Sršeň asijská se blíží k Česku, větší je jen sršeň mandarínská. Tyhle potvory zabijí desítky lidí ročně

Pohled do tváře sršně mandarínské
  |   zajímavost

Zprávy o výskytu nepůvodních druhů sršňů se v poslední době množí. Jde především o výskyt sršně asijské, která se objevuje v Evropě a byla nalezena v sousedním Německu. Mnohem větší hrozbou je sršeň mandarínská, která je doma v Japonsku, ale před dvěma lety se celé hnízdo plné královen našlo ve Spojených státech.

Sršeň mandarínská je obrovská, dvakrát větší než naše sršeň obecná a je to největší blanokřídlý hmyz na světě. Není divu, že když našli američtí vojáci strom plný královen tohoto druhu, zničili nejen královny, ale kompletně spálili celý strom. To poslední, co by Američané chtěli, je mít tenhle obří hmyz na svém území.

V Japonsku sršně zabijáci, jak jim tam říkají, každoročně zabijí několik desítek lidí. Žihadlo má 0,75 centimetru a je plné jedu, více bodnutí do lidského těla znamená akutní riziko smrti u lidí, kteří mají na bodnutí alergii, nebo u malých dětí.

Jestli se v Americe podaří šíření tohoto druhu zastavit, je otázka. Kromě města Blaine, kde bylo objeveno ono hnízdo plné královen, byly sršně i na některých dalších místech Spojených států a odborníci předpokládají, že k šíření bude dále docházet.

Ukousne hlavu, křídla, pak spořádá hruď
U nás bychom měli bedlivě sledovat výskyt jiného druhu, a to sršně asijské. Ta je velikostně stejně velká jako naše sršně, ale liší se černým zbarvením a také agresivitou. Jejich společenství už pevně zahnízdila v mnoha zemích Evropy, od Francie, přes Španělsko až po Německo. Právě výskyt sršně asijské v Německu znamená, že se zřejmě tento druh dostane i do České republiky.

 

Více než zabití lidí svými žihadly se odborníci obávají likvidace včelstev. V tom jsou sršně asijské velmi efektivní, byť se nebohé včely brání, seč mohou, tito hmyzí terminátoři hubí v pohodě celá včelí společenství a nechávají po sobě příšernou spoušť. I jednotlivá sršeň představuje velkou hrozbu. Zpravidla běžně krouží kolem česna, kde odchytává vracející se létavky.

Jakmile včelu chytne, ukousne jí svými kusadly zadeček, čímž se vyhne včelímu žihadlu. Poté včele ukousne křídla, nohy a hlavu, až zůstane pouze hruď. Ta je pro sršně bohatým zdrojem proteinů, protože hruď tvoří především létací svaly. Svalovou hmotou se živí buď dospělé sršně, nebo potravu nosí do hnízda, kde jí krmí vyvíjející se sršní larvy.

Obrana včel - uvařit je zaživa

Asijské včely se naučily sršním bránit a vyvinuly proto speciální taktiku. Jakmile sršeň pronikne do úlu, vrhnou se na ní včely a doslova ji obalí jako kouli svými těly. V úle už tak bývá vyšší teplota než venku, obalený sršeň ale nemůže dýchat a je mu příšerné horko, takže se doslova uvaří zaživa. Tenhle boj ale vyžaduje velkou přesilu včel.

Na člověka mohou sršně asijské také zaútočit. Láká je pach voňavek, parfémů, ale také alkoholu. Rovněž reaguje na zářivé barvy. Pokud na vás zaútočí, doporučuje se neutíkat, protože to sršeň ještě více provokuje. Spíše je dobré se skrčit, nehýbat a chránit si hlavu. Málokdo ovšem dokáže takto chladnokrevně reagovat.

Zdroj: livescience.com

KAM DÁL: Včely vymírají, pro lidstvo to může mít katastrofální následky.


Životní styl

Hobby