Indiana Jones by byl zklamán: Děsivé křišťálové lebky nevytvořila bájná civilizace ani mimozemšťané

Křišťálová lebka v Britském národním muzeu
  |   zajímavost

Křišťálové lebky jsou jedním z nejcennějších sběratelských artefaktů, ostatně za jednou z nich se vydal i slavný filmový archeolog Indiana Jones. Lidé dlouho věřili, že jde o výtvory dávných středoamerických civilizací. Dokonale precizní lebky z křišťálu měly dokazovat mimořádné technické znalosti tehdejších lidí. Vše je ale, bohužel, trochu jinak.

Křišťálových lebek se našlo doposud dvanáct. Všechny byly z křišťálu, ale jen čtyři z nich měly velikost skutečné lidské lebky, zbývající byly menší. Nejslavnější z nich se nazývala po svém nálezci Mitchell Hedgesova, které se někdy říkalo Lebka zkázy. Byla nalezena při archeologických vykopávkách na území dnešní Belize (dříve Britský Honduras) dcerou slavného cestovatele Mitchella – Hedgese. Ten nález nezveřejnil a o existenci lebky se tak lidé dozvěděli až po jeho smrti.

Z jeho deníku ale bylo zřejmé, že lebku považoval za nejméně 3 000 let starou. Měla být používána knězem při temných a krvavých rituálech. Broušení lebky mělo podle Mitchell – Hedgese zabrat stvořitelům nejméně 300 let. Měla mít schopnost eliminovat vlastní světlo, měnit svou průhlednost a při pohledu na ni se mohl člověk dostávat do stavu hypnózy.

Věda rozmetala legendy

Jenže věci kolem lebky se zkomplikovaly. Podle laboratorního zkoumání, které proběhlo až v 70. letech v laboratořích společnosti Hewlet Packard, šlo o strojírensky zpracovaný kámen, který sice měl nepochybně původ v Jižní Americe, ale rozhodně nebyl 3 000 let starý. Začaly se objevovat informace, že Mitchell – Hedges lebku koupil v aukci v roce 1942 a věnoval jí své dceři jako dárek tak, že ji „nechal náhodou nalézt“ právě v den jejích 17. narozenin. To byl nejspíš také důvod, proč nikdy o nálezu nemluvil a zakázal to i své dceři.

Podobně dopadla lebka, kterou se pyšnily sbírky Britského národního muzea. Prohlídka elektronovým mikroskopem odhalila, že lebka byla vyrobena pomocí průmyslové frézy, a nikoliv kladívky příslušníků dávné civilizace. Lebku mělo muzeum ve vlastnictví od roku 1897. Právě 19. století bylo obdobím, kdy se tyto lebky nacházely při různých expedicích. Ve skutečnosti šlo o nákupy od překupníků. Podvrh byla slavná Smithsonianská lebka i lebka umístěná v Paříži.

Dokonalý podvod

Projekt tvorby lebek byl velmi sofistikovaný archeologický podvod. Byly podle všeho vyrobeny v Německu právě v druhé polovině 19. století za použití fréz, nožů, diamantových řezáků a vrtaček.  Pak byly zřejmě nejméně deset let uloženy, než byly nabídnuty k prodeji jako dávné artefakty.

Kupců se našlo mnoho, každý si přidal nějakou dobrodružnou historku, něco vymysleli také novináři a výsledkem byla několik desítek let trvající legenda o dávné neznámé civilizaci schopné vyrábět technologicky dokonalé lebky. Mnoho lidí věřilo, že lebky mohly být dokonce dílem mimozemšťanů. Pravda je, bohužel, mnohem jednodušší.   

Zdroj: allthatsinteresting.com

KAM DÁL: Na rozdíl od křišťálových lebek je tento meč skutečně starý 3 000 let a navíc stále ostrý.


Životní styl

Zdraví