Rozhodnuto: Praha se nebude zabývat alternativní trasou Pražského okruhu

Vedení hlavního města se nebude zabývat alternativní trasou Pražského okruhu na severu města, která by vedla směrem do Středočeského kraje. Pokračovat bude v přípravě stavby v původní, dlouho plánované trase vedoucí přes některé městské části.

26.02.2019 - 17:00   |  
Vypadá to, že definitivně "vyhrálo" lepší řešení
Zobrazit fotogalerii (3)

Analýza Institutu plánování a rozvoje (IPR) ukázala, že nová varianta by zabrala dvakrát více cenné půdy a zároveň vyžadovala změnu územních plánů několika obcí. Pražský okruh má podle dosavadních plánů měřit přes 80 kilometrů, v provozu je asi polovina.

Zbytečně složité řešení

"Byl jsem otevřený posoudit alternativní trasu okruhu, ale ta je jednoznačně nereálná. Další posuzování, které by stálo stovky tisíc korun, nemá smysl. Je třeba se řídit fakty," uvedl náměstek primátora Petr Hlaváček (za TOP 09).

Alternativní varianta, jejímiž zastánci jsou některé městské části či občanská sdružení, by zabrala více než desetinásobek plochy nebo více zemědělské půdy. Základní varianta by zabrala z půdního fondu 924 hektarů. Alternativní trasa by však vyžadovala 1 389 hektarů, z nichž by až 1 050 hektarů spadalo do prvních dvou kategorií té nejkvalitnější půdy. Tzv. středočeská varianta okruhu ani není zanesena v územních plánech asi čtyř desítek obcí, ani do zásad územního rozvoje Středočeského kraje.

Kudy by tedy měl vést?

Nová varianta by znamenala také oddálení výstavby. Základní varianta okruhu se začala připravovat v roce 1995. Teprve letos je podle magistrátu vypořádána většina stížnosti. V případě regionální varianty by celý proces začal od začátku. "Nyní je zcela klíčové vyjednávat s dotčenými pražskými městskými částmi, obcemi a Ředitelstvím silnic a dálnic o konkrétní podobě projektu okruhu, která bude vycházet ze stávající stopy tak, aby dopad na životní prostředí a začlenění do urbanismu města byly co nejcitlivější," vysvětlil Hlaváček.

Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi 83 kilometrů, v provozu je nyní zhruba polovina. Chybí úsek od brněnské dálnice D1 do Běchovic a také celá severní část z Ruzyně přes Suchdol, Březiněves až k Černému Mostu. Dokončeny nejsou ani radiály, což jsou silnice, které mají oba okruhy propojit. Proti výstavbě dlouhodobě bojují radnice na severu hlavního města.

Klíčová slova: