Smích léčí tělo i duši: Vnitřním joggingem k lepší imunitě i odolnosti vůči stresu

Také jste si už možná sami všimli, že na ulici potkáváte lidi, když už ne přímo zamračené, tak s neutrálním výrazem ve tváři. Málokdo se usmívá. Přitom o veselé mysli se říká, že je půl zdraví. Něco na tom bude. Otázkou však zůstává, kde stále brát tu sílu smát se, když vás tíží starosti běžného dne doma i v práci. Odborníci doporučují se naučit smát třeba sami sobě.

17.10.2019 - 16:00  
Smích je nakažlivý a dovede léčit
Zobrazit fotogalerii (3)

Každý člověk se rodí s určitými dispozicemi, které ho předurčují k tomu, jestli bude pesimistou, nebo optimistou. Když se podíváte na láhev, naplněnou do poloviny, co vás jako první napadne? Škarohlíd obvykle prohlásí, že je jí už jen půlka, zatímco člověk s veselou duší se zatetelí blahem a řekne, že ještě půlka obsahu zůstává. Rozdíl mezi pesimistou a optimistou je hlavně v pohledu na svět, který je pro oba dva stejný.

Smích jako koření života

O smíchu se tvrdí, že s ním jde všechno lépe. Proto se dosyta smějme, chceme-li, aby se nám dílo dařilo. Smíchem je možné zvýšit tvořivost a schopnost řešit problémy. Navíc je smích docela nakažlivý, přičemž se jedná o hodně příjemnou nákazu na rozdíl od té bakteriové nebo virové. Od smíchu vás může bolet maximálně tak bránice.

Znáte ten vtip o dvou informaticích, jak sedí hodně nešťastně v serverové místnosti? Přijde k nim třetí IT odborník a ptá, proč jsou tak smutní. „No, my jsme se včera trošku opili a měnili jsme hesla…“ Pokud jste se právě alespoň trochu zasmáli, tak vězte, že ve vašem mozku se smíchem mění elektrická aktivita. Je prokázané, že lidé se smyslem pro humor bývají odolnější vůči stresu. Kromě toho smích způsobuje větší duševní pružnost a přispívá k pohledu na věci z různých úhlů. Smích také úspěšně dokáže zmírnit bolesti.

Smíchem ku zdraví

MUDr. Karel Nešpor, CSc., ve své knize „Léčivá moc smíchu“ uvádí, že smích posiluje imunitu, která pomáhá tělu odolávat infekcím a nádorům. Na tomto procesu se podílí hlavně vzestup imunoglobulinu A, imunoglobulinu G, gamma interferonu.

Zvyšuje se počet buněk patřících mezi přirozené zabíječe, jež ničí nádorové nebo infekcí napadené buňky. A dále se zvyšuje množství T-lymfocytů a B-lymfocytů – ty zase souvisejí s vytvářením protilátek. A co je ještě zajímavější, u některých těchto změn bylo prokázané, že přetrvávají ještě dlouho po skončení smíchu. O důvod víc se smát, nemyslíte?

Vnitřní jogging

Že si pořádným smíchem procvičíte bránici, nejspíš víte a sami jste to už možná zažili. Smích však také působí pozitivně na dýchací ústrojí a srdce. Jedná se tak v podstatě o vnitřní jogging.

Je-li člověk nervózní a ve stresu, dochází například k zatuhnutí šíjových a trapézových svalů a ke vzniku nepříjemných bolestí hlavy. Smích má tu zázračnou moc uvolňovat svaly, jež se na smíchu přímo nepodílejí. Při úsměvu se zapojují hlavně obličejové svaly – velký lícní sval a kruhový sval oční. Vrásky okolo očí jsou typické pro spontánní smích, nikoliv pro ten předstíraný. Během hurónského řehotu se zapojují dokonce všechny mimické svaly. Díky smíchu se celá oblast hodně prokrví, což pleti prospívá. A znáte to asi sami, že usměvavý člověk je pro své okolí přitažlivějším než ten neustále zamračený.

Nemáte-li právě nikoho po svém boku, s kým byste se s chutí od plic zasmáli, zkuste se usmát na svůj odraz v zrcadle. Zdravotní účinky to pro vás bude mít stejné, jako byste se smáli s partou přátel. Podle MUDr. Karla Nešpora lze nacházet humor i v každodenních záležitostech, protože směšnostmi se hemží i náš lidský svět. Stačí se jen umět dívat okolo sebe. 

Klíčová slova: