Po stopách Jaroslava Seiferta: Jaký byl doopravdy jeho vztah ke Kralupům?

Seifert je jediným mužem české historie, který kdy dostal Nobelovu cenu za literaturu
Zobrazit fotogalerii (5)
  |  

Jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert napsal báseň "Kralupy nejsou krásné město". Dnes už víme, jak to vlastně myslel. Proč se do města stále vrací i jeho dcera a jak Kralupáci vzpomínají na slavného básníka?

Život Jaroslava Seiferta byl s Kralupy spjat, protože sem v dětství často jezdil. Důvodem byli zejména jeho prarodiče z matčiny stany, kteří zde bydleli. Díky svému dědečkovi Antonínovi Borutovi, který se snažil v mladém umělci pěstovat lásku k tomuto městu, si nakonec i malý Seifert našel svou zvláštní cestu. 

Občanský aktivismus možná zdědil Jaroslav Seifert právě po dědečkovi, protože  Antonín Boruta byl významným kulturním pracovníkem Kralupska. V Řemeslnicko – čtenářské besedě dokonce založil spolkovou knihovnu, tedy předchůdkyni nynější městské knihovny.

Básníkovo dílo je plné znaků odkazujících na jeho milované město. Z poezie je to zejména sedm básní ze sbírky Býti básníkem, kde mimo jiné reflektuje v básni Úder nálet na Kralupy. Láska ke Kralupům, ať už jsou jakékoliv, je nejspíše dědičná. Z dědečka přešla na Jaroslava Seiferta a trvá i dál, protože pravidelný Festival Seifertovy Kralupy dodnes navštěvuje také jeho dcera Jana Seifertová - Plichtová.

"Ráda se sem vracím. Hlavně proto, že vím, jak vřelý vztah otec k těm Kralupům měl. Já jsem to od něho převzala," vysvětluje básníkova dcera. Přesto, že ve sbírce Všecky krásy světa vyšla trochu kontroverzní báseň. "Otec dokonce napsal báseň Kralupy nejsou krásné město, ale nakonec to rozvinul do velkého vyznání lásky, osobní lásky ke Kralupům," směje se Jana Seifertová - Plichtová.

Ve zmíněné básni "Kralupy nejsou krásné město" Seifert vlastně říká pravdu. "V době jeho dětství Kralupy opravdu krásné nebyly, nicméně i navzdory tomu si ke Kralupům dokázal najít srdečný vztah," myslí si Aleš Levý, mluvčí města, který je spoluorganizátorem akce Seifertovy Kralupy. 

Hodně se nachodíte
Kdybyste chtěli navštívit všechna místa ve městě, která mají co do činění s nositelem Nobelovy ceny, pěkně byste se naběhali. Borutovi totiž bydleli postupně na několika místech v Kralupech. Naposledy v Podřipské ulici 121, jenže tento dům už je zbourán. Stál však v místě dnešní Ametystové čajovny.

Píseň o rodné zemi 
Stokrát zklamán, rady nevěda si, znovu vždycky navracíš se domů, stokrát zklamán, rady nevěda si, k zemi bohaté a plné krásy, k chudé jako jaro v čerstvém lomu. Krásná jako kvítka na modranském džbánku, těžká, těžká jako vlastní vina - není z těch, na něž se zapomíná. Naposledy kolem tvého spánku padne prudce její hořká hlína.

Za zastávku stojí nepochybně i socha v Kralupech - Lobečkum, kterou v roce 1997 na básníkovu památku vyrobil sochař Stanislav Hanzík. V místním muzeu pak funguje stálá expozice Jaroslava Seiferta, jež mapuje jeho životní a hlavně literární vývoj. 

Kdybyste se chtěli na chvíli zastavit, dejte si zmrzlinu na Seifertově náměstí. Určitě byste měli také navštívit místní městskou knihovnu, o kterou se zasadil právě Seifertův dědeček. Pokud zvládáte i procházku hřbitovem, možná vás zaujme, že posledním přáním tohoto českého velikána bylo spočinout právě zde. Jeho hrob se nachází asi 20 metrů od hřbitovní brány, nalevo od hlavní cesty.

Festival poezie Seifertovy Kralupy 

"Jde o událost, která má zejména mladým připomenout život a dílo této významné osobnosti," vysvětluje význam akce organizátorka Jitka Košťálová. Jde o relativně velkou akci, které se účastní i slavné osobnosti. "Jsme moc rádi, že odkaz stále žije a lidé mají zájem." Posledním květnovým dnem se uzavřela i soutěž, kam autoři posílali své básně. Odborná porota je vyhodnotí a tak odstartuje celý festival poezie, který proběhne 22. až 23. září. 

"Je skvělé, že tady někdo něco takového organizuje. Jaroslav Seifert je zkrátka náš a je potřeba si to připomínat, aby nám ho pořád nebrali ti Žižkováci," směje se paní Anna Pokorná z Kralup a naráží tak na fakt, že Seifert měl moc rád i Žižkov.

Jedno ze Seifertových nejodvážnějších prohlášení padlo po invazi vojsk Varšavské smlouvy: "Jako jsme si dali na podstavec první tank, který přijel v květnu 1945 do Prahy, tak si vystavíme poslední, který opustí naši vlast."

Malý přehled o velkém muži

Jaroslav Seifert se narodil v roce 1901. Byl to český básník, spisovatel, novinář a překladatel. Patřil mezi členy hnutí Devětsil a stál na počátku českého uměleckého směru poetismu. Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu, kterou za něj ovšem v roce 1984 kvůli jeho špatnému zdravotnímu stavu přebírala jeho dcera.

Nejdříve naivně věřil komunistické ideologii, ale nakonec se stal jedním z prvních signatářů Charty 77. Ačkoli byl zisk Nobelovy ceny obrovským úspěchem, ve sdělovacích prostředcích ovládaných tehdejším režimem o tom padla jenom suchá zmínka. 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru