Nejvíce lidí stále umírá na nemoci srdce a cév. Ze strachu z covidu podceňují prevenci a zemřou sami doma

Strach je velký nepřítel a zemře kvůli němu velké množství lidí
 

Onemocnění srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Na tomto smutném prvenství nic nezměnila ani pandemie covid-19. Přestože je novému virovému onemocnění poprávu věnována velká publicita, mnozí lékaři upozorňují, že další nebezpečná onemocnění nikam nezmizela.

Nemoci oběhové soustavy mají za následek nejvíce úmrtí. Každý rok na ně umírá v ČR okolo 50 tisíc pacientů. Většina úmrtí na kardiovaskulární onemocnění je způsobeno infarktem nebo cévní mozkovou příhodou. 

„Podle statistik v Itálii a Španělsku se počet nově objevených infarktů během pandemických opatření snížil skoro o polovinu.  50 % nemocných kardiaků tedy nepřišlo při akutních potížích k lékaři. A mnoho z těch, kteří k lékaři přišli, dorazilo příliš pozdě, a nebyla tak možná včasná intervence. Přesné statistiky za ČR nemáme, ale tento trend bohužel můžeme pozorovat i u nás,“ uvádí prof. MUDr. Richard Češka z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN a dodává: „Mnoho pacientů se totiž obávalo návštěvy zdravotnického zařízení a promeškali včasnou léčbu infarktu, nebo dokonce zemřeli bez pomoci doma.“

Dodržování předepsané léčby a režimových opatření

Ani v době celosvětové pandemie by pacienti trpící nemocemi srdce a cév neměli zapomínat na prevenci a správnou léčbu svého onemocnění. Mezi základní opatření patří i v době pandemie covid-19 nejen dodržování předepsané léčby, dodržování režimových opatření, ale i okamžité vyhledání lékařské pomoci v případě zhoršení onemocnění nebo náhlých obtíží.

„Lékařskou pomoc je třeba vyhledat v jakékoliv urgentní situaci. Nemusíme tu popisovat všechny příznaky infarktu myokardu (bolest na hrudi, častou dušnost, bušení srdce) ani cévní mozkové příhody (ochrnutí končetiny, náhlá porucha řeči, nebo pokleslý koutek). Naše populace je poměrně dobře informovaná. Jde tedy jen o to situaci nepodcenit, respektive kvůli relativně nízkému riziku virového (i když závažného, nicméně převážně nefatálního) onemocnění nepromeškat první hodiny od infarktu nebo mrtvice, kdy lze zachránit život,“ dodává prof. MUDr. Richard Češka, garant projektu Srdce v hlavě.

Spolupráce s lékařem, třeba formou telefonických konzultací, již není v dnešní době problémem. Dodržování zásad správné výživy pro pacienty s vysokým tlakem nebo vysokou hladinou cholesterolu lze rovněž bez problémů zajistit i v době protiepidemických opatření.

Myslete na své srdce

„V největší míře je sám za sebe i za své zdraví zodpovědný pacient. A ten by měl dobře vědět, že má vysoký tlak nebo vyšší hladinu cholesterolu. A dodržovat již předepsanou léčbu. Také zdůrazňuji, aby se pacienti nenechávali ovlivňovat neodbornými články z internetu, které nepíší lékaři, odborníci. Neodborné články totiž často vedou například k tomu, že lidé přestanou brát předepsané léky. Zkrátka, musíte na své srdce myslet,“ doporučuje  prof. MUDr. Richard Češka, který je zároveň garantem projektu Srdce v hlavě. Na webu srdcevhlave.cz se dozvíte více informací o prevenci a léčbě onemocnění srdce a cév.

Pravidelně se hýbejte

Některá režimová opatření, jako je zdravý a dostatečný pohyb, mohou být v době protiepidemických opatření o něco komplikovanější. Zůstávat však dlouhodobě bez pohybu může mít na rozvoj kardiovaskulárních onemocnění negativní vliv.

„Spoustu aktivit můžeme provozovat v přírodě. Například běh či rychlou chůzi. A právě ta představuje nejpřirozenější možnost udržení pravidelné fyzické aktivity, a to i v zimním období. Rychlá chůze (4-6 km/hod) je z hlediska kardiovaskulárního ústrojí stejně účinná jako intenzivní cvičení v posilovně,“ uzavírá prof. MUDr. Richard Češka.

KAM DÁL: Vápník tělo nutně potřebuje. Jeho příjem z potravinových doplňků ale způsobuje srdeční potíže.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru