Včasná změna střední školy může zachránit tisíce studentů, kteří by studium nedokončili

V letošním školním roce přijaly střední školy podle MŠMT 102,4 tisíce uchazečů. Většina žáků zvolila gymnázia nebo obory s maturitou, 30,6 tisíce se rozhodlo usilovat o výuční list. Podle dlouhodobých statistik více než 35 tisíc středoškoláků studium nedokončí. Důvodem může být i špatný výběr střední školy. Na správné rozhodnutí a podání přihlášky do 1. ročníku střední školy mají současní deváťáci čas do 1. března. 

21.01.2018 - 12:00  
Co dělat, když v půlce školního roku zjistíte, že na dané škole nechcete zůstat?
Zobrazit fotogalerii (4)

K prvním jednotným přijímacím zkouškám na střední školy se v loňském roce přihlásilo 86 378 žáků. Letos se dá kvůli demografickému vývoji očekávat číslo nepatrně nižší. V září 2018 ale nastoupí do prvních ročníků středních škol o zhruba 20 tisíc studentů víc, než kolik jich bude skládat příjímací zkoušky.

Na větším počtu prváků se vedle těch, kteří studium nezvládli a musejí si první ročník zopakovat, podílejí středoškolští fluktuanti – studenti, kterým vybraná škola nevyhovuje nebo je nad jejich síly, a chtějí proto změnu. V takovém případě může žák přestoupit na jinou školu, jejíž kapacita to umožňuje.

Špatná škola? Nikdo se nemusí trápit

Učitelé doporučují s přestupem neotálet. Už v prvních ročnících se totiž výuka na středních školách výrazně odlišuje a přestupové zkoušky, které skládá uchazeč o studium na nové škole, rychle nabírají na obtížnosti.

Jak zvládnout změnu střední školy:
- žák a jeho zákonný zástupce podají písemnou žádost o přestup na nově vybranou střední školu (podmínkou je, že daný žadatel o přestup má stále status žáka původní střední školy)

- v případě volných kapacit jej ředitel vyzve k prokázání svých studijních výsledků, případně mu předloží rozdílovou zkoušku a na základě svého uvážení jeho přijetí ne/schválí

- nová střední škola, kam žák přestupuje, si oficiálně vyžádá dokumentaci žáka od původní střední školy

- v případě podobného oborového zaměření a řádně ukončeného předchozího ročníku žák pokračuje ve vyšším ročníku studia

"Ohledně přestupu nás nejčastěji oslovují studenti, které zklamala náplň výuky na původní škole. Zpravidla do konce prvního pololetí prvního ročníku stačí k přestupu dobrý prospěch uchazeče ze základní školy a výsledek z jednotné přijímací zkoušky, později už se ale rozdíly mezi našimi studenty a uchazeči prohlubují a je třeba uspět v rozdílovém testu. V něm mívá 90 procent žadatelů problémy v odborných předmětech. Například přestup ve třetím ročníku už nelze kvůli rozdílným oborovým a praktickým vědomostem doporučit," upozornil ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky na pražském Proseku Martin Vodička.

Kromě žáků, které vybraná škola nenaplňuje, řeší přestup také ti, kteří se naopak studijně přecenili, jak připomněl ředitel Střední odborné školy Jarov Miloslav Janeček: "Častým příkladem je volba maturitního oboru u žáka, který měl studijní problémy už na základní škole. Když se ukáže, že studijní nároky maturitního oboru jsou nad jeho síly, má takový žák zájem přestoupit na učební obor s perspektivou nástavbového maturitního studia." Také tito žáci by měli změnu oboru řešit co nejdříve, když ještě mají šanci pokračovat v rozběhnutém studiu bez opakování ročníku.

Nejen název, jde hlavně o náplň

Změna střední školy je ale často psychicky náročná – ať už z hlediska rozdílových testů, či zvykání si na nový kolektiv. Je proto na místě věnovat už prvnímu výběru školy dostatečnou pozornost – zjistit si náplň výukových hodin více do hloubky a navštívit školy osobně během dnů otevřených dveří.

"Pokud nemá uchazeč osobní reference od známých, nejvíc se dozví právě od studentů nebo učitelů na dnech otevřených dveří. Vytvoří si skutečnou představu, co daný obor nabízí, jak je možné jej učit, a může srovnat výukové plány podobných škol, a to i ve chvíli, kdy už na nějaké střední škole studuje," míní Martin Vodička a dodává: "V posledních letech přibývá uchazečů z víceletých gymnázií, kteří si v devátém ročníku podávají řádnou přihlášku na IT obor. Jejich zájmy se vyhranily a raději už hledají konkrétní zaměření."

Přijímačky vs. přestup 

Přijímací zkoušky na střední školy jsou primárně určeny žákům devátých tříd základních škol, případně žákům, kteří pozbyli status středoškoláka – ze školy odešli nebo byli vyloučeni. Pokud už je žák v prvním ročníku na střední škole, která mu nevyhovuje, je lepší proces přestupu. Oproti přijímacímu řízení má přestup tu výhodu, že může proběhnout kdykoli v roce a podle stanoviska ředitele může žák plynule navázat na předešlé studium na staré škole.

"Podmínky jak přestupu na jinou střední školu, tak změny oboru vzdělání v rámci stávající školy jsou v pravomoci ředitele školy. Dále školská legislativa nikoho, kdo splnil povinnou školní docházku, neomezuje v rozhodnutí podat si přihlášku do prvního ročníku středního vzdělávání. Podmínky prvního kola přijímacího řízení jsou stejné pro všechny uchazeče, tedy každý uchazeč může podat nejvýše 2 přihlášky do oborů vzdělání s talentovou zkouškou a následně nejvýše 2 přihlášky do oborů vzdělání bez talentové zkoušky," dozvěděli jsme se z Oddělení vnějších vztahů a komunikace MŠMT.

Přestup bez složité administrativy

V případě schváleného přestupu pak nemá žák vůči své staré škole žádné formální povinnosti. Administrativně si vše vzájemně vyřídí obě střední školy. Stávající školu je však vhodné písemně informovat, že od stanoveného data nastupuje  žák na jinou školu a fakticky tedy na původní škole ukončuje studium.

"Všichni studenti, kteří se pro změnu střední školy rozhodnou, nemusejí začínat úplně od začátku. Zájemce o změnu střední školy, který má řádně ukončené ročníky studia určitého oboru, má možnost využít mimořádného přijetí do vyššího ročníku. Uchazeč v takovém případě předloží spolu s žádostí o přijetí vysvědčení a ředitel školy pak zváží možnost přijetí do vyššího ročníku. Je však nutné dodržet shodnost oborů vzdělávání," doplnil Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov.

Klíčová slova: