Nejpodivnější místo v Praze. Umělá jeskyně na Petříně vás zavede do říše kýče

Reonova jeskyně je schovaná na Petříně
Zobrazit fotogalerii (2)
28.02.2020 - 15:00  

Aromatické vůně laciných vonných svíček a ty nejpestřejší barvy, které si umíte představit. Ne, nebavíme se o nějakém stavu mysli po použití silné drogy, ale zážitku, který se vám nabízí při návštěvě jedné velice specifické „jeskyně” na Petříně. Malíř Reon zde zve do svého světa návštěvníky již od roku 2005. 

Pražský Petřín je evropským unikátem. Není moc míst na světě, kde by v jádru města existovala tak rozsáhlá zelená oáza s neskutečnými výhledy na celou Prahu. Třešničkou na dortu je samozřejmě nepřehlédnutelná rozhledna, která jasně odkazuje ke své předloze z Paříže. 

Pod pražskou Eiffelovou věží se však schovává místo, jež děsí, rozčiluje, ale také okouzluje turisty, děti na školních výletech či zbloudilé Pražany. Reonova magická jeskyně je opravdu jen jedna na světě. 

Až z Bretaně

Krásný domek kousek od Nebozízku už zpovzdálí naznačuje, že se nejedná o obyčejné stavení. V místech, kde by se klidně uživila luxusní restaurace či umělecká galerie, tu však od roku 2005 sídlí něco velmi specifického. 

Reonova jeskyně je projekt, který tento surrealistický malíř započal v sedmdesátých letech ve francouzské Bretani. Muž, který už svým vzezřením naznačuje, že jeho stav mysli a přístup k životu jsou hodně vzdálené obyčejnému světu, tento dojem potvrzuje hned, jak se přiblížíte k vchodu malebného domku na Petříně. 

Reon Argondiana, občanským jménem Jan Zahradník, vodil své přátele z ciziny právě na Nebozízek do restaurace, kde se dozvěděl, že objekt zahradního domku je prázdný. Zahradník v zahradním domku? Osud vyřkl svoje znamení a podivuhodné místo otevřelo svoje brány v roce 2005. 

Ráj kýče

Spiritualita, ezoterika, snové světy, silné čichové zážitky s malou dávkou alkoholu a hlavně neuvěřitelné obrazy na stěnách. To vše a ještě více zažijete, pokud překonáte odvahu a vejdete do nitra této umělé jeskyně, která se tváří jako místo z jiného světa. 

Nutno dodat, že tomu tak doopravdy je. Problém však nastává, když si tento kýčovitý zážitek probereme optikou kritika umění. Obrazy, které vidíme na stěnách, jsou tím nejkřiklavějším důkazem vrcholného kýče, který v Praze pravděpodobně nemá obdoby. 

Ani sto tisíc roztomilých koťátek ležících na pláži při zapadajícím slunci, kdy v pozadí letí armáda vznosných delfínů, by nepřekonaly absurdnost toho, co se odehrává v Reonově jeskyni. Kdo má rád malbu impressionistů, ale klidně také surrealistů, pravděpodobně dostane infarkt. 

Zkušený historik umění se v zahradním domku pana Zahradníka dostane do zlého snu, který klepe na dveře. Patnáct minut v nitru tohoto kreativně zvráceného světa může návštěvníkovi způsobit celoživotní estetické trauma. 

Kýč vás pohltí a uniknout mu lze jen v případě, že vezmete za kliku a už se neohlídnete zpět. Nádherné stromy Petřína budete muset sledovat hodně dlouho, aby se tento zážitek vymazal z paměti. Ať se dílo pana Reona může zdát sebevíc šílené, je nutné objekt navštívit s nadhledem. Až v tu chvíli si návštěvu užijete.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru