Odcházíme z domu a nahlas – pozor, nahlas je důležité – si opakujeme: klíče, mobil, brýle… Anebo taky K + M + B + 2. Tady údajně platí, že se dvojka podobá písmenu Z, a to je připomenutí těm starším, kteří už mají umělý chrup. Tedy při odchodu z domu klíče, mobil, brýle (a případně také zuby).
Oporu v bibli tyto legrácky samozřejmě nemají, ale pro starší a zapomnětlivé znamená třeba právě Kašpar, Melichar a Baltazar pomoc děravější paměti.
Košík poslední záchrany
Milovníci „umělecké“ domácnosti by si měli zvyknout odkládat věci na stejná místa. Třeba: designově pomalovanou krabici (od bot?) na faktury a nezaplacené účty, háček na klíče od domu a auta, lepicí nebo jiné papírky na nákupní seznam na lednici pod magnet. Anebo mísa či košík poslední záchrany v poličce – na věci, které nechcete založit nebo ztratit.
Řekněte nahlas: klíče
Pokud pokládáte klíče na neznámé místo, řekněte si nahlas: Klíče odkládám na botník v předsíni.
Lepicí papírek s poznámkou, co zítra rozhodně nesmíte zapomenout, si lípněte na viditelné místo, nejlépe možná na vnitřní stranu dveří ve výši očí ☺…
Mobil má poznámkový blok
Využívejte „poznámky“ v mobilu. Ale ne tak jako moje přítelkyně Hana – známe se z prvního dne 1. třídy a první lavice ZŠ v Českém Brodě – která si do poznámek napsala „2 až 3 metry“, a za týden dumala, co to má být.
(Přečtěte si také: Čištění zubů druhou rukou, fakt to není pitomost)
Vizuální připomínka
Ta se mi líbí nejvíc. Když si máme něco připomenout, můžeme si udělat uzel na kapesníku, anebo – moderněji – přendat prstýnek z prstu, na kterém jej obvykle nosíme – na druhou ruku. No nevím… Vzpomenu si, proč jsem to udělala?
Ke Třem králům: V příloze se podívejte na nádherný obraz Albrechta Dürera.
