Tuk nepřítelem kanalizací, pod Čechovým mostem zadržoval 6 tun odpadu. Co vše může způsobit?

Pražské, ale i další kanalizace v Česku dostávají v poslední době stále větší zápřah díky jednomu z největších nepřátel – použitým tukům, které ve velkém množství restaurace i domácnosti vylévají do kanalizací a způsobují jim tak nemalé škody. Podobný problém hlásí i čističky odpadních vod. Co je dobré s použitým tukem udělat, abychom si neucpali kanalizační přípojky, a tím i nepřivodili nemalé finanční výdaje?

29.05.2018 - 13:30   |  
Tuk způsobuje v kanalizacích nemalé problémy
Zobrazit fotogalerii (4)

Praha se může pyšnit stokovou sítí dosahující včetně přípojek téměř pět tisíc kilometrů. Jedním z největších problémů těchto stok je použitý tuk z restaurací i domácností, který stále poměrně často končí v kanalizační síti. A právě ta, včetně samotných přípojek, dostává největší „záhul“, ať již samotným zanášením a následným nepříjemný zápachem, či při komplikaci se samotným čištěním odpadních vod.

Do kanalizace také nesmí vniknout: látky s obsahem ropy, látky hořlavé, žíraviny, látky infekční, hygienická rozpouštědla, průmyslová hnojiva, hygienické potřeby nebo nejrůznější pevné odpady.

Máslo i čokoláda problémem kanalizačních stok

Vůbec největším problémem jsou tuky, které jsou za běžné pokojové teploty tuhé - ať již máslo, sádlo, ale i například čokoláda. Pokud tyto tuky rozehřejete a vylijete do kanalizace, při teplotě pouhých dvaceti stupňů opět ztuhnou a hrozí tak ucpání domovní přípojky nebo ještě hůře celé kanalizační stoky. To potvrzuje i manažer Pražských vodovodů a kanalizací Martin Srb a dodává, že ani zalití saponátem, mýdlem či horkou vodou se tento problém neodstraní.

Co tedy se samotným tukem dělat? Určitě vůbec nevylévat do kanalizace, je dobré ho naopak sbírat do nádob, které lze následně odevzdat ve sběrných dvorech či do speciálních popelnic. Řešením, zvláště pro velké vývařovny, restaurace nebo jiné provozovny, je i lapač tuků, známý také pod názvem lapol. O ten je ale potřeba se také starat a pravidelně ho vyvážet.

A jak vůbec tuk dokáže zabránit průtoku odpadních vod v kanalizacích? Jednoduše se usadí na samotných stěnách přípojek a na něj se nabalují nejrůznější nečistoty, ať již hygienické vložky, papíry či igelity. To vše může způsobit až zatopení nemovitosti vodou a splašky z místní kanalizace.

Jaká jsou vůbec nejhorší zaměstnání? Mezi nimi se umístil i čistič kanalizace - čtěte ZDE.

Šest tun splaškového materiálu pod Čechovým mostem

V Praze, respektive v místní kanalizační síti, je z hlediska tuku jedno netradiční místo. Tím je určitá shybka pod Čechovým mostem. Do té proudí odpadní vody zejména z centra města, kde je také největší koncentrace restaurací, které si s tukem nelámou příliš hlavu a vylévají ho standardně do kanalizace. I to způsobilo, že ve stoce z litinového materiálu bylo před několika málo měsíci vytěženo více než šest tun materiálu, který zabraňoval řádnému průtoku odpadních vod.

Usazované tuky způsobují také další problémy. Ty nastávají zejména v čističkách odpadních vod. Ty si sice s určitým množstvím tuků dokážou poradit, ale pokud dojde k přesáhnutí limitů, nastávají problémy. Tuky negativně ovlivňují složení bakterií, které odpadní vodu čistí. Čistička pak začne pěnit a někdy může dojít i k zahnívání. To vše následně působí na kvalitu čištěné vody a zvyšuje rovněž náklady na samotný provoz čističky.

Čistírny odpadních vod nalezneme v Praze také v Dolních Chabrech, Horních Počernicích, Nebušicích nebo na Zbraslavi.

Proti tukům bojují kamery i pracovníci

Proti ucpávání samotných stok používají Pražské kanalizace – v případě menších stok – kamery, v případě těch větších dohlížejí na průchodnost samotní pracovníci. Pokud je stoka zanesena tukem i dalšími odpady, dochází k čištění, ať již ručnímu nebo automatizovanému – prostřednictvím čisticích vozů.  

Pravidelně je také sledována kvalita odpadních vod, a to zejména u průmyslových subjektů, které jsou největšími producenty odpadů. Nepřetržitě jsou sledovány parametry znečištění odpadních vod i samotného průtoku. Pro ochranu čistíren je zřízena i speciální monitorovací stanice, která mimo jiné sleduje i koncentraci těžkých kovů. V případě překročení limitů je pak varována obsluha čistírny s informací, že dochází k nadměrnému znečišťování odpadních vod.

Na samotnou kanalizaci je v Praze napojeno téměř 1,3 milionu obyvatel, velkou úlohu hraje v kvalitě odpadních vod zejména Ústřední čistírna odpadních vod. Kromě té je v Praze dalších dvacet pobočných čistíren.

Víte co udělat s odpadem rostlinného původu? Více čtěte ZDE