Tajemství požáru Národního divadla. Údajní viníci si odseděli jeden týden a skutečný žhář asi zůstal neznámý

O požáru informovala média v celém státě
Zobrazit fotogalerii (3)
12.08.2020 - 14:00  

 

Bylo 12. srpna roku 1881 a český národ se již těšil na otevření svého Národního divadla, na jehož stavbu mnozí osobně přispěli. Pak ale došlo k tragédii, která všechno zhatila. Divadlo se ocitlo v plamenech jen měsíc před slavnostní premiérou. Kdo za to mohl?

O požáru Národního divadla, který se stal národní tragédií, jsme se učili už ve škole. Požár zničil železnou konstrukci střechy, která se propadla, zcela shořely dřevěné části střechy a vnitřní vybavení divadla bylo k nepotřebě. Lidé, kteří se již těšili na svoje divadlo, které se již stalo symbolem českého národa, byli zoufalí. Jak ale k požáru skutečně došlo?

Domnělí viníci...

Za všechno mohli podle dobových dokumentů dva zámečníci, kteří právě v den, který se později tak černě zapsal do naší historie, pracovali na střeše nového kulturního stánku na břehu Vltavy, v němž se do osudného okamžiku odehrálo pouhých 12 představení a skutečné slavnostní otevření jej mělo teprve čekat. Paradoxně zajišťovali divadlo před požárem, který by mohl vzniknout po zásahu bleskem - pracovali na bleskosvodu, k němuž měli připojit měděný drát.

Letovací kamínka na střeše

K roztavení mosazi, jež měla drát k bleskosvodu připojit, ale potřebovali letovací kamínka, v nichž se samozřejmě tehdy topilo uhlím. I když podle své výpovědi před soudem po dokončení prací vše řádně zhasili a kamínka dokonce odložili do měděného okapu, v němž stál zbytek dešťové vody, a tedy se mohlo zdát vše zcela v pořádku, jen o několik málo hodin později se celá budova k hrůze přihlížejících ocitla v plamenech.

Na týden za mříže

Soud nakonec uznal zámečníky Jenische a Ziniburga vinné ze zavinění požáru a vše přisoudil nedbalosti a nedodržení pravidel požární bezpečnosti. Jaký padl trest za zavinění požáru takového rozsahu? Na kolik let byli viníci posláni do vězení, jakou část škody museli zaplatit? Možná se budeme divit, ale šlo o trest jednoho týdne vězení s tím, že byl zostřen dvěma půsty.

Jak to bylo doopravdy?

Do dějin vešlo vysvětlení, že požár vznikl náhodou. Pak ale přišel doktor Miroslav Ivanov, známý tím, že rád a úspěšně bádal v historii a odhaloval tajemství, která měla zůstat ukryta navěky. Ve své knize Požár Národního divadla aneb příliš mnoho náhod pak odhalil některé okolnosti, o nichž se nehovoří a nehovořilo se o nich ani tehdy. Teorii, podle níž všechno proběhlo docela jinak, než bylo oficiálně uváděno, nahrává i neochota soudu k bližšímu zkoumání celé situace a připuštění praktické zkoušky, která by potvrdila nebo vyvrátila možnost vzniku požáru tak, jak to bylo prezentováno.

"Náhody", kam se podíváš

„Železnou protipožární oponu dělící jeviště od hlediště nebylo možno spustit, hydranty v divadle byly poškozeny, tlak vody v důsledku mimořádně nízkého stavu vody ve vodárně poklesl, vodovodní potrubí poblíž divadla bylo poškozeno a opravovalo se, vždy otevřené okenice pod spodní střechou byly zavřené,“ uvádí plk. Ing. Ivo Masařík, CSc, který se požárem Národního divadla podrobně zabýval. Ke katastrofě pak přispěly i další momenty, jako byla účast mnoha hasičů na pohřbu jednoho z jejich kolegů, a tedy i jejich horší dosažitelnost a delší doba, než se dostali k požáru. Pokud by žhář dokázal kalkulovat i s touto skutečností, měl ideální příležitost k zásahu. Navíc nepokoje a rozbroje mezi českým a německým obyvatelstvem Prahy byly v té době poměrně silné, a tak by ani nebylo divu, kdyby se kdosi rozhodl pro pomstu - za cokoliv.

Pokus po stu letech

Odborníkům na požární bezpečnost nedal tento problém spát a sto let od tragického požáru Národního divadla se tým odborníků pustil do rekonstrukce možného vzniku požáru. Ve velmi pečlivě připravených podmínkách, které dokonce napodobovaly i sílu větru, který měl vát v daný den kolem střechy Národního divadla. V závěru zprávy o provedení tohoto pokusu pak tým expertů mimo jiné uvádí: „Expertiza prokázala, že ke vznícení dřeva nedošlo ani za záměrně zvolených příznivějších podmínek pro vznik hoření při provedení modelové a laboratorní zkoušky ve srovnání s podmínkami ze dne 12. srpna 1881. Tyto podmínky byly stanoveny v zájmu větší objektivity…. Požár Národního divadla tedy nemohl vzniknout způsobem, který tehdejší soud ve svém usnesení ze dne 22. října 1881 označil jako příčinu požáru zaviněného nedbalostním jednáním obou řemeslníků, spočívajícím v odložení zcela neuhašeného žhnoucího dřevěného uhlí do okapového žlabu na střeše divadla.“

Dozvíme se někdy pravdu? 

Jak to tedy bylo a kdo byl skutečným žhářem, jehož vinou vzplálo Národní divadlo? Jeho jméno pravděpodobně zůstane již utajeno. Jména dvou zámečníků, která se nesou učebnicemi již téměž sto čtyřicet let, by ale, jak se zdá, měla být očištěna.

Jak také víme, byla uspořádána další sbírka, tentokrát na obnovu divadla. Nakonec se vše podařilo, Národní divadlo bylo obnoveno a po rekonstrukci se dočkalo slavnostního otevření 18. listopadu roku 1883, tedy pouhé dva roky a tři měsíce po ničivém požáru. Prvním představením, které tehdy mohli diváci vidět byla - zcela samozřejmě a očekávatelně - Smetanova Libuše.

KAM DÁL: Dejte si pozor na zbytečné pokuty. Vrací se platby pojistného, a krátí se čas na daňové přiznání