Carlose Šakala se bál celý západní svět. Jeden z nejhorších teroristů se už domů nepodívá

Je to jeden z největších světových teroristů. Na ulici bychom si mysleli, že jde o příjemného pána ze sousedství...
14.08.2020 - 10:00  

Jméno, nebo lépe řečeno přezdívku Carlos Šakal možná většina z nás někdy alespoň slyšela. Kdo to ale byl a proč na něj svět (alespoň ten západní) rozhodně nebude nikdy vzpomínat v dobrém? Počty lidských životů, které má tento terorista na svědomí, se totiž musí sčítat hodně dlouho...

Kdo je Carlos Šakal? Jeden z krutých teroristů, kteří ale nepocházejí z doby dávno minulé. Naopak - Iljič Ramírez Sánchez, jak se tento Venezuelčan skutečně jmenuje, dodnes žije, i když za zdmi francouzské věznice. Má v životě jednu jistotu - je na místě, kde jednoho dne také zemře. Jeho trest je totiž doživotní, když osudnou se mu stala vražda informátora francouzské vlády z roku 1975 a dvou francouzských agentů kontrarozvědky.

Rozséval smrt

Šakal ale nemá na svědomí “jen” tyto tři muže. Seznam jeho bětí je bohužel mnohem a mnohem pestřejší. Již za mřížemi s ním byly vedeny další procesy, v nichž figuroval jako obviněný v případech útoků, jež zabily desítky dalších lidí, o zraněných ani nemluvě. A ani to zdaleka nebylo všechno, jak se později ukázalo.

Byl to politický terorista

Šakalova činnost byla vedena hlavně jeho přesvědčením. Jako oddaného marxistu-leninistu je nutné ho počítat mezi teroristy politické. Ostatně vždyť také v roce 1970 “začínal” v Lidové frontě pro osvobození Palestiny a po uskutečnění několika bombových útoků mu byl svěřen útok na sídlo Organizace zemí exportujících ropu ve Vídni. Při něm zemřeli tři lidé. Následovaly další útoky na západní cíle.

U soudu, kdy ho v roce 1997 ve Francii soudili za jeho teroristické činy, prohlásil, že pokud se vede válka po dlouhých třicet let, je prolito mnoho krve - vlastní i cizí. „Nikdy jsme však nikoho nezabili pro peníze, vždy jen z důvodů osvobození Palestiny,“ uvedl. V roce 2017 ale přiznal odpovědnost za smrt osmdesáti lidí a hrdě se hlásil k největšímu počtu zabitých lidí ze všech bojovníků za práva Palestiny.

Iljič, Lenin a Vladimír

Jak se mladý Palestinec stal stoupencem marxismu-leninismu? Sánchezovi to zkrátka měli v rodě, respektive jeho otec byl oddaným zastáncem tohoto politického směru. Vždyť také jméno jeho prvorozeného syna znělo Ilich. Nic vám to nepřipomíná? Ale ano, je to Iljič… Ostatně jeho další dva sourozenci na tom nebyli o nic lépe. Druhý z bratrů se jmenoval Lenin a ten třetí podle očekávání Vladimir. K myšlenkám komunistické strany tíhnul mladý Šakal v podstatě od dětství.

Do Londýna? Ne - raději do Moskvy

I když matka po rozvodu s otcem svých dětí vzala syny do Londýna a Ilich měl možnost studovat na školách na západě, rozhodl jeho otec o tom, že půjde studovat do Moskvy. V roce 1970 ale odtud byl vyloučen a odcestoval do Libanonu. Jeho cesta k armádě a ozbrojeným útokům začala. Absolvoval partyzánský výcvik a přidal se k Lidové frontě za osvobození Palestiny. I když se později vrátil do Londýna, kde i studoval, svůj kontakt s touto organizací nepřerušil a záhy se pokusil o atentát na Josepha Sieffa, židovského obchodníka a viceprezidenta britské sionistické federace . 

Další mrtví, další ranění...

Carlos Šakal u soudu přiznal také odpovědnost za neúspěšný bombový útok na Bank Hapoalim v Londýně a bombové útoky na tři francouzské redakce, obviněné z proizraelského sklonu. Tvrdil, že je útočníkem, který v pařížské restauraci zabil dva a zranil 30 lidí v rámci útoku u francouzského velvyslanectví v Haagu. Podílel se na dvou neúspěšných atentátech na letišti Orly. Druhý útok skončil přestřelkou s policií, během níž Šakal uprchl. Po dalších peripetiích se dostal do Bejrútu, kde se účastnil plánování dalších útoků, jako byl například ten ve Vídni, při němž zemřeli tři lidé a 60 jich bylo zraněno.

Společně proti Šakalovi

Jeho aktivit se právěm obával prakticky celý západní svět. Není proto divu, že i v boji proti němu tyto státy spolupracovaly. V roce 1994, v době, kdy byl Carlos Šakal v Súdánu, domluvily se francouzské a americké zpravodajské služby s tamními orgány, které ho západním zemím vydaly. Odtud již Šakal putoval přímo k soudu v Paříži.

První soud začal 12. prosince 1997 a skončil 23. prosince, kdy byl shledán vinným a odsouzen k trestu doživotního vězení bez možnosti podmíněného propuštění.

KAM DÁL: Co dělají Češi o dovolené? Povaha národa se jen tak nezmění a socialismus je hluboko v nás


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru