Pražský přívoz dříve a dnes. Jak se změnila doprava přes Vltavu?

3 lodě uvezou po 12 pasažérech. Pozor na mořskou nemoc!
Zobrazit fotogalerii (4)
18.05.2017 - 07:30   |  

Vltavu bylo nutné zdolávat, když ještě nebyly žádné mosty nebo jich bylo příliš málo. Tehdy vznikl nový druh městské hromadné dopravy, který funguje dodnes. Přívoz přes řeku datujeme někam k samotnému vzniku města. Jak moc se pražský přívoz změnil a kdy byl obnoven? 

Přívoz dříve znamenal často jedinou možnost, jak na druhý břeh přepravit nejen materiál, ale i lidi. Cesty byly vedeny až k řece k přívozu a na druhé straně zase cesta končila až u řeky, aby bylo možné naložit vše, co bylo potřeba. Dříve lidem usnadňoval život bez mostů a zrychloval dopravu. Dnes ho využijeme spíše, když chceme zpomalit a užít si jízdu nezvyklým způsobem. 

Mosty postupně nahrazovaly přívozy po celé délce Vltavy tam, kde byl zájem a ruch největší. Na možnost podnikat jako převozník bylo nutné speciální právo, které bylo velmi ceněné, o převoznickou živnost byl vždy velký zájem. Je přitom dobré si uvědomit, že přívozy nefungovaly jen v centru Prahy, ale i v obcích, které Vltava dělila od centra dění.  

Komu patřily přívozy? Vyšehradské kapitule Podolí patřily přívozy v centru. Od 50. let byly pak přívozy buď soukromé, nebo obecní. Obecní fungovaly například v Modřanech, Podolí nebo Hodkovičkách, soukromé pak například v Holešovicích nebo Záběhlicích. Jen velmi málo přívozů patřilo různým institucím, výjimkou byla například Lázeňská a rekreační služba nebo Pražské lázně. 

Osmnáct mostů nakonec nahradilo množství přívozů, a tak postupně začala doba, kdy se přívozy rušily ve velkém. Bylo to po roce 1948, kdy zůstal v centru z původních padesáti poslední přívoz, který plul přes Vltavu u Občanské plovárny. 

Vliv na rušení přívozů měl pochopitelně hlavně rozvoj ostatní dopravy. Z užitečných rychlých dopravních prostředků a uznávané živnosti se tak rychle stalo něco, co se ani nevyplatilo provozovat. 

Obnovená tradice

Pravým a nefalšovaným pražským přivozem se pak lidé mohli svézt po dlouhé době až v roce 2005, kdy byly zahrnuty do dotované hromadné dopravy. Dnes jezdí přes vltavskou hladinu hned sedm linek. Přeprava je bezbariérová a co je vůbec nejlepší? Platí zde veškeré jízdenky PID a jízdní kola se přepravují bezplatně.

 

Přehledný jízdní řád najdete na strákách ROPIDU, důležité je však vědět i to, jak je na tom stav vody v řece. Když je vody příliš, přívozy z bezpečnostních důvodů nejezdí. 

S kým se svezete? 

Největším luxusem je převozní bezbariérová loď pokřtěná Baba. Ta byla sestrojena přímo pro přívoz P2 dle originálního projektu Zdeňka Bergmana, což je vážený pražský převozník a člověk, který na přelomu století oživoval tradici těchto lodí. Dnes je ředitelem společnosti Pražské Benátky zajišťující většinu přívozů v Praze.

Baba jezdí od roku 2016 a uveze až 40 lidí, bez problému se na ni vejdou cyklisti i kočárky. Postavit ji nebylo vůbec levné, celkové náklady se vyšplhaly až na pět milionů korun. Pluje po trase Kazín-Mokropsy. Podle jeho návrhu však byly postaveny i další tři lodě s poetickými jmény: Ledňáček, Břehule, Břehouš. Možná ani nepoznáte, že jde o nové krásky, mají totiž historický design. Každá z lodí uveze až dvanáct lidí.