se ovšem dost nesportovně, protože vysadila antikoncepci, příteli to ale neřekla. "Najednou mi oznámila, že je těhotná. A já se nestačil divit, už to jelo. Začala tlačit na svatbu, její rodina také naléhala," popisuje Jan, který si dítě rozhodně chtěl od začátku nechat, navrhl ale soužití "na hromádce". Do svatby se mu nechtělo.

Odolával několik měsíců, ale nátlak Terezy i její rodiny se stupňoval. "Nakonec mi začala normálně vyhrožovat, že pokud si ji nevezmu, dítě nikdy neuvidím. V tu dobu jsem začal poznávat, jaká skutečně je, a uvěřil jsem jí. Se svatbou jsem souhlasil. V náš svatební den jsem ale měl pocit, že dělám největší chybu svého života," líčí Jan.

Rodinná idylka netrvala dlouho.

Takové manželství nemohlo fungovat. A nespravilo se to ani ve chvíli, kdy se páru narodila krásná dcera. Naopak. "Když Tereza chodila mezi lidi, nežárlila na mne tolik, nebo to aspoň nedávala najevo. Když ale zůstala s malou doma, úplně jí přeskočilo. Každá zpráva, každý hovor byl pro ni důvodem k žárlivé scéně. Volal jsem si třeba v půl dvanácté v noci s mámou a ona na mne z vedlejšího pokoje pokřikovala, abych nechal ty děvky na pokoji," vybavuje si tehdejší novomanžel.

Pak se poprvé odstěhoval do svého starého bytu. A pak se zase vrátil. A pak se odstěhoval podruhé. A potřetí. A po čtvrté... Nakonec už ani jeden neví, kolikrát se dali znovu dohromady, než se rozešli natrvalo. Malé Verunce je teprve dva a půl roku, ale z chování rodičů jí musí jít hlava kolem.

 

Dítě může vídat jen na hřišti pod dozorem matky

"Když jsme se tedy rozešli, požádali jsme o rozvod. Ona pak také o vyměření alimentů a určení styku s dítětem. Rozvodové stání ještě neproběhlo, ale alimenty již soud určil. Dopadlo to podle mých představ, i když částečně. Platím na malou asi 4 tisíce, manželce výživné posílat nemusím, přičemž ona chtěla asi 20 tisíc pro obě. A protože není spokojená s tím, kolik peněz určil soud, rozhodla se mi mstít. Verunku mi vůbec nepůjčuje, mohu ji vidět jen na dětském hřišti nebo v přilehlé cukrárně, to vše pod dohledem Terezy a jen asi na 20 minut," posteskl si Jan, který svou domácnost pro Verunku kompletně zařídil. Verunká má u něj oblečení, postýlku, židličku, hračky i oblečení, nic z toho však ještě neviděla.

A co je ještě horší? Verunku téměř nezná ani Janova rodina. Jeho máma ji viděla jednou, táta dvakrát. Janovi prarodiče jednou, ještě když byla v porodnici.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru