Jaromír Jágr: Do padesáti to asi nedám. Za pár let ani nikdo nebude vědět, že jsem hrál

Bude Jágr v sezoně jen na lavičce?
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Jaromír Jágr již před lety prohlásil, že bude hrát hokej do padesáti. Mnozí se tehdy pousmáli. Jenže šestačtyřicetileté a stále hrající legendě do této mety schází čím dál méně a sám Jágr tuto variantu nevnímá jako utopii. Ačkoliv zároveň nevylučuje, že poslední sezonou může být už ta nadcházející.

Jágr především věří, že během ní bude předvádět takové výkony, jimiž nezklame sám sebe. "Já si nemyslím, že by byl problém hrát do padesáti, to je jedna věc. Tou další ale je, že když jdu na led, chci tam být platným hráčem. Neříkám přímo pro smích, ale nechci být zklamaný sám ze sebe, když se na sebe podívám. Někdy, když to udělám, říkám si 'to je hrozný', ale neřeknu si v tu chvíli, že se na to vykašlu. Pro mě je to motivace, mám to jinak," řekl Jágr.

"Když jsem se zranil, tak jsem se šel podívat, jak se mi to stalo. Viděl jsem některá svá střídání a říkal si, že to je hrozný, příšerný, co tam předvádím. Ale namotivuje mě to, stejně bych něco chtěl a musel dělat. Myslím si prostě, že hrát do 50 určitě lze."

Takhle to dál nejde

Základním předpokladem je však dobré zdraví. "Na což u mě navazuje druhá věc - když spojíš manažerskou práci s tou hokejovou, je to těžké, protože já nemám čas na přípravu před tréninky a na regeneraci po nich. Divím se vůbec, že mě zatím nepotkalo něco horšího. Jdu na trénink a mám 15 minut na převlečení, ani se nerozcvičuju. Hrál jsem tři zápasy a z toho dvakrát jsem měl akorát pětiminutové rozbruslení bez rozcvičky a strečinku. Takhle to nejde," uvědomuje si Jágr.

Věří, že v rozjeté sezoně už bude vše po této stránce o něco lepší a klidnější. "Jenže teď v tomto období musíš podepisovat hráče, dělat sestavu a další věci. Není ze mě přímo kancelářská krysa, ale chci být u všech těch jednání, protože si myslím, že to pomůže. Věřím, že když se pak budu tělu po všech stránkách věnovat, budu schopen odevzdávat daleko lepší výkony. Taková je alespoň moje víra. Jestli bude realita jiná, to se uvidí," prohlásil Jágr.

Má to vůbec cenu?

Párkrát v minulosti a stejně tak i letos připustil variantu, že nadcházející ročník bude posledním. To vše ale s ohledem na okolnosti, ne proto, že by sám od sebe chtěl skončit a přestal hokej milovat. "Jsou dvě hrany pohledu. Z jedné strany si říkáš, že je těžký se honit na ledě proti dvacetiletým hráčům. Někdy to bolí. A říkáš si, jestli to má cenu. Ale pak je ta druhá hrana - věřím, že jsem trošku inspirací pro ty starší lidi, když mají pocity jako já. Alespoň mi to občas píšou. A když se na to vykašlu, může to udělat spousta dalších, které jsem rozpohyboval," konstatoval s úsměvem Jágr.

Připustil, že potřebuje lépe pečovat o své tělo. "Už vůbec to, že tě něco bolí, je dané především jednou věcí - že se mu nevěnuješ tolik a ty svaly nejsou silné. Vše odnáší záda, kosti a klouby. I kdybych nehrál, budu muset trénovat stejně. A mimo led možná i víc," uvedl Jágr.

Další zásadní věcí je podle něho udržet si odpovídající váhu. "Když hraješ a jsi ve výstroji, zapotíš se. A shodit tu váhu je ve výstroji daleko jednodušší než v jakémkoliv jiném sportu. Ale kdybych nehrál hokej, musím se začít soustředit na výživu a zdravou stravu, což se mi ještě nechce, protože miluju sladký," přiznal Jágr. "Když hraju a trénuju, je to dobrý, ale když ne, tak to naskakuje. Člověk se bojí vůbec nadechnout, protože mu připadá, že každým nádechem má kilo navíc," dodal s úsměvem.

Pořád stejný poctivec

Poté, co vynechal poslední dva přípravné zápasy, byl dnes na tréninku Středočechů zatím bez výstroje. Přesto ho byl plný led. V kulichu a na bruslích pečlivě sledoval počínání Rytířů a každou chvíli za někým přispěchal probrat různé situace. Často hovořil hlavně se zkušeným forvardem Petrem Vampolou a bylo patrné, že mu záleží na každém detailu.

"Snažím se s klukama mluvit z toho pohledu, jak sám hraju. Mám nasbírané zkušenosti za 40 let, co hraju hokej. Odehraných zápasů mám asi nejvíc v historii, co kdy kdo tuhle hru hrál," smál se Jágr. "Říkám věci, o kterých vím, že fungují, protože jsem si je vyzkoušel, zažil je a věřím, že klukům pomohou," přiblížil.

Nevím, jestli budu hrát

Zda bude případně při nucených absencích během sezony na střídačce jako další pomocná ruka trenérů Jindřicha Lidického, Davida Čermáka a asistenta Jana Kregla, nechtěl rozebírat. "Já hlavně nevím, jestli budu hrát, nebo ne. Může se stát, že budu hrát příští zápas. Zatím nevím," řekl Jágr.

Každopádně touží být zpět ve výstroji alespoň na tréninku, aby hráčům mohl některé věci rovnou ukázat, nejen o nich mluvit. "Věřím, že když jim ty věci ukážeš, zapůsobí to na ně daleko víc. Zrak je pořád lepší než jen to ucho," je přesvědčený Jágr.

Velkou roli hraje i respekt, který díky mimořádné kariéře má. "Za pár let to tak už nebude a nikdo nebude vědět, že jsem vůbec hrál. Ale dokud ta šance je..." doplnil Jágr.