![](https://www.ctidoma.cz/sites/default/files/styles/image_detail/public/imgs/29/hrib_0.jpg "Najít "praváka" je super, v tuto roční dobu jsou však dost červiví")
Stačí se podívat na sociální sítě a je jasné, že letní sezona houbaření je v plném proudu. Počasí sice přeje růstu (ano, občasné tropy opravdu nevadí), zároveň ale znamená velkou červivost hub, počítat musíte i s plísní. Tedy ne vše, co najdete, si také z lesa odnesete. Na druhou stranu, i procházka je fajn, ne?
Vyplatí se zeptat
Než vyrazíte a jdete do prvního lesa, který cestou potkáte, je lepší se připravit. Podívat se právě na sociální sítě, kde existuje celá řada skupin, ve kterých se lidé v pozitivním slova smyslu chlubí svými úlovky. Takže pět minut vám může ušetřit nepříjemné zklamání. Protože i když rostou, stále se najdou "bílá" místa. Ostatně to platí pro jakékoli roční období.
V některých skupinách se dokonce můžete přímo poradit s odborníky. „Normálně jsem se zeptala a dostala jsem asi deset tipů. Pomocí mapy jsme se pak rozhodli, kam pojedeme,“ usmívá se Martina Horáková z Prahy. Nakonec i s rodinou zvolila Klánovický les a nelituje. „Růžovky, pár hřibů, samozřejmě všudypřítomné babky. Polovinu nalezených hub jsme v lese nechali, byly červivé. Ale i tak super.“
Najít se dá téměř všude
Petr Kužel bydlí u Pelhřimova. A Vysočina je momentálně houbovým rájem. „Můžete si vybírat. Hřiby, masáci, křemenáče a další houby,“ vypočítává. Přitom se "nehoní" po lese, chodí většinou po cestách nebo rovinatém terénu. „Mám svůj věk, bolí mě kolena. Ani kdoví kolik kilometrů už nedám. Přesto už týden nosím plný košík, kdykoli do lesa jdu.“
Dobré nálezy však hlásí i Ústecko, Plzeňsko či Kladensko. Tradičně jihočeský kraj, ale i jižní Morava či okolí Zlína. „Chce to trošku popojet. Ale najít se dá, i když na pravé žně zatím čekáme,“ hlásí Zuzana Kolářová. Takže jestli nemáte co dělat, plán už je teď jasný. Houbaření zdar!
KAM DÁL: Anna (32): Natékaly mi ruce, kosti se lámaly prakticky z ničeho. Vyslechla jsem si drsnou diagnózu.
