Dětí s depresemi narůstá: MUDr. Schmidtová vysvětluje, které děti jsou náchylné a jak problémy poznat

Deprese jsou jednou z nejčastějších duševních poruch
  |   zajímavost

Dlouhodobé odtržení od vrstevníků, školy a volnočasových kroužků v době pandemie si vybírá další daň. Podle odborníků se počet dětí s depresivními poruchami za poslední rok zvýšil o 10 %. Tento problém navíc prohlubuje zoufalý nedostatek specialistů. Už před pandemií chybělo 60 % dětských psychiatrů. 

„Autoři analýzy z roku 2021, která se opírá o data z 29 studií s téměř 90 000 účastníky, odhadují, že celosvětově má zvýšené příznaky deprese každé čtvrté dítě starší 12 let. Každý pátý mladistvý se podle nich potýká s klinicky zvýšenými příznaky úzkosti. Před pandemií byla tato čísla poloviční,“ vysvětluje pedopsychiatrička MUDr. Jana Schmidtová.

Žáci měli sebevraždedné sklony

Nebývalý nárůst depresivních poruch u dětí spojují lékaři s dlouhodobou sociální izolací, kdy přibylo také případů domácího násilí v rodinách, ale i s postcovidovým syndromem nebo zvýšeným stresem žáků po návratu do škol.

„Po lockdownu se kvůli nejednotné kvalitě on-line výuky zvýraznily rozdíly ve vědomostech jednotlivých žáků. Učitelé se kvůli obavě z dalšího uzavření škol snažili vše dohnat a získat dostatek podkladů pro závěrečné hodnocení. Testů a zkoušení náhle přibylo a bylo ho více než před covidem. Žáci, kteří byli pozadu, se začali školy víc bát, někteří mohli začít být depresivní, nebo dokonce vykazovali sebevražedné sklony. Objevilo se také více případů dětí s poruchou příjmu potravy. Právě v této době výrazně přibylo dokonaných sebevražd,“ líčí čerstvé zkušenosti se svými pacienty Schmidtová.

Spolykala množství léků

Do její ambulance aktuálně za měsíc přijde asi 100 žádostí o prvotní vyšetření. Lepší situace není ani v nemocnicích, kde jsou dětská psychiatrická lůžka plná, a část pacientů tak leží na pediatrii nebo je v péči ambulantních psychiatrů a čeká na umístění v nemocnici. „Nedávno jsem přijala pacientku, která hledala odbornou pomoc už od října. Dokonce se pokusila o sebevraždu. Spolykala velké množství léků. Dozvěděla jsem se o ní od její depresivní a sebevražedné kamarádky, kterou jsem akutně přijala do péče,“ říká MUDr. Schmidtová.

Sebevražedných pokusů, ale bohužel také dokonaných dětských sebevražd podle psychiatrů přibývá. Riziko, že se deprese u dítěte rozvine, zvyšují také prožité traumatické události. Náchylnější k depresím budou děti, které zažily trauma v rodině, šikanu nebo byly sexuálně zneužívány. Svůj díl nesou také geny.“ 

Mnohdy je třeba rychlý zásah

Děti depresivních rodičů mají podle lékařky o 25 % vyšší riziko, že je postihne stejné psychické onemocnění, než děti, které v rodině tuto zátěž nemají. „Sledujeme, že poslední dobou se zvýšil počet rodičů, kteří řeší psychické problémy u svých dětí. Nejde jen o deprese, často se setkáváme také se vzdělávacími poruchami nebo závislostí na digitálních technologiích. Děti prosedí u počítače, mobilu nebo televize hodiny. Jsou pak bez nálady, mají problémy ve škole, protože jsou nesoustředěné a unavené,“ popisuje aktuální stav v ordinacích dětských praktických lékařů MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.

„U mnoha případů je potřeba zasáhnout rychle. Naše možnosti jsou ale omezené. Pomohlo by nám zlepšení dostupnosti psychiatrické péče a uvolnění možnosti předepisování potřebných léků. Děti by pak nemusely být odkázané jen na pomoc psychiatra,“ dodává MUDr. Hülleová.

Dotazník může hodně pomoci

K odhalení deprese pomáhá psychiatrickým i dětským praktickým lékařům také 27bodový dotazník, který obsahuje pouze uzavřené otázky a zjišťuje momentální psychické rozpoložení u dětí. „Dítě, které je v depresi, není příliš sdílné. Nevyškolený pracovník nemusí vědět, jak se správně zeptat, aby získal informace o psychickém stavu dítěte. Proto je dotazník cestou, jak strukturovaně zjistit více o jeho emočním stavu. Vyplnění zabere asi 10 minut. Děti si ho vyplňují samy u lékaře nebo v čekárně,“ doplňuje MUDr. Schmidtová.

Prvními známkami depresivního chování je skleslá nálada, ztráta chuti k jídlu, málomluvnost, motoricky zpomalené pohyby, častá únava, ale také bolesti hlavy či břicha. „Společně s depresemi se mohou objevovat i další poruchy chování, jako jsou ADHD nebo poruchy příjmu potravy. Depresivní děti se často sebepoškozují a trápí je sebevražedné myšlenky. Studie prokázaly, že u dětí, které se opakovaně pokusily o sebevraždu, je vysoké riziko úmrtí vlastní rukou.“

KAM DÁL: Pomozte svým psům překonat stres a úzkost ze samoty. Několik triků by mělo pomoci i těm nejustrašenějším mazlíčkům.


Životní styl

Hobby