Horko a dusno posledních dní. Co toto počasí může provést s naším zdravím?

Meteorologické předpovědi mluví o nejteplejším týdnu letošního léta. Teploty místy vysoce přesahující třicítku, je dusno a málo srážek. Kardiaci, starší lidé a malé děti nejlépe vědí, jak moc je toto počasí pro ně nesnesitelné a jak moc jim to znepříjemňuje život. Ale i naprosto zdravému a vitálnímu člověku může vedro poměrně značně ublížit.

03.08.2018 - 08:30   |  
Vysoké teploty mohou člověku způsobit nemalé zdravotní problémy
Zobrazit fotogalerii (4)

V první řadě je třeba si uvědomit, že lidské tělo je vlastně takový uzavřený přístroj, který se snaží sám sebe udržet únosně v teple. Ale samozřejmě je třeba mu pomoci, protože jinak se vystavujeme riziku vážných zdravotních komplikací. Co vše může přijít?

Nebezpečný úžeh i úpal

Vzniká zejména přímým slunečním zářením na oblast hlavy a šíje. Velmi často vyvolává malátnost, zvracení, bolesti hlavy, závratě nebo třeba poruchy koncentrace. Ve vážných případech může vyvolat i otok mozku a smrt.

Úpal, to je šokový stav, kdy teplota těla stoupne nad 40,5 °C. Je to způsobeno především poruchou termoregulace a tento stav nastává ve chvílích, kdy tělo není schopno odvést dostatečné množství tepla z těla, a teplo se tím pádem v těle nahromadí. Úpal, stejně jako úžeh, může způsobit těžké poškození mozku, které může být i smrtelné.

Kolaps organismu

Ke kolapsu dochází ve chvíli, kdy delší dobu stojíme. Dojde totiž k nahromadění krve v nohách a v břiše, čímž dojde k poklesu tlaku krve a následnému bezvědomí. Kolaps je ze zatím zmíněných stavů relativně nejbezpečnější, většinou z něj neplynou žádné vedlejší a vážnější důsledky.

Vztek, popuzení, deprese

Horka nás dostávají i do stavů, kdy je z míry vyvedeno naše duševní zdraví. Dlouhé horké dny v práci, následované tropickými nocemi, jsou docela zaručeným způsobem, jak se dostat do kruhu letních depresí. Vše je zapříčiněno tím, že srdce začne rychleji pracovat a začneme rychleji i dýchat, což vede k nervozitě. A čím déle budeme horku vystaveni, tím více se budou tyto stavy prohlubovat. Proto spousta osobních koučů a psychologů doporučuje větší spory řešit až za chladnějšího počasí.

Vaginální mykóza: Strašák letních radovánek, který teď číhá téměř všude. Více čtěte: ZDE.

Dalším velkým problémem v řešení jakékoli záležitosti je to, že lidský mozek vystavený horku zkrátka začne přemýšlet jen nad pár věcmi. Nad stínem, nad tekutinami a nad tím, jak zase navodit pocit pohodlí. Proto mu ovšem poté již nezbývá dostatečná kapacita na koncentraci na zadaný úkol či řešený problém.

Nikdo z nás určitě nechce tyto stavy zažít, i když bohužel stále více lidí s tím již má své zkušenosti. Jak se toho ale vyvarovat? Jak co nejlépe „přežít“ tropické teploty?

Pitný režim je základ

Dospělý člověk by měl za den vypít minimálně 2 litry tekutin. Samozřejmě nejlépe neslazených. V tropickém počasí by tahle hranice měla stoupnout až dvojnásobně, protože v horku začne lidské tělo v první řadě produkovat pot a úbytek vody z organismu je v tom případě až 1,5 litru za hodinu.

Stín a dodržování klidu

Nejen sportovcům se doporučuje, aby si největší fyzickou zátěž vhodně rozložili během dne. Je samozřejmě lepší, když vyrazíme běhat v sedm ráno než v deset. Obecně platí, že malé děti, starší osoby a osoby náchylné na srdeční problémy by se mezi 11:00 a 15:00 měly zdržovat zásadně doma, v chládku. Pokud už ale zkrátka musíte ven, kromě lahve s vodou byste s sebou rozhodně měli mít pokrývku hlavy a porozhlédnout se v tom největším vedru i po nějakém stinném místě, kde je teplota alespoň trochu nižší. A pokud není možné zdržovat se ve stínu, je důležité tělo alespoň ochlazovat, třeba mokrou pokrývkou hlavy, otíráním šíje atd.

Recept na věčné mládí neexistuje, dokonalosti se však můžete alespoň přiblížit. Jak na to? Více čtěte: ZDE.