Obezita je riziková sama o sobě. U mladých lidí ale rozvíjí i rakovinu

Obezita znamená zmnožení tukové tkáně a je stále větším problémem
28.06.2020 - 10:30  

Nadváha a obezita u dospívající mládeže jsou příčinou častějšího výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku v dospělosti. Podobné informace vyplynuly z jednoho ze zahraničních výzkumů. Jeho výsledky rozhodně nejsou důvodem k radosti.

Výzkum, který se uskutečnil na dvou milionech mladistvých ve věku sedmnáct let, ukázal, že pravděpodobnost výskytu těchto chorob v dospělosti se s nadváhou zvyšuje. V případě tlustého střeva je to až o 50 %, v rámci rakoviny konečníku pak dokonce až o 70 %!

Kdo tedy trpí nadváhou nebo obezitou, pak je v dospělém věku častěji vystavený riziku onemocnění rakovinou tlustého střeva, což zase podotýká další studie, kterou zveřejnil vědecký magazín Cancer.

Protichůdným výsledkům odzvonilo?

Výzkumy, které se týkaly hmotnosti při dospívání a rizika karcinomu tlustého střeva v dospělosti, ještě nedávno měly rozporuplné výsledky. Vědci z univerzity v Tel Avivu ovšem analyzovali údaje, které se vztahovaly na více než milion mužů a více než 700 tisíc žen. Tato skupina lidí se podrobila testům, které zahrnovaly měření indexu tělesné hmotnosti (BMI) v průměrném věku sedmnáct let (od šestnácti do devatenácti).

Tito lidé byli monitorováni v průměru 23 let. Vědci během výzkumu zaregistrovali téměř 3 tisíce případů onemocnění rakovinou a zjistili, že nadváda a obezita zvyšují o více než 50 % pravděpodobnost onemocnění tlustého střeva, přičemž v rámci rakoviny konečníku šlo toto číslo dokonce až k 70 %.

Hlavní vinou rostoucího počtu dětí s nadváhou má být nedostatek pohybu, ale také špatné stravovací návyky. Nadváhou a obezitou trpí častěji děti ze sociálně slabších rodin.

Tento výzkum byl až do současnosti tím vůbec největším na toto téma. V dospělosti ukazuje důležitost měření indexu tělesné hmotnosti v dospívání jako nástroj na posílení zdravotního stavu těchto osob.

Dva důležité parametry

Pokud si chceme spočítat tento index, pak je třeba využít dvou klíčových parametrů. První je index tělesné hmotnosti. Ten získáme tím způsobem, že vydělíme hmotnost v kilogramech druhou mocninou výšky v metrech.

Pokud tedy má člověk například 100 kilogramů a měří 1,8 metru, tak je třeba číslo 80 vydělit druhou mocninou 1,8 (1,8 x 1,7). V tomto případě by výsledek vyšel na 30,86. BMI méně než 25 přitom znamená optimální hmotnost. Pokud se dostanete do rozmezí 25 až 30, pak se jedná o nadváhu. Když už naopak překonáte metu 30, pak jde o obezitu. Výsledek nad 40 už pak znamená těžkou formu obezity. Je ale třeba si uvědomit i to, že je BMI přibližným indexem, protože příliš nezohledňuje fyzickou konstituci, rozmístění tuku a svalového hmoty nebo více dalších faktorů.

Druhým parametrem je pak obvod pasu, který hodně napoví v otázce množství břišního tuku. U žen by obvod pasu rozhodně neměl přesáhnout 80 cm. Kilogramy jsou ještě k tomu všemu spojené s předčasnou smrtí a jsou světově uznávané i jako rizikové faktory pro kardiovaskulární choroby, mrtvice, cukrovku a nádory.

K tomu všemu je třeba také přičíst, že nadváha je často provázena dalšími zdravotními komplikacemi. Na mysli máme hlavně vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, dýchací problémy, astma nebo také komplikace během těhotenství.

KAM DÁL: Kvašené zelí je skvělý zdroj vitamínu. Připravit si ho přitom může každý za pár korun.