Kontroverzní veganství. Může tělu uškodit?

Veganství je často trnem v oku ortodoxních masožravců. Někteří si totiž nedovedou představit mít třeba oběd bez masa.
Zobrazit fotogalerii (3)
  |  

Přemýšlíte o tom, zda se začít stravovat vegansky a zříct se všech živočišných produktů, ale nevíte přesně, do jaké míry je to pro vaše tělo zdravé? Pak je určitě žádoucí si uvědomit pár skutečností a až pak se rozhodnout.

Počet veganů ve světě neustále stoupá, a to dokonce i v zemích, kde se obecně konzumuje maso ve velkém, jako jsou Španělsko, Rakousko, Německo nebo Belgie. I přes to se však zase a znovu objevují ti, co podobné téma hodně kritizují. Mnozí se totiž domnívají, že absolutní vyloučení všech živočišných produktů, tedy nejen masa, je nezdravé.

Včelám krademe med, krávám zase mléko

Vegenem se obecně stává ve většině případů člověk, kterému utrpení zvířat není lhostejné a od masa se tak chce absolutně distancovat. Podle veganů týráme zvířata už v tu chvíli, kdy například bereme včelám jejich vyprodukovaný med, krávám mléko či telata odtrháváme od matky, která potom několik týdnů pláče.

Samozřejmě i to, jak se v některých krajiných vyrábí sýr a jak se dojí krávy, je též velmi zajímavá diskuze. Od vegetariánů se vegani liší tím, že sice také nejedí maso, ovšem absolutním tabu jsou pro ně také vajíčka, mléko, sýry, máslo nebo tvaroh a dokonce také již zmiňovaný med.

Co vegani vlastně konzumují?

To je samozřejmě otázka většiny lidí. Jejich jídelníček je založen na poměrně velkém množství tofu a podobných potravinách, které mají vysoký obsah bílkovin a jsou vlastně pomyslnou náhradou za maso.

Odmítání živočišné stravy v jakékoli podobě je dle veganů prospěšné pro naši planetu, protože živočišný průmysl je podle nich z velké části odpovědný za znečišťování životního prostředí odpadem z výroby, zabíráním stále větších ploch na pastvu, a tím i kácení pralesů.

Aby nechutnalo fádně, tak je možné použít různé koření, chilli papričky, nicméně existuje mnoho druhů tofu, například uzené nebo dokonce i ve sladké podobě. Vhodnou náhradou masa je také sojový tempeh, který se vyrábí kultivováním a kvašením celých sojových bobů z Indonésie. Je vhodný jak na pečení, tak i na fritování.

Pak tu máme také strukovinu lupinu, která může být zpracována do veganských klobás či karbanátků, nebo seitan, který je dokonce možné vařit jako maso. Ten je vyrobený z pšeničné bílkoviny a obsahuje extrémně malé množství bílkovin.

Veganství obecně nemusí být monotónní, svým vývinem se objevily alternativy, tím pádem každé jídlo, které obsahovalo živočišný produkt, je možní nahradit a vytvořit vlastně unikát. Vegani už tak mají k dispozici pizzu, lasagne nebo třeba i řízek, který dokonce podle jejich slov chutná jako ten živý z masa.

Zvýšená konzumace masa je nezdravá

Obsahuje totiž velké množství soli a také vysoký obsah tuku. To samozřejmě způsobuje riziko srdečních onemocnění a rakovinu tlustého střeva. Častou konzumací masa si také koledujeme o obezitu, před čímž varuje i Světová zdravotnická organizace WHO.

Sama mezinárodně uznávaná organizace ADA tvrdí, že vegani žijí daleko zdravěji, protože se jejich strava skládá z daleko méně nezdravých nasycených tuků, cholesterolu a živočišných bílkovin. Namísto toho se spoléhají na sacharidy, vlákninu a minerální látky, čímž snižují riziko střevních onemocnění.

O veganské stravě je samozřejmě dobré si vše podrobně nastudovat, odborníci varují před nedostatkem, a to hlavně vitamínů. Těm, kteří pořádně netuší, z jakých potravin se získávají vitamíny a potřebné živiny, navíc hrozí podvýživa.

Pokud sledování vitamínů podceníme, může to vyvolat nedostatek železa, vápníku, vitamínu B12 a vitamínu D. Hrozí také chronická únava (nedostatek železa) nebo problémy s kostmi (nedostatek vápníku).


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru