Havárie tankerů a ropných plošin: Přírodní katastrofy, které změnily planetu

Havárie ropné plošiny v Mexickém zálivu je zatím tou největší ropnou katastrofou v historii
Zobrazit fotogalerii (3)
16.01.2020 - 15:00  

Současná civilizace by se bez ropy v podstatě neobešla. S její těžbou se však váže mnoho problémů. Nejde tak ani o ekonomiku či mocenské cíle na Blízkém východě. V minulosti jsme totiž byli svědky ničivých katastrof, které jako první odnesla nevinná planeta. Jaké jsou ty nejhorší tragédie v historii?

Ropná plošina, která ze země pumpuje ropu, sice pohání dnešní civilizaci, ale také se jedná o křehký a nevyzpytatelný zdroj, jenž může učinit více škody než užitku. Stejně tak se nehoda tankeru, který převáží tuny ropy, nenapravitelně a negativně zapíše do ekosystému celé planety. O jakých nehodách je řeč?

Tři měsíce bez přestání

Kdo si pamatuje na rok 2010, jistě se mu do paměti zapsal obrázek na ubohé pelikány, kteří obaleni ropou neměli šanci vzlétnout vzhůru. V dubnu toho roku se totiž stala zatím největší ropná katastrofa v historii lidstva.

Nešťastná exploze na těžební plošině Deepwater Horizon společnosti BP totiž způsobila havárii, kterou se nepodařilo zastavit dlouhé tři měsíce. Během této doby vyteklo do moře 780 milionů litrů ropy.

Výbuch tehdy zabil 11 lidí a celá plošina se po dvou dnech potopila do moře. Rozsáhlá přírodní katastrofa zasáhla pobřeží pěti amerických států. Až na začátku srpna se podařilo do poškozeného vrtu napumpovat těsnicí směs. V září se k tomuto opatření přidaly ještě šachty, které měly zezdola vrt ucpat.

Soud přiřknul vinu britské společnosti BP, která se dopustila hrubé nedbalosti, a dodnes ropná společnost zaplatila pět miliard amerických dolarů. Způsobené škody v ekosystému však nelze napravit penězi.

První katastrofa

Jihozápadní pobřeží Velké Británie zažilo 18. března roku 1967 jednu z největších tragédií ve své historii. Tehdy se datuje první velká ropná katastrofa na moři způsobená tankerem Torrey Canyon, který najel na skalisko u Scillských ostrovů.

Obrovská loď o délce 297 metrů převážela 120 tisíc tun ropy, po nárazu se doslova rozlomila a „černé zlato” začalo zamořovat evropské pobřeží. Velká Británie tehdy hovořila o největším ohrožení v době míru.

Katastrofa byla způsobená nedbalostí kapitána lodi, který byl na velitelském můstku sám po 30hodinové službě. Směr lodi určil autopilotem, který stanovil na základě mylně zvoleného majáku. Tanker se tak přímo střetl s útesem, který způsobil nevyčíslitelné škody.

Saddámův útok

V předešlých katastrofách byla na vině nedbalost, ale v tomto případě šlo o cílený útok. Stalo se tak 19. ledna 1991 v Kuvajtu během první války v Zálivu, kde stála americká armáda, která bojovala s režimem diktátora Saddáma Husajna. Irácké jednotky na jeho rozkaz úmyslně vypustily do moře zásobníky ropy, čímž chtěly pozastavit postup amerického loďstva. Tento šílený nápad způsobil hotovou katastrofu. Vypuštěná ropa zasáhla oblast o rozloze 4 tisíce kilometrů čtverečních a vrstva vypuštěné ropy činila 12 centimetrů.

Do moře bylo vypuštěno 330 milionů galonů ropy. Husajnovi jeho obranný tah vyšel a námořnictvo tak do zasažené oblasti nemohlo postupovat se svými jednotkami. Neblaze se celá akce podepsala na místním ekosystému. Spekuluje se, že tato katastrofa usmrtila nejméně 30 tisíc přezimujících mořských ptáků.

Plány Saddama Husajna byly však mnohem katastrofičtější. Údajně měl v plánu zlikvidovat veškeré zásoby ropy v celém Perském zálivu, aby zcela zničil světovou ekonomiku.