Musí to být krásné - vznášet se vysoko nad zemí na paraglidu, potichu jako pták a rozhlížet se po krajině pod sebou. Možná bychom si to také rádi zkusili - kdybychom se nebáli - a tiše závidíme těm statečnějším. Pro Ewu Wisnierskou, německou paraglidistku, se ale jeden takový krásný zážitek proměnil v noční můru, kterou přežila jen skutečným zázrakem. Jak se vše událo?
Příprava na šampionát
Příběh, o kterém dnes může německá reprezentantka v paraglidingu vyprávět jako o skutečném zázraku, se odehrál v roce 2007, když se spolu s dalšími připravovala v Austrálii na nadcházející šampionát, jenž se měl uskutečnit v Manille. Při jednom letu ale došlo k problémům, které skutečně neočekávala. Náhlá bouře narušila její program a sílící proudění vzduchu ji doslova táhlo k nebesům.
Neskutečná síla
„Nikdo si nedokáže představit tu sílu, člověk má pocit, že není nic, že je jen jako list, který stále stoupá. Celou dobu jsem se třásla a poslední věc, kterou si pamatuji, byla tma a všude kolem mě bylo slyšet bouřku. Věděla, jsem že nemohu vůbec nic dělat,“ vyprávěla Eva Wisnierská o svém neskutečném zážitku v rádiu ABC.
Smíření se smrtí
Ewa byla v té době už velmi zkušená a moc dobře si tedy uvědomovala, jak mizivé jsou její šance na přežití. Podle serveru The Sydney Morning Herald, který o nehodě tehdy také informoval, ale po svém šťastném návratu na zem prozradila, že se se svým osudem smířila.
Příroda se nevzdávala
I když se snažila dělat všechno pro to, aby se dostala zpátky na zem, její snaha byla zbytečná. Příroda byla silnější, a tak sportovkyně stále jen stoupala, a to i rychlostí dvaceti metrů za sekundu. Musely to být šílené chvíle - vzduch řídnul a teplota klesala. V nejvyšším bodě, kam Ewu Wisnierskou vzdušné proudy vynesly, tedy v přibližně devíti kilometrech, se pohybovala teplota i pod -40 °C. To je prostředí, v němž běžně létají jen letadla.
Zachránilo ji bezvědomí
Záchranou pro Ewu byla skutečnost, že v těchto nepředstavitelných podmínkách několikrát omdlela. Jak později vysvětlil lékař, v takovou chvíli se zpomalil její srdeční tep i ostatní funkce těla. Navíc ji stav bezvědomí pomohl překonat i další útrapy, které její tělo ve vzduchu potkaly. Šlo například o krupobití, kdy velikost ledových objektů, které na ni dopadaly, měly až velikost tenisových míčků. Není tedy divu, že se na zem vrátila s mnoha modřinami a podlitinami.
Šťastný návrat na zem
Úžasným štěstím byla skutečnost, že i přes takovou nepřízeň okolních podmínek a to, že nebyla žena schopna svůj let řídit, paraglide přes to všechno letěl bez větších problémů. Pak se ale všechno začalo obracet k lepšímu a kluzák se snášel k zemi. I když slovo snášet není pravděpodobně příhodné - rychlost sestupu byla podle naměřených údajů více než 30 metrů za sekundu. Ewa Wisnierska se ale naštěstí včas probrala z bezvědomí a dokonce dokázala bezpečně přistát. Dodnes ona ani nikdo jiný netuší, jak se jí to mohlo podařit.
Další takové štěstí neměl
Ze svého dobrodružství, jakým se nemůže pochlubit nikdo jiný z jejích kolegů, vyvázla Ewa Wisnierská s omrzlinami a dalšími zraněními, z nichž se ale dokázala zotavit. Další z paraglidistů, kteří toho dne ve stejné oblasti trénovali, ale takové štěstí neměl. Stejně jako Ewu i jeho nasál proud vzduchu do neuvěřitelné výšky, ale jeho tělo bylo později nalezeno daleko od místa vzletu již bez známek života.
KAM DÁL: Pokud pekárna Penam nevrátí neoprávněnou dotaci na toustový chléb, každý Čech přispěje Babišovi 10 korun.
