Zázrak jménem probiotika: Ovlivňují naši imunitu, chrání nás před patogenními bakteriemi

Probiotika zabraňují bakteriím zvenčí vstupu do těla
Zobrazit fotogalerii (4)
09.09.2020 - 09:00  

Jistě se vám už také stalo, že jste v lékárně spolu s antibiotiky dostali doporučení na zakoupení probiotik. Bylo vám vysvětleno proč? Víte, jaký je rozdíl mezi prebiotiky a probiotiky? A jak tito pomocníci a strážci nejen střevní mikroflóry v době koronavirové opravdu fungují?

Pojďme se hned na začátku podívat na to, co probiotika vlastně jsou a čím jsou pro nás prospěšná. V trávicím traktu tvoří bakterie jakýsi ekosystém, ve kterém všechny bojují o svůj životní prostor. Pokud jsou v rovnováze, systém funguje správně. Různé plísně a bakterie však toto prostředí narušují. K oslabení může dojít i vlivem užívání některých léků, infekcí, zánětu, stresu či nesprávným stravováním. A právě probiotika dokážou tento nežádoucí stav vrátit znovu do zdravé rovnováhy. Navíc pomáhají vytvářet přirozenou bariéru trávicího traktu proti vpádu škodlivých bakterií zvenčí, což lze využít zejména v době chřipkových epidemií a s tím spojeného strachu, zda se jedná o obyčejnou virózu či nepříjemné střevní virózy.

Boj dobrých a špatných bakterií

Kultury mikroskopických organismů neboli probiotika mají pro naše tělo mnoho prospěšných funkcí. Pomáhají nám trávit, ovlivňují naši imunitu, chrání nás před patogenními bakteriemi a díky produkci vitamínu K jsou užitečné při srážení krve. Celkové množství bakterií v těle, jak uvádí doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D. na webu medicinapropraxi.cz, je jen těžko představitelné, odhaduje se, že jich je 10x více než buněk v lidském těle. Pokud jsou bakterie v rovnováze, vše funguje tak, jak má. Někdy ale začne počet „špatných“ bakterií převyšovat počet těch „dobrých“, a tím vznikají zdravotní potíže.

Podpora léčby

Probiotika sama neléčí, ale dokážou léčbu podpořit: lékař či lékárník vám jejich užívání doporučí v případě, že máte průjem, zácpu, intoleranci laktózy, zánětlivé či autoimunitní onemocnění střev, ekzém, kvasinkovou infekci v ústech či pochvě, nebo v případě, že užíváte antibiotika.

„Pacienti se s užíváním probiotik nejčastěji setkávají ve chvíli, kdy jim lékař předepíše antibiotika. Ta mají za úkol zlikvidovat patogenní bakterie, ale často s nimi zničí i ty prospěšné. Pacienta pak začnou trápit střevní potíže. Užíváním probiotik se tomu dá předejít,“ říká PharmDr. Ivana Lánová.

Zařadit probiotika do jídelníčku je vhodné také ve chvíli, kdy se chystáte na cestu do zahraničí, zejména do exotických destinací. „Ideální je začít užívat probiotika alespoň 14 dní před cestou,“ dodává Lánová.

Jak vybrat ta správná?

Na trhu najdeme probiotika jako léčivé přípravky i doplňky stravy v různých lékových formách. Při výběru je tedy nejlepší nechat si poradit od lékárníka. Každý přípravek obvykle obsahuje více kmenů bakterií. Na obalu se často setkáte se zkratkou CFU (z anglického Colony Forming Units), což jsou jednotky, které tvoří kolonie. Toto číslo udává počet jednotek, které jsou schopné se množit a tvořit nové kolonie. Ideální jsou hodnoty od 108 do 1 011 životaschopných jednotek. Nejčastější druhy, se kterými se ve složení probiotik setkáte, jsou bakterie mléčného kvašení, které mění laktózu a další cukry na kyselinu mléčnou a jsou důležité například při léčbě průjmů a salmonelózy. Často se objevují v kombinaci s bifidobakteriemi, které podporují imunitní systém. Dále ve složení můžete najít i kvasinky, konkrétně se jedná o Saccharomyces boulardii, která se osvědčila i při cestovatelských průjmech.

„Probiotika může pacient užívat jak při akutních problémech, tak i preventivně. Jsou vhodná pro všechny věkové kategorie, a pokud je třeba, lze je užívat i dlouhodobě,“ uvádí Ivana Lánová z lékáren BENU.

Čím se liší probiotika od prebiotik a postbiotik a jak pomáhají?

V doplňkové léčbě se s těmito výrazy setkáváme celkem často. Prebiotika jsou nápomocné látky, které tvoří jakousi potravu pro probiotika, a vytvářejí tak vhodné prostředí pro jejich růst a množení. Jako prebiotikum funguje např. rozpustná vláknina, kterou naše tělo neumí strávit. Přirozeně se nachází třeba v ovoci a zelenině, jako jsou jablka, cibule, čekanka a banán. Kombinace probiotik a prebiotik se nazývá synbiotikum. V souvislosti s kojeneckou výživou je často zmiňován i pojem postbiotikum. Jedná se o metabolity probiotik vzniklé fermentací, které mají pozitivní vliv na funkci imunitního systému.

KAM DÁL: Záhadná sebevražda Marilyn Monroe: Po potratech trpěla depresemi, polykala hrsti prášků