Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd možná změní chápání vzniku právě autoimunitních chorob a z toho i plynoucí způsob jejich léčby i prevence. Pomoci by mohli mikrobi, kteří, jak vědci zjistili, mají příznivý vliv na vývoj imunitního systému - zvláště v dětství.
Mikrobi nám pomáhají
Výzkumná práce se týká funkce tak zvaných receptorových molekul. Právě na nich bylo již v minulosti učiněno mnoho objevů, z nichž některé dokonce dosáhly i na Nobelovu cenu. Jsou to molekuly, které pomáhají buňkám v rozpoznávání přítomnosti mikrobů. „Bakterie, kvasinky a viry jsou přirozenou součástí povrchu těla člověka, sliznic dýchacího traktu a střev. Člověku za normálních okolností nijak neškodí a naopak, jejich interakce s danými receptory může pomáhat tím, že pozitivně ovlivňují mnoho fyziologických procesů včetně těch imunologických. Konkrétní mechanismy, kterými se tak děje, jsou ale stále nejasné,“ uvádějí vědci, kteří se na výzkumu podíleli.
Sterilní prostředí škodí
Proč v současné době dochází k tak razantnímu nárůstu počtu autoimunitních onemocnění? Vědci mají poměrně jednoduché vysvětlení. Jde pravděpodobně o reakci organismu, který se v dětství nesetkával s mikroby s dostatečné intenzitě. Ještě jednodušeji řečeno - na vině může být přílišná hygiena a obavy rodičů o bezpečí jejich dětí, které pak nemají možnost se “infikovat” mikroby a jejich organismus si na jejich působení nemůže zvyknout, nemá šanci naučit se s nimi pracovat. V dospělosti pak mohou vznikat právě autoimunitní onemocnění, mezi která patří také například cukrovka prvního typu, způsobená útokem vlastního imunitního systému na buňky, které produkují inzulín. Zmatené tělo tak jde vlastně samo proti sobě.
Příklady autoimunitních onemocnění
cukrovka typu 1,
onemocnění štítné žlázy,
revmatoidní artritida,
roztroušená skleróza,
lupus,
psoriáza,
celiakie,
Crohnova choroba,
alergie,
vitiligo...
Nevyškolené T lymfocyty
„Hlavními viníky tohoto útoku jsou imunitní buňky zvané T lymfocyty, které jsou za normálních okolností velmi důležité v boji proti infekčním a nádorovým onemocněním. Aby tyto T lymfocyty neútočily na vlastní zdravé buňky, procházejí během svého vývoje v brzlíku (thymu) procesem „školení“, kde dochází k odstranění potenciálně nebezpečných T lymfocytů. Poruchy tohoto děje vedou k tomu, že některé potenciálně nebezpečné T lymfocyty v imunitním systému zůstávají a vyvolávají závažná autoimunitní onemocnění,“ říká vedoucí výzkumného týmu Dominik Filipp.
Nic se nesmí přehánět
Vědci provedli výzkum na myších, kde některé zbavili výše zmiňovaných receptorů v brzlíku. Tyto “čisté” myši pak byly mnohem náchylnější právě ke vzniku cukrovky. Naopak jedinci, kterým byli mikrobi dopřáni, měli imunitní systém silnější a obranyschopnější proti autoimunitním onemocněním. Proto jistě i zde, tak jako v celém životě, platí, že nic se nemá přehánět…
KAM DÁL: Starostka Pecková: Chci rozbít bratrstvo Kočičí pracky. Středočeský kraj vede krásná kočka, která mu ale škodí
