Anna ze Sester Havelkových: Svět běží, ale my jsme stále stejné

Popsat ji slovy je hodně těžké. Lepší by bylo, kdybyste ji znali, nejlépe dlouho. Je to zajímavé, ale ona je postupem let pořád lepší a lepší. Její největší životní úspěchy, syn a vnuk prominou, jsou dva – založení Sester Havelkových a Oddílu mladých svišťů. 

15.11.2015 - 11:03   |  
To jsou ony, a letos je jejich triu 30

Anna Vávrová (na snímku uprostřed) je sice ve věku, kdy se už nějaký čas počítá důchod, ale aktivnější osobu byste těžko hledali. Nedávno si zařídila bezvadný minidům v Hrnčířích, ale tam se zdržuje minimálně. Svým červeným autíčkem odjíždí na zkoušky a na vystoupení a za řadou svých aktivit.

Vyšší věk není problém

Andulko, co si myslíš o důchodovém věku?

"Já jsem, díky své profesi, do něj přešla bezbolestně a plynule. Žiju pořád stejně, nejčastěji hekticky. Navíc se mi v poslední době do programu, a to jsem šťastná, zařadil vnuk Hubert. Je úžasnej. A tak hlídám tak často, jak to potřebuje.“

Řekni nám něco o triu Sestry Havelkovy. Jak se spolu máte?

"Letos jsme takhle dohromady 30 let. Jsme už vlastně skoro pokrevní sestry, ale hlavně - dobré přítelkyně. Byly doby, kdy jsme spolu jezdily i na dovolené. Tomu se okolí podivovalo, ale my jsme spolu rády pořád, v radostech i při problémech.“

Stále elegantní a krásné...

Skvělé hudební vzory

Kdo byl vaším vzorem a kdo vás nejvíc ovlivnil?

"Líbila se nám americká tria, Boswell Sisters, Andrew Sisters i české Sestry Alanovy. Protože jsme začínaly v Originálním pražském synkopickém orchestru po boku Ondřeje Havelky, tak se naše pojmenování nabídlo samo. Moc jsme se od Ondřeje naučily, hlavně jeho snahu po dobové autentičnosti, kterou na jevišti dováděl k dokonalosti. Velmi nás ovlivnil kapelník OPSO Pavel Klikar, který svými hudebními znalostmi a nadšením pro hudbu 20. let zapaloval všechny kolem sebe. Stejné to bylo s pianistou OPSO Jiřím Gilíkem, který se zcela nezištně a obětavě rozhodl udělat z nás dobré stylové trio. Věnoval nám stovky hodin, neúnavě s námi zkoušel a zkouší dodnes.

V roce 1995 jsme postavily svůj osmičlenný orchestr. Vedl ho Jaroslav Šimíček, psal pro něj i pro nás krásné aranže, ve kterých uplatnil svou velkou muzikantskou fundovanost. Dnes orchestr vede Jiří Gilík.                    

Krásná byla setkání se skladatelem Jiřím Traxlerem, jedním z posledních (tehdy) žijících autorů 30. a 40. let, který žil od konce války v Kanadě. Přiletěl dokonce pokřtít CD svých písní, které jsme natočily a máme je stále v repertoáru."                                                                          

Čtěte také: Všichni máme svou příležitost

 

30 let si zaslouží oslavu

Budou nějaké oslavy třicetiletého výročí?

"Ano, 25. listopadu zpíváme v Koncertním sále pražské konzervatoře. Přijďte všichni, kdo máte – jako my – rádi prvorepublikové hodnoty.“

Často pořádáte i vánoční koncerty, kde budou letos?

"Jako obvykle v pražském Klubu Lávka, a také například 10. prosince v Českém Brodě v KD Svět.

Andulka a Sestry stárnou stylově. V prvorepublikových hodnotách jako je slušnost, galantnost mužů k ženám a stylová móda – i o tom se ostatně dozvíte na koncertech v mluvených vstupech všech tří dam – život hezky běží."

Jak to bylo se svišti?

Andulko, jak to vlastně bylo a je s Oddílem mladých svišťů?

"Ten jsme založili při jednom našem sportovním setkání. Je to pevné a neměnné seskupení 8 členek ve věku 50 až 70, ale nedávno jsme díky vzájemným sympatiím přibraly ještě 2 surikaty.

Anna s dárkem k narozeninám; koza jako živá jen vypadá

Vysvětlovat tato pojmenování nezasvěceným snad ani nelze, to byste nás museli znát. A hlavně slyšet. Spřátelení muži, pokud se zrovna vyskytnou kolem, si tak nanejvýš počkají na něco dobrého k zakousnutí, to rychle zkonzumují, a potom prchají do dáli. Překřikujeme se, semeleme radosti a strasti, popíjíme vínko. A taky jezdíme na hory a na kolech – pravda, postupně si pořizujeme elektrický pohon, slavíme narozeniny a všechno možné, chodíme cvičit. Žijeme si.“

Na jedné z oslav s mikrofonem a Džinulkou

Andulka dodává: „Ve světě se dějou věci, kolem nás běží život se spoustou změn, ale my, Sestry a svišti, jsme pořád stejné. Myslím, že nám to vydrží a že nás čeká spousta hezkých koncertů a setkání.“ 

 

Přečtěte si také: o Ivaně Follové: Najděme si jiný typ sluncerozhovor s atletkou Helenou Fuchsovou nebo se spisovatelkou Ivou Pekárkovou.