Masožravci vs. vegetariáni. Hlavně však jde o bílkoviny, které mají vliv na zdraví i peněženku

Masožravci pomlouvají vegetariány a ti jim to zase vracejí. Hlavní roli přitom mají často bílkoviny. Všude se o nich mluví a vám už z toho jde hlava kolem? Přečtěte si, jaký mají bílkoviny vliv na zdraví, naši peněženku i trávení.

06.08.2019 - 13:00  
Nejstarší záznam o vegetariánství pochází již ze 7. století před n. l. Vyjádření ideje nezabíjení zvířat se objevilo v souvislosti s odklonem od védského náboženství k hinduismu a buddhismu
Zobrazit fotogalerii (3)

Minimální příjem bílkovin je pro jeden den stanovený na 0,8 g na kilogram hmotnosti, pokud máte sedavější zaměstnání. Při náročném zaměstnání či velké míře pohybu se doporučuje 1–1,2 g bílkoviny na kilogram tělesné hmotnosti. Kde ale tyto bílkoviny získat?

Jsme masožravci nebo býložravci?

Trávení masa je náročný proces. Trávicí soustava masožravců je velmi krátká, nedokonale natrávené živočišné zbytky tak nestihnou začít zahnívat. Naopak býložravci mají složitou a dlouhou trávicí soustavu, díky které z rostlin dostanou vše, co jen jde. Lidská trávicí soustava se nachází někde na pomezí těchto dvou.

Před dávnou dobou se ze sběračů stali lovci. I u nich ale velkou část jídelníčku tvořilo býlí. V té době se naše trávicí soustava adaptovala na příjem masa, a díky tomu ho dokážeme strávit. S jeho konzumací by se to však nemělo přehánět právě ze zdravotního hlediska. Rostlinnou bílkovinu oproti té živočišné trávíme kratší dobu, hnilobným procesům se tak vyhne.

Hlavně to zdravíčko

Podle Americké studie Craiga a Mangelse přináší bezmasá strava řadu zdravotních benefitů, mezi které patří například snížená hladina cholesterolu v krvi (a s tím spojené nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění), nižší hladina krevního tlaku, nižší riziko výskytu diabetu mellitus 2. typu a stejně tak nižší výskyt rakoviny. Cholesterol ve stravě už dnes není takovým strašákem, všeho je ale nutné s mírou.

Vysoký příjem bílkovin je spojen s vyšší produkcí odpadních látek např. močoviny či kreatininu. Tyto látky odcházejí z těla ledvinami, které se tak zatěžují. U zdravých ledvin by to neměl být problém a není prokázáno, že nízkobílkovinnou dietou si udržíte ledviny déle zdravé. Při některých problémech s ledvinami je ale často doporučováno snížit příjem bílkovin, aby se ledviny příliš nenamáhaly.

Jak na tom neprodělat jmění

Na první pohled se může zdát, že bezmasá strava je velmi drahá a je to také jedno z oblíbených proti mnohých odpůrců. Opak je ale pravdou. Obzvlášť luštěniny jsou svou cenou více než příznivé. Při sestavování jídelníčku se také zaměřte na lokální suroviny. Často ty nejobyčejnější jsou našemu tělu nejpřirozenější a zároveň neuškodí naší peněžence. Dejte si třeba kroupy s hrachem nebo čočkovou polévku s kořenovou zeleninou.

Stravu je důležité brát komplexně a nepodléhat dietám založeným na vynechávání určitých živin, například sacharidů či tuků. Pro správné fungování organismu je potřebná každá složka, hlavní je pak najít si ten správný poměr. Jestli vám něco nedělá dobře, nepřemáhejte se a najděte si alternativu. Když z jídla nebudete mít radost, nepomůže to psychice a v závěru ani tomu zdraví.