V Koněpruských jeskyních byl život už v pravěku. Dnes se tam příjemně ochladíte

Vchod do jeskyní se nachází asi 50 m nade dnem bývalého Houbova lomu a vstupuje se jím do středního patra jeskyní
04.07.2020 - 08:00  

Když už nám horko leze na mozek, hledáme co největší chládek. A kde jinde sehnat pořádný stín než v jeskyni? Podívejme se na ty nejznámější, které leží ve Středočeském kraji. Celková délka Koněpruských jeskyní je asi dva kilometry, z toho zpřístupněná trasa má 590 metrů. Jeskyně leží pět kilometrů jižně od Berouna a jak už to tak bývá, i k tomuto místu se váže řada legend a pověstí.

Koněpruské jeskyně jsou součástí CHKO Český kras. Z Prahy jste tam za třicet minut, a tak jsou ideálním cílovým místem, když chcete uniknout rozpálenému městu. 

Objeveny před zhruba 70 lety

Jeskyně vznikly v devonských vápencích a mohou být staré až 400 milionů let. Přišlo se na ně v roce 1950, kdy byl proveden odstřel, po němž se ve skalní stěně objevila jeskyně. Dělníci se do ní okamžitě vydali, zvětšovali průlezy, plazili se úzkými prostory, až postupně objevili celý komplex jeskyní. Ten je od roku 1959 přístupný široké veřejnosti. Byla v něm vytvořena prohlídková trasa dlouhá zmíněných 590 metrů. Jeskyně se skládají celkem ze tří podlaží, spodní je veřejnosti nepřístupné.

Prohlídka celé přístupné trasy trvá asi hodinu. V hlavní sezoně, tj. v červenci a v srpnu, jsou jeskyně dostupné od 8:00 do 17:00. Vstupné činí 150,- Kč pro dospělého, 70,- Kč pak pro dítě 6 – 15 let. V jeskynním systému se průměrná teplota pohybuje okolo 10 °C, proto pokud se tam chystáte, nezapomeňte rozhodně na vhodné oblečení.

V Koněpruských jeskyních se našlo i spousta kosterních pozůstatků, jejichž stáří sahá až do pravěku. Nalezeny byly jak kosti ženy, která byla pohřbena v komínu jeskyně, tak hodně pravěkých živočichů. Originály nejvzácnějších nálezů jsou uchovány v Národním muzeu v Praze.

Horní patro patří mincovně

Ve svrchním patře jeskyní se nachází stará mincovna, která byla v provozu v letech 1460 – 1470. Nerazily se v ní ovšem pravé peníze, mincovnu měli obsazenou penězokazci. Pravé mince byly v té době stříbrné, s ražbou pouze na jedné straně. Penězokazci však razili mince z měděného plechu, který namáčeli do amalgámu stříbra. Pomocí žíhání z těchto mincí pak odstranili rtuť a mince vypadaly jako pravé. Dodnes se neví, kdo za tím stál, nikoho se totiž nepodařilo "přistihnout".

Nejstarší výzdoba jeskyní může být stará až 1,5 milionu let a svým tvarem připomíná růžice. Jde o krápníky, které jsou převážně z kalcitu, ale obsahují zrníčka nebo až vrstvičky opálu.

Za návštěvu stojí i okolí

Návštěvník by neměl zapomenout po prohlídce navštívit krásné okolí těchto jeskyní. Návrší Zlatého koně, jak je toto přilehlé okolí nazýváno, skýtá pohled na celou západní část Českého krasu. V okolí také můžeme najít nejeden vápencový lom, ve kterých se nachází spousta zkamenělin prvohorních živočichů.

Pověst o pasáčkovi

Mladý chlapec pásl poklidně na kopci své ovce, až najednou objevil díru, z které stoupal kouř. Byl to chlapec odvážný, a tak neváhal a vlezl dolů do díry. Na samém dnu pak nestačil žasnout. Uviděl vousatého, vlasatého loupežníka, který přepočítával hromadu peněz. Oba se trochu polekali, ale brzy se domluvili. Loupežník dal pasáčkovi hrst mincí a pasáček mu na oplátku slíbil, že to nikomu neprozradí. Jenže jak vylezl ven, hned utíkal do vesnice a tam všechno vyzvonil.

No, a vesničané také chtěli peníze, a tak vzali vidle, hrábě, kosy, cepy a pospíchali s pasáčkem na kopec. Jenže ouha, díra nebyla k nalezení. A tak pasáčkovi natloukli a peníze mu vzali. Z toho plyne ponaučení, že každý by měl dané slovo dodržet, jinak by na to mohl doplatit jako pasáček. Dlouho se soudilo, že pověst má původ v lidové fantazii. Po objevu svrchního patra se však ukázalo, že měla racionální základ.

KAM DÁL: Zbečna si všiml už Kosmas, byl zde spáchán atentát na knížete Břetislava II. Své kouzlo má i Hamousův statek.