Nejstrašnější smrt v živočišné říši je ještě horší, než se doposud myslelo. Umírání muších samiček přesahuje lidskou představivost

Muška v posledním stadiu napadení hmyzomorkou
  |   zajímavost

Houba hmyzomorka muší zabíjí strašlivým způsobem samičky much domácích a ovocných. Vědci nyní přišli na to, že celý šílený proces smrti je ještě daleko horší, než se doposud myslelo.

Vše začíná zdánlivě nevinně. Moucha zachytí na svém těle spory této houby a pak se několik dní chová jako obvykle. Ve skutečnosti je její život u konce, jen to ještě neví. Houba v ní roste, živí se jejími vnitřnostmi a navíc ovládá i její nervovou soustavu. Jak velká je to bolest a co se v té chvíli s mouchou děje, si prostě nelze představit. Je to naprostá agonie.

Čtyři nebo pět dní poté, co se do ní spory dostanou, se moucha začne chovat podivně. Vyšplhá se na vyvýšené místo, což se nazývá "vrcholové chování", a přilepí se na místo tekutinou z úst. Jakmile se usadí, začne sebou škubat. Nakonec moucha roztáhne křídla směrem vzhůru a poté zemře a zůstane v této podivné poloze. Tehdy si houba začne razit cestu ven z břicha mouchy.

Nekrofilní zakončení příšerné smrti

Jenže celá věc tím nekončí, jak zjistila nová studie. Z mrtvého těla mouchy padají spóry, takže mohou nakazit další mouchy. Jenže mrtvé tělo v nezvyklé poloze s roztaženými křídly a napuchlým houbou porostlým tělem přitahuje muší samečky. Lákají je chemické látky, které houba produkuje, a nakonec tak dojde k tomu, že se páří s mrtvým rozkládajícím se tělem. Samozřejmě se přitom také nakazí. Vědci v novém výzkumu zjistili, že mrtvá těla lákají samečky k páření víc než normální živé samičky. Jsou doslova posedlí nekrofilní tužbou a omámeni chemikáliemi z houby.

„Vidíme, že čím déle je samička mouchy mrtvá, tím je pro samce lákavější. Je to proto, že s časem se zvyšuje počet spor houby, což zvyšuje svůdné vůně,“ vysvětlil hlavní autor studie Henrik H. De Fine Licht.

Mohlo by se to i hodit

Ve studii se 15 % samců pářilo s mrtvolami infikovaných samic 3-8 hodin po smrti. Tento podíl se zvýšil na 73 procent 25-30 hodin po smrti. Čím více tělo hnilo, tím více samečky lákalo. Nechutné, ale podle vědců má celá věc i praktické využití.

„Mohlo by se nám podařit využít stejné houbové vůně jako biologického prostředku proti škůdcům, který přiláká zdravé samce do mucholapky místo mrtvolky,“ uzavírá Licht. Vědci se každopádně shodují, že taková smrt je zřejmě nejhorší v celé živočišné říši a nekrofilní hrátky tomu jen dodávají korunu.

Zdroj: iflscience.com

KAM DÁL: Pozor na nové druhy sršní, ty asijské jsou velmi agresivní.

Klíčová slova: