Motorky a mše, že to nejde dohromady?

Většina zúčastněných byla oblečená do kůžu
Zobrazit fotogalerii (41)
16.04.2016 - 16:18  

Burácení motorů a vůně benzínu, tak to v sobotu vypadalo na Proseku. V kostele sv. Václava proběhla Motorkářská mše. Po kázání zdejší farář všechny silné stroje pokropil svěcenou vodou. Podívejte se na naši fotogalerii. 

Římskokatolický kostel sv. Václava je nejstarší prosecká památka, vystavěn byl na přelomu 11. a 12. století.  Spolehlivé historické informace o jeho založení se nedochovaly. Hájkova kronika uvádí, že kostel založil Boleslav II., jemu se měl při návratu ze Staré Boleslavi do Prahy přímo na tomto místě ve snu zjevit svatý Václav. Farnost je tady od roku 1311, jména farářů jsou známa od roku 1356. Roku 1420 ho pobořili husité. Za třicetileté války byl dokonce vypálen. Farnost tady obnovili roku 1675 

Již sedmý ročník motorkářské mše proběhl v sobotu 16. dubna na pražském Proseku. Desítky jezdců a silných strojů se začali sjíždět kolem jedenácté hodiny. Mše sice začínala až v pravé poledne, ale všichni tady museli být dřív, aby poklidně zaparkovali. Na akci totiž bývá velká účast a ani letošní ročník nebyl výjimkou, silných strojů se sem sjela spousta.

Podobně jsme vám v minulost přinesli reportáž z pražské Sapy. Stát schovaný ve státě - SAPA

Mše začala přesně ve dvanáct. Farář promluvil k motorkářům a popřál jim vždy šťastný návrat zpátky. Ovšem vedl ji především za ty, kteří odešli do motorkářského nebe, za mrtvé kamarády. Po skončení mše farář všechny stroje pokropil svěcenou vodou. A když na někoho náhodou zapomněl, hrdý majitel se hned hlásil s prosbou o posvěcení.

Účastníci poklidné akce se potom rozjeli směrem k silnici, kde motorkáři poslušně vytvořili špalír. Po příjezdu policistů se vydali směrem na Sázavu, kde na všechny zúčastněné čekalo občerstvení a rockový koncert.

Někdo jezdí na motorce, jinému stačí trocha adrenalinu na kolotoči. Z Matějské pouti jsme také reportovali. Matějská pouť - adrenalin, zábava a nejrůznější dobroty

Vedle obrovských motorek, které budily respekt, jste mohli vidět i úplně obyčejného fichtla. I když dnes jde spíše o raritu, Jawa 20 je historický kousek. Jezdci měli na motocyklech nejrůznější talismany nebo nápisy. „Jestli miluješ svůj život tak jako já svoji motorku, potom od ní dej ruce pryč.“

Pohybovali se zde muži i ženy v kožených bundách a kalhotách. Některé z žen měly různě barevné vlasy, modré, červené nebo třeba zrzavé. K výbavě pořádného motorkáře nepatří jen oblečení a helma, ale velmi často právě i slečna spolujezdkyně.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru