Do Súdánu se Varadzin dostal v roce 2011 - konkrétně do Sabaloky, kde vedla výzkum jeho nynější manželka Lenka Varadzinová. "Během několika let společného výzkumu jsme si začali uvědomovat, že je nutné porozumět někdejšímu způsobu života lidí i mimo nilské údolí, a vytipovali si právě Šakadúd," řekl Varadzin. Podotkl, že mezi lety 6000 a 2000 před naším letopočtem nastalo globální oteplení klimatu, které v severní Africe vedlo k výraznému zhoršení životních podmínek.
Šakadúd je podle archeologa pozoruhodnou lokalitou právě proto, že na rozdíl od jiných oblastí severní Afriky lidé odtud tehdy neodešli a na náročné podmínky se adaptovali. "Otázka, jak to dokázali, je předmětem našeho projektu. Šakadúd se nachází asi 60 kilometrů východně od Nilu uprostřed suché savany. Víme, že poblíž nebyly žádné vodní plochy, a tudíž žádná fauna a flóra vázaná na jezera, jak to známe například z dnešní Keni, a jaké kdysi pokrývaly i velkou část Sahary," řekl Varadzin.
Jedna oblast?
Přesto tam podle něho lidé dokázali být zhruba 4 000 let a zvládnout klimatickou změnu. Varadzin zdůraznil, že zde nežili rozptýleně, ale koncentrovali se patrně v jedné oblasti, což bylo v Africe v té době velmi neobvyklé. "Díky tomu se po nich zachovalo mohutné kulturní souvrství - asi sedm metrů, což je pro sever Afriky unikát. Je tam keramika, kamenné, štípané a broušené nástroje, spousta zvířecích kostí. A zřejmě i hroby lidí, kteří tam žili, což je z vědeckého hlediska skvělé," vysvětlil Varadzin.
Jeho tým není první, který se do zkoumání lokality pustil. Už počátkem 80. let tam pracovala americko-súdánská expedice, výzkum byl však z neznámých důvodů přerušen. "Už ho nikdy neobnovili, ale vyšla publikace. Takže Šakadúd je v kruhu odborníků známý jako v řadě ohledů zajímavé místo, ale dosud se tam nikdo nevrátil, aby rozvinul výzkum s novými metodami a technologiemi," popsal Varadzin. Loňský předběžný průzkum podle něho potvrdil potenciál lokality.
Součástí zhruba třicetičlenného týmu jsou vedle archeologů i odborníci na archeobotaniku, archeozoologii, klimatologii, paleohydrologii či na výzkum lidských pozůstatků. "Rádi bychom co nejlépe rekonstruovali přírodní podmínky a životní prostředí tamějších obyvatel. Navíc z kostí, lebek a zubů se dá vyčíst hodně například o stravě či migraci lidí. A pokud budeme mít štěstí a povede se nám extrahovat starodávnou DNA, můžeme zjistit postavení těchto populací v rámci populací tehdejší Afriky," doplnil Varadzin.
Lovecko-sběračská společnost
Dodal, že tým pracuje i s hypotézou, že se zdejší populace, ve snaze adaptovat se na nelehké podmínky, zaměřila na pěstitelství. "Doufáme, že se nám podaří nalézt doklady přechodu od lovecko-sběračské společnosti ke společnosti raně zemědělské. To by bylo skvělé, protože se donedávna mělo za to, že zemědělství v Africe je importem z Předního východu," uvedl Varadzin.
Jedna archeologická kampaň vyjde na tři čtvrtě milionu korun, v plánu je jich pět. Celkově pak Varadzinův tým operuje s 19 miliony korun, 15 milionů pokryje prémie Akademie věd Lumina quaeruntur, kterou archeolog získal loni na podzim. Značnou část peněz "spolknou" právě analýzy vzorků - jejichž vývoz Súdán na rozdíl od Egypta umožňuje.
KAM DÁL: Další zvířecí případ koronaviru. Kočka v Belgii měla dýchací potíže.
