Těhotné ženy si musejí dávat pozor na deprese. Mohou ovlivnit mozek jejich dítěte

Žena by měla mít možnost prožít svoje těhotenství v klidu a pohodě. Pro zdraví svého potomka
Zobrazit fotogalerii (3)
14.05.2020 - 12:30  

Je známým faktem, že nás průběh našeho dětství ovlivní většinou na celý další život. Jenže ono to všechno začíná již mnohem dříve, vlastně od samotného početí. Jak vědci zjistili, například deprese, kterými prochází v průběhu těhotenství nastávající matka, mohou výrazně ovlivnit mozek jejího budoucího dítěte. Není proto lepší rada, než - pokud je to možné - hodit všechny starosti za hlavu a těšit se na mateřství...
 

Příznaky deprese u těhotných žen jsou spojeny s atypickým stárnutím mozku potomků. Odchylky od normálního vývoje mozku pak nejspíš souvisí s úzkostmi a náladovostí v jejich dospívání. Obojí zjistila neurovědkyně Klára Marečková z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně.

Spolupráce s Kanadou

Studie, na kterou upozornila mluvčí univerzity Tereza Fojtová, vznikla ve spolupráci českých vědců a kanadských kolegů z Centra pro závislost a duševní zdraví v Torontu. Výsledky publikoval časopis Cerebral Cortex.

Matky v depresi

Příznaky deprese lze zaznamenat až u 40 procent těhotných žen. Poznatky Marečkové a jejích kolegů potvrzují, že dopad depresivních příznaků u matky na zdraví potomků může být dlouhodobý. Zároveň poodhalili mechanismus, který by mohl tento jev vysvětlit.

„Na základě předchozího výzkumu, který popisuje sdílené biologické mechanismy mezi depresí a stárnutím a který prokázal, že deprese může souviset se zrychleným molekulárním stárnutím, jsme predikovali, že spojení mezi depresí matek během těhotenství a úzkostí a depresivními příznaky u potomků by mohlo být, přinejmenším částečně, vysvětlené odchylkami od normativních vývojových trajektorií mozku,“ uvedla Marečková na webu institutu.

Mozky nestárnou stejně rychle

Na základě rozsáhlých dat o konkrétních lidech se vědci přesvědčili, že ne každý mozek stárne stejnou rychlostí. U některých lidí z neuroanatomického hlediska dozrává opožděně, u jiných předčasně.

„Když jsme vypočítali věk mozku našich účastníků, všimli jsme si, že zatímco jejich chronologický věk byl 23 až 24 let, věk jejich mozku se pohyboval v rozpětí od 14 do 41 let. Rozdíl mezi věkem mozku a chronologickým věkem se tedy pohyboval od -10 do +20 let,“ vysvětlila Marečková.

Všechno spolu souvisí

Vědci dále zkoumali vztah mezi depresivními symptomy matek během těhotenství, atypickým vývojem mozku a symptomatologií potomků v rané dospělosti. Ukázalo se, že u lidí s většími odchylkami od normálního vývoje mozku - pozitivních i negativních - se objevuje více příznaků úzkosti a deprese.

Složitější modelování pak odhalilo, že u lidí, jejichž věk mozku byl vyšší než chronologický, dokonce zrychlené zrání mozku vysvětlovalo vztah mezi mírou deprese u matek během těhotenství a mírou symptomů úzkostí a deprese u jejich potomků v rané dospělosti.

KAM DÁL: Lenka Hasnedlová: musela jsem dát do zástavy vlastní dům, aby mohl vzniknout domov pro seniory.