Vitamín D je pro imunitu zásadní, pomáhá i proti covidu. MUDr. Komárek radí, kde ho získat, a vysvětluje, proč ho máme málo

Vitamín D je skupina v tucích rozpustných sekosteroidů odpovědných za zvýšení vstřebávání vápníku, hořčíku a fosforečnanů ve střevech a za mnoho dalších biologických účinků
 

Posilovat imunitu, jíst vhodné doplňky stravy, hýbat se. I to jsou známé způsoby, jak bojovat s nemocí covid-19. Jedním ze zásadních vitamínů je přitom "déčko", kterého však mají Češi nedostatek. Proč tomu tak je, kde ho získat a jak je to tedy s tou imunitou? I to vysvětlil MUDr. Pavel Komárek.

Odborníci zabývající se tématem si všímají výrazného nedostatku vitamínu D u pacientů se závažným průběhem nemoci nebo u pacientů, kteří jí podlehli. Již dřívější výzkumy potvrdily pozitivní vliv vitamínu D na lidskou imunitu jako celek. Upozorňují na to i stránky Ministerstva zdravotnictví ČR.

„Například Isaac Pugach a Sofya Pugach z Texasu provedli výzkum na evropských pacientech, kdy zkoumali souvislost nedostatku vitamínu D s nemocí covid-19. Došli k závěru, že by se hladina vitamínu D měla plošně sledovat a že doplňky stravy s vitamínem D mají velkou roli v prevenci některých nemocí, včetně covidu-19,“ vysvětluje doktor Komárek.

Na vitamínu D stojí naše imunita

Vitamín D podporuje aktivaci imunitních procesů v těle, a tím mu pomáhá lépe zvládat infekci. „Proto je zásadní nejen pro imunitu jako takovou, ale i pro pozdější boj s nemocí, když už k nakažení dojde. Optimální hladina vitamínu D v krvi je 100-125 nmol/l. Česká populace ho má ale mnohem méně, velmi často pod dolní hranicí optima, což je 50 nmol/l. To může způsobit, že jsme náchylnější i k nákaze běžným nachlazením nebo chřipkou.“

Senioři to mají jinak

Lidské tělo vitamín D získává přirozeně ze slunečního záření. „Jeho syntéza probíhá na základě pronikání paprsků UVB přes kůži, nedochází k ní ale ihned, ale až po 10 až 15 minutách slunění. Pokud bychom tedy měli možnost se opalovat dvakrát týdně po dobu 20 minut, získali bychom 90 % doporučené dávky tohoto vitamínu pouze z pobytu na slunci,“ má jasno odborník.

Potíž je ale v tom, že na území České republiky je ve srovnání například s jihoevropskými státy podstatně méně slunných dnů v roce. „Navíc ne u každého je schopnost pokožky tvořit vitamín D stejná. Například senioři nad 65 let by k získání stejného množství vitamínu potřebovali na slunci strávit minimálně dvakrát delší dobu.“

Jaká je cesta?

Druhou cestou, jak tělu vitamín dodat, je strava. „K dosažení dostatečné denní dávky je třeba zkonzumovat 1 000 – 2 000 IU (mezinárodních jednotek) vitamínu D. Pro aktivaci imunitních procesů se doporučuje denně přijmout přibližně 2 000 IU.“

Lidé trpící obezitou ale potřebují denně přijmout dvojnásobek až trojnásobek. „Jiné dávky jsou určené pro kojence, malé děti, těhotné, například doporučená denní dávka vitamínu D pro děti do 1 roku je dle odborníků 400 až 500 IU,“ uvažuje Komárek.

Jaké výrobky jsou vhodné?

Vhodné jsou zejména mořské ryby a mléčné výrobky, vitamín D ale najdeme i ve vepřovém sádle a slanině. „Při koupi vajec je dobré se zaměřit na jejich původ, ty od slepic z volného chovu obsahují až 5x více vitamínu D než ty od slepic chovaných v kleci. Pokud bychom se ale snažili přijmout dostatečnou denní dávku 1 000 IU vitamínu D, znamenalo by to sníst například kilo másla nebo 200 gramů lososa, což je obtížně proveditelné.“ Co tedy dělat, pokud denně nekonzumujete mořské ryby a nemáte dostatek vitamínu ani ze slunce?

Nejjednodušší cestou je zakoupit v lékárně doplněk stravy s obsahem vitamínu D. „K dostání jsou i výrobky s kombinací vitamínu D a probiotik, které přirozeně podporují rovnováhu střevní mikrobioty. Kombinací probiotik s vitamínem D, kterou mohou v podobě kapek užívat děti již od 2. týdne věku, se tělu dostává vzpruha pro imunitu, trávení a v případě dětí i růstu a vývoji kostí a zubů.“ 

KAM DÁL: Onemocnění srdce a cév nebolí, ale zabíjí. MUDr. Křivánek vysvětluje, co je potřeba hlídat a kdy už máme problém.